Vše, co miluji

Obdivuju s jakou lehkostí dal Jacek Borcuch do svýho filmu dobovou atmosféru a poměrně tvrdej příběh dokázal vyprávět krásně poetickým způsobem. Zpočátku se jeví film jako taková spíše odlehčená záležitost s určitými náznaky a výborným hudebním doprovodem na punkový způsob, ale postupně začíná přituhovat a když studenti začali spontálně skandovat Solidarnosz ! Solidarnosz ! měl jsem docela husinu. Závěrečná fáze filmu se už s divákem nesere, úsměv mizí a začíná se dostavovat hořkost z doby, která zničila tolika lidem jejich životy. Poláci fakt umí tesat příběhy takovým způsobem, že jim stačí pár minut, aby se mě dostaly pod kůži a tam pak na poli emocích vykonaly své. Opravdu mě nenapadá jediný důvod, proč bych tomuhle filmu neměl dát nejvyšší hodnocení. (02.01.2015)

Mám pocit, jak kdyby Poláci zkoušeli reagovat na český Občanský průkaz. Až na to, že Plastiky nahradili nějakým místním punkovým výplachem. Jinak se ale jedná o tématicky naprosto stejnej film a pokud Vám postavy přirostou k srdci, jen těžko se Vám budou opouštět na samotném konci. (19.01.2016)

Celý film se nese v duchu, který nám není až tak vzdálený, takže jsem rychle nasákla atmosféru té doby, která se jim povedla navodit velmi dobře a reálně. Ale koho bych chtěla hlavně vyzdvihnout, je Janek v podání Mateusze Kościukiewicza, který ho hrál tak přirozeně, že jsem měla chvílemi pocit, že to je dokument z té doby. Ale sousedka z vyššího patra mě vyvedla z omylu, ta byla vážně hodně přičinlivá, až to Jankovi bylo myslím proti mysli, přece jen mladší krev, je mladší krev. Polská kinematografie se začíná stávat pomalu, ale jistě mojí oblíbenou oblastí, kterou budu do budoucna ráda vyhledávat. (17.10.2016)

Vlastně zcela bezchybné, v tom filmu je naprosto vše a k tomu je ještě excelentně odvyprávěn a zrežírován. Opravdová, ničím neposkvrněná mladistvá revolta vůči skutečnému zlu, ovládající jejich životy na straně jedné a na té druhé (ne)dobrovolná služba rozkládajícímu se socialismu a pseudokomunismu, živeného jen ze vzpomínek na změny, které chtěl bolševik nastolit od Rýna dál na východ Evropy a jehož zoufalý obraz lze vidět např. v podobě omlácených starých budov a panelácích, které jsou nám tak blízké. Dokonale podchycená atmosféra doby plus herectví na nejvyšší úrovni, zvláště představitel Jacka, dělají z filmu vynikající podívanou s nefalšovaným nádechem punku, který se tak nějak odráží na celý film, kde nechybí ani poctivá romantika, lidské porozumění v rodině i okolí a dokonce umí být i trochu zasněný. Polský filmový diktát, před kterým si všechny novodobé, české pokusy o zobrazení něčeho podobného, můžou jen sednou na bobek, houpat se a cucat palec, škoda, ale ono je nakonec jedno, kde se točí svobodně, bez zábran a od srdce, hlavně, když to filmoví nadšenci mohou časem někde zhlédnout. (10.08.2018)

Tenhle film není o osmdesátých letech, ten film jsou osmdesátky. Atmosféra vzdoru opásaného strachem ze stranického aparátu je dokonalá. Rebel punk mladých, kteří kašlou na děsy svých rodičů, je zcela autentický. Muziky je sice poskrovnu, ale když je, tak je skvělá. (16.04.2022)

36. LFŠ UH 2010 - VISEGRÁDSKÝ HORIZONT - Polský horizont (Wszystko co kocham / ALL THAT I LOVE / Vše, co mám rád) (07.08.2010)

I když je tam pubické ochlupení a hrají punk, tak neznamená, že je to kůl. Z toho vymýšlení, jestli bude statická kamera a nebo kdy to vlastně zaostříme, mě bolela hlava další půl hodiny. Nic to nezachrání, ani to, že to mají pověšené ve zkušebně (ha ha ha). (28.02.2012)

Film o punku s minimem punku :) Film je spíše o puberťákovi z jedné kapely, odehrávající se v 80. letech minulého století v Polsku. Mateusz Kosciukiewicz potvrzuje, že je talent a za zmínku stojí určitě i "mature" sousedka, která ho uloví a samozřejmě i jeho "teen" přítelkyně :) (23.07.2011)

Velmi klišovitá a nepřekvapivá romance, která nijak nezohledňuje dobová specifika a společenskou problematiku ani punkový rytmus. Vzniká tak zaměnitelný mainstream, jehož snaha přiblížit mládeži minulý režim se přílišným uhlazováním a pochybnými motivacemi mocenských zásahů spíše rovná škodlivé mystifikaci. Teprve po tomto snímku člověk docení, jak komplexní a pocitově autentický je Trojanův Občanský průkaz - Vše, co miluji se jeví jako jeho velmi slabý a neživotný odvar. (19.11.2010)

Nemůžu si pomoct, ale pro mě je to jen jedna z dalších výpovědí o době, a to prostřednictvím punku jako motoru i katalyzátoru, který usměrňuje mladé lidi a jejich konání. Rebelství v době, kdy se to moc nehodí. Skoro jsem si říkal, že tu je všechno, co od takového filmu očekáváte. A nic moc jiného to nebylo. (30.06.2017)

Klukovské, svěží, úsměvné. 1) První, co mě na filmu zaujalo, byli pěkní kluci. 23letý Mateusz Kosciukiewicz (Janek, hlavní role) ve své první hlavní roli, 21letý Jakub Gierszal (Kazik, blonďatý kytarista, rebelant) a 21letý Igor Obloza (Diabel, kytarista), oba poprvé ve filmu a 24letý Mateusz Banasiuk (Staszek, bubeník)._____ 2) Dále oceňuji jemný, až ženský cit 39letého scénáristy a režiséra (jinak též herce a hudebníka) Jacka Borcucha, díky němuž intimní scény a scény klukovského přátelství byly neobyčejně živé a svěží. Vůbec celý snímek postrádá bezpohlavnost a asexuálnost, jakou se zpravidla polské snímky vyznačují._____ 3) Děj sám o sobě se nijak neliší od toho, co stovky, možná tisíce lidí tehdy prožívaly. Neuvidíme duchaplné rozhovory, spletité zápletky ani překvapivá rozuzlení. Prostý, tuctový příběh nám ovšem sděluje mimořádně zdatný vypravěč a v tom je největší hodnota filmu. K tomu režisér: Jest taki czas, niezbyt długi, w życiu człowieka, w którym nie jest się już dzieckiem, ale jeszcze nie przestąpiło się progu dorosłości. Czas, kiedy wszystko zdarza się po raz pierwszy. Pierwsze wino, pierwsze rozczarowanie, pierwszy bunt, pierwsza miłość...Czas wypełniony po brzegi nadzieją i marzeniami._____ 4) Český divák, který prošel základní vojenskou službou ve švejkovské ČSLA, zajisté zaznamená významnou roli armády v polském veřejném životě. A nejen to. Do očí bije i rozdílné vnímání tehdejšího režimu oproti situaci v Československu. Ne kvůli Solidaritě, ta byla jen důsledkem této ve srovnání s Čechy výrazně vyšší nezávislosti na vládnoucím režimu, nepoddajnosti a hrdosti. V 80. létech to bylo jasně vidět. Poláci měli svou hrdost a prázdné obchody, my měli plné kotlíky a "klid k práci"._____ 5) Pěkná je i hudba skupiny Dezerter a další songy Jaromila Krajewského._____ 6) Kosciukiewicz říká o svém hrdinovi: Janek jest...dobrym chłopakiem. Mój przyjaciel po obejrzeniu filmu na Festiwalu w Gdyni, dzieląc się swoją refleksją, powiedział mi: gdybyś był taki w życiu, wszystko byłoby piękniejsze. Starałem się dać Jankowi wszystko, co kocham. A to jde říci i o celém filmu. (23.08.2014)

Pelíšky po polsku. Romantický příběh odehrávající se v prostředí polské krize 1981. Punk jako protest. No a to je vše. Čekal jsem od Pláků daleko víc, uměj, když chcou. (29.07.2013)

"Kdo tě tak zmaloval? - Komouši..." Pro mě velké polské překvapení. Skvělý film s dokonale vykreslenou atmosférou začátku 80. let v Polsku. První vystoupení party neuvěřitelně sympatických kluků, první láska, první sex, první zklamání... Všechno tu je a je to silné, dojemné, zábavné, k smíchu i pláči. Na konci mi bylo smutno, ale tak nějak hezky smutno. Takže z původních 4* zvedám na 5*. ATIL... (21.03.2016)

Málo o hudbě, více o době, ve které se svobodnému rozletu mnoho nedařilo, přesto překvapivě učesané a hořkosladce naivní (ne že by to vyloženě vadilo). Herci jsou výborní, dobře vybraní, prostředí má správně socialisticky zašedlou patinu a scénář (dialogy) není (nejsou) z nejhorších. Dějová návaznost přesto vykazuje mezery. Častokrát jsem měl pocit, že kus prostě chybí. Docela bych ale uvítal, kdyby se u nás točily filmy alespoň takovéto úrovně, proto tvůrce podpořím vyšším hodnocením :-) II Scénář: Jacek Borcuch. Hudba: Daniel Bloom. 70% (06.01.2011)

Wszystko co kocham jsem si velmi užil. Není to dokonalý film. Je trochu prvoplánový, ale hlavní hrdinové byli vcelku uvěřitelní a rychle si získali mé sympatie. Historické téma není to, oč tu běží. To hlavní je Jankův příběh a jeho seberealizace skrze punk, kde historické události tvoří toliko kulisu. Mimochodem, natočit dobrou erotickou scénu odvážně, ale aniž by se z toho udělalo porno, to je kumšt a Borcuchovi se to povedlo. K punku jsem měl vždycky kladný vztah, přestože ho už dávno vystřídala jiná hudba, a tenhle film je ho plný. Proto dle mého zasloužené 4*. (07.02.2011)

Docela mi to připomínalo Občanský průkaz, jen to nebyla taková šabachovská selanka. A hlavně to bylo podstatně lépe natočené. Romantická linka nerušila, i když neměla až tak zásadní význam. (02.04.2012)

Málo punku... (11.02.2011)

Já tyhle nekomerční, hořkosladké a komorní záležitosti, o kterých vlastně nikdo neví, prostě můžu. "Wszystko co kocham" a zasloužené 4****. (29.01.2016)

Jeden z nejlepších filmů poslední doby, který jsem viděl. Konečně o sobě dala polská kinematografie vědět. No a jak!! (13.01.2011)

Bez zbytečných velkých gest, zato s neobyčejnou osobní výpovědí mladého dospívajícího kluka. Hodně podobné našemu "Občanskému průkazu", jen je ten okruh lidí, o kterém se vypráví, mnohem menší. Přitom ve výsledku ještě o stupínek intenzivnější zážitek. (06.03.2011)