Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Čtyřiatřicetiletý Daniel (Pablo Pineda) je prvním Evropanem s Downovým syndromem, který vystudoval univerzitu. Začíná pracovat v sociálních službách v Seville, kde se seznamuje s volnomyšlenkářskou kolegyní Laurou (Lola Dueñas). Brzy se spřátelí, čímž k sobě přitáhnou pozornost svých kolegů i rodin. Jejich vztah se ještě zkomplikuje, když se Daniel do Laury zamiluje. Ve „svých“ světech jsou oba vyděděnci a společně najdou lásku a přátelství, jaké předtím nikdy nepoznali. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (25)

klima777 

všechny recenze uživatele

Ne, prostě ne. Na Downově syndromu není nic romantického, ani milého. A nikdo z nás nemá právo vynášet jakýkoli verdikt. Ani snaživí páni režiséři. Ani nezainteresevoní diváci. Některé věci se prostě dějí. A některé filmy by neměly vznikat. Trpí-li Pablo Pineda skutečně Downovým syndromem, pak klobouk dolů, ale to je vše; ono totiž dojímání (a stejně tak dojímání se) není zrovna dobrým druhem osvěty. ()

spikey1 

všechny recenze uživatele

Před sebou máme sociální téma, ke kterému se jen tak nedá dostat. Příběh je z části pravdivý a to hlavně díky představiteli, který je handicapovaný Downovým syndromem a má vystudovanou vysokou školu. Tento film je v první řadě lidský. Přibližuje mysl člověka, na kterého se lidé dívají odlišně a přijde mi velmi vzdáleně jako parafrází sloního muže v 21. století. Dnes máme jasné postupy, společnost je připravena na začlenění odlišných lidí mezi sebe, ale stereotypy nejsou vymýceny, spíše je nedáváme tolik najevo. V kolonce vidím napsáno drama, naopak si myslím, že Pastor a Naharro nám ukazují velmi příjemnou komedii života, s hrdinou procházíme jeho každodenní strasti a radosti. 103 minut uteče velmi příjemně a na konci se cítíte svěže, vůbec ne utlumeně z těžkého příběhu. ()

Reklama

swamp 

všechny recenze uživatele

Některé komentáře okolo poukazují na to, že film diváka citově vydírá.. Já to tak nevidím, ba naopak - přišlo mi, že přestože autoři pracovali především s neherci postiženými Downovým syndromem, snímek se podařilo natočit citlivě a nevyděračsky. Pablo Pineda v hlavní roli naprosto exceluje a musím se přiznat, že po krátké chvíli už jsem si ani nevšímal toho, že je postižený - bral jsem ho jako zdravého herce v kvalitním dramatu. ()

marvan 

všechny recenze uživatele

Sentimentální kýč vypráví o lidech postižených Downovým syndromem, které pojímá jako roztomilé plyšové mazlíčky. Film se zaštiťuje ušlechtilou myšlenkou prosazení rovnoprávnosti takto postižených. Je to snaha poněkud diskutabilní, vzhledem k tomu, že problém zjednodušuje, vyhýbá se všemu opravdu kontroverznímu a místo argumentů útočí na divákovu první signální. ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Nemyslím si, že je tohle snímek, který se snaží někoho citově vydírat. Naopak si myslím, že z pohledu osob s Downovým syndromem je to natočeno moc dobře, akorát se mi vůbec nelíbila kamera, která mi prostě celou dobu vadila a kazila mi dojem z vyprávěného příběhu, který mě pravda, také tolik nezasáhl. ()

Galerie (27)

Zajímavosti (3)

  • Role Daniela je založena na skutečném životě jeho představitele Pabla Pinedy. (POMO)
  • Ocenění:
    Ceny Goya – nejlepší herečka, nejlepší píseň
    MFF San Sebastián – nejlepší herec a herečka (POMO)
  • Na snímku se produkčně podílel Julio Medem, který rád podporuje projekty s podobnou tematikou, neboť jeho šestnáctiletá dcera Alicia, po které pojmenoval svou produkční společnost, trpí podobným postižením. (POMO)

Reklama

Reklama