Mama Gógó
Mamma Gógó
Mamma Gogo
Mamma Gógó
Mamma Gógó
Mama Gogo
Režie:
Fridrik Thór FridrikssonScénář:
Fridrik Thór FridrikssonKamera:
Ari KristinssonHudba:
Hilmar Örn HilmarssonHrají:
Kristbjörg Kjeld, Hilmir Snær Guðnason, Gunnar Eyjólfsson, Margrét Vilhjálmsdóttir, Pétur Einarsson, Víkingur Kristjánsson, Jóhann Sigurðarson (více)Obsahy(1)
Bravurní tragikomedie Fridrika T. Fridrikssona vypráví o ambiciózním režisérovi, který právě dokončil film o starých lidech uprchlých z domova důchodců. Přes vkládané naděje jde o naprostý kasovní propadák. Jak zklamaný autor sám poznamenává, cílová skupina filmu je již zřejmě mrtvá nebo už nedokáže dojít do kina. Snímek je nicméně vřele přijat kritikou a režisér se upíná k nominaci na Oscara, která by ho mohla zachránit před bankrotem. Zároveň si povšimne zvláštního chování své matky: šaramantní osmdesátiletá Gógó začíná zapomínat. Nejprve se jedná o drobnosti, které však končí požárem nebo vytopením sousedů. Společně se svými sestrami se režisér rozhodne poslat Gógó do domova důchodců. Gógó se podobně jako postavy ze synova filmového propadáku DĚTI PŘÍRODY snaží utéct na svobodu…ale její mysl si s ní začíná čím dál více zahrávat. Fridrikssonova velká filmová pocta matce je odvážně upřímným autoportrétem i ostrou satirou filmového průmyslu a islandské společnosti. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (38)
Stáří. To slovo nahání spíš strach než že by dýchalo pohodou, odpočinkem a krásnými chvílemi s vnoučaty. Každý doufáme v to druhé, avšak skrytě se bojíme, že budeme našim blízkým na obtíž, popletení a nemohoucí. Fridriksson vypráví právě o té smutnější stránce dožívání a byť se snaží vyprávění odlehčit, vychází mu poměrně depresivní příběh, zdůrazněný navíc druhou dějovou linií o finančních problémech syna povoláním režiséra. Technicky lze jen málo co vytknout, ale vyznění filmu by mohlo být díky naléhavost a závažnost obsahu silnější. Takto pouze pěkné tři hvězdičky. ()
Roztomilý film o starých lidech, z něhož dýchá člověčina... Alzheimer je ošklivý pán a když vleze do starouška - asi by tak nechtěl nikdo skončit. Film jsem viděl před více než půlrokem a mohu konstatovat, že islandská kinematografie mě bude i nadále lákat víc než současné trháky Hollywoodu. ()
Neohurilo ma to, ale povedzme si pravdu, reziser vytiahol tie najtvrdsie kalibre , ktore neucinkuju len na malokoho. Prvych 10-15 minut sa to tvarilo ako komedia, potom vsak naskakuju drama s prvakmi ducharciny. O Islande som sa nedozvedela nic, ale zabery na pustu krajinu boli nadherne a aj kulturne vlozky vo forme pesniciek v tej jazykulamavej reci ma dostali. Priemer. ()
Nuž dúfam,že sa staroby nedožijem, a tento film len ten pocit umocňuje... V dobrom i zlom... ()
Když na tento film koukáte s láhví cideru a předtím jste snědlí pár norských vaflí (www.norfest.cz), tak se pak těžko o tom můžete zmiňovat jako o ne moc dobrém filmu. Bavilo mě to a uběhlo to rychle. Citlivé a reálné dramedy. ()
Veľmi pomaly sa rozliehajúci "ľudský" film, po každom novom zhliadnutí silnejší. Možnože to je naturel Fridrikssona, ktorý si skutočne nepotrpí na diváckosť svojich diel - ako to nakoniec vidieť aj v samotnom filme. Inak, tých citácií a aktuálnych narážok je tam požehnane, všetky chápať môže azda iba rodený Islanďan. Mne však stačilo, čo som pochopil... ()
Dokonalá filmová všehochuť. Humor, ktorý sa páči, smútok vyobrazený v rodinnom kontexte, finančná realita. Autobiografické poňatie si získava človeka človekom (diváka režisérom). Z filmu sú citeľné emócie, Fridrik Thór Fridriksson sa snaží o zlomkové vyobrazenie tej časti života, ktorá bola preňho ťažká. Toto fascinuje, možno najmä pre kruto reálnu zložku. Skvelé herecké výkony, ale Kristbjörg Kjeld neskutočne a neprehliadnuteľne. Bola úžasná, jedna hviezdička je iba pre ňu, ak nie aj dve. ()
Keď som videl, že ide o islandský film, tak som si povedal, že uff, skúsim to? Skúsil som a urobil som dobre. Myslím si dokonca, že tento film by si zaslúžil o dosť viac percent v hodnoteniach, ako má teraz. Melancholické zobrazenie vzťahu syna s jeho matkou očami neúspešného režiséra, ktoré naozaj musí dostať každého človeka, ktorý ocení dobrý film. Excelentný výkon Kristbjorg Kjeldovej. Naozaj úžasne dokázala zahrať osobu podliehajúcu Alzheimerovej chorobe. Bolo tu cítiť taktiež emócie vložené do filmu. Naozaj vrelo odporúčam. 75 % ()
Poetická satirická dráma zo severu o starnúcej Mame GoGo, ktorú navyše postihne Alzheimer. V tomto duchu sa nesie v celku zaujímavý pohľad na všedné dni ľudí Islandského severu, v takom duchu, aký v skutočnosti je, vďaka aj režijného a hereckého prispenia. Asi to bolo na tom všetkom najkrajšie. ()
Skvělý režisér spojil tentokrát moc témat dohromady - problém umělecky se prosadit, islandskou finanční krizi a Alzheimerovu chorobu. První dvě pouze rámují a v případě krize spíše kontaminují závažné poslední téma, které je výborně ztvárněné díky strhujícímu výkonu Kristbjörg Kjeld a asociacím se dvěma staršími islandskými filmy (79 af stöðinni Erika Ballinga a Fridrikovými Dětmi přírody). Tématika islandské krize je tu jaksi navíc a operuje na omezeném prostoru i s detaily, které patrně nebudou pro většinu zahraničních diváků srozumitelné. Kéž by si to Fridrik schoval na nějakou břitkou tragikomedii, která by společenské zákulisí islandského krachu zprostředkovala i zahraničním divákům! ()
Člověk skoro vždy umírá sám, ale proč i sám k smrti stárne? ()
Leďas říkal že to je bezva biják ale mě to úplně super nepřišlo táhlo se to jako smrad a nic moc se tam nedělo příliš mnoho dlouhých nyvých pohledů. Ale aspoň vynechali teploušství. ()
I zde byla nejlepší herečkou zvolena příroda Islandu. Hlavní mužská role byla špatně obsazená, naštěstí se místy dařilo hrát babičce gogo. Scéna, ve které se snaží sama sebe spláchnout do WC a tváří se při tom výrazně zarputile je oprávněně na plakátu tohoto filmu. Ke konci se podařilo vyklenout vcelku pěkné milostné mini road movie. Nejsilnějším motivem je absoulutní finanční diletantismus hlavního hrdiny a geniální telefonické vsuvky finančních poradců, to má z hlediska humoru nejvyšší akcelerační náboj. ()