Abel
Abel
Režie:
Diego LunaKamera:
Patrick MurguiaHrají:
Christopher Ruíz-Esparza, José María Yazpik, Karina Gidi, Francisco Franco Alba, Carlos Aragón, Geraldine Galván, Gabino Rodríguez, Lucero Trejo (více)Obsahy(1)
Abelův otec odchází za prací do USA a devítiletý chlapec přestává mluvit. Nepomůže ani pobyt v nemocnici, odkud se Abel po dvou letech vrací domů. K překvapení všech se mu jazyk rozváže, jeho identita se ale posunula do pozice otce. Předstírá nepřítomného a jako „hlava“ rodiny začne řešit její chod. Jednoho dne se ale u dveří objevuje muž. Vracející se otec. Režijní prvotina známého mexického herce Diega Luny (objevil se například v Mexické jízdě, 2001) je zároveň absurdní komedií i dramatem o nejistotě vlastní identity. Režijní vedení malého herce Christophera Ruíz-Esparza přesně zvýrazňuje emoce hlavní postavy. (Febiofest)
(více)Recenze (4)
Výtečný Lunův debut pojednává o netradiční podobě Oidipova komplexu - chlapec Abel zaujímá v narušené rodině pozici otce, neboť po jeho odchodu ztratil řeč (a s ní i identitu). Ze strachu před dalším otřesem s ním rodina začne tuto hru hrát, a to i když se skutečný otec vrací. Na Abelovi je fascinující prolínání komických elementů (chlapec předstírající dospělého je prostě směšný) a elementů tragických (skutečný otec je tak "impotentní", že jej láskyplné dítě v této roli překonává). Lunův film je natočený velmi čistě a úhledně, kamera předebším umetá cestičku fascinujícímu výkonu Ruíze-Esparzy, hudba podbarvuje neradostnou atmosféru chudé mexické periferie. Co mi trochu schází je přeci jen větší blízkost vypravěče a postav, občas jakoby téma bylo dominantní a Luna se držel poněkud stranou (hlavně díky onomu úhlednému nasnímání). To je spíše prkotina, Abel je jasný kandidát na doporučení široké divácké obci. ()
ocenenia : MFF Mar del Plata 2010 - Nominácia na najlepší latinskoamerický film ()
Občas prostě chcete napsat komentář, protože navzdory třem hvězdičkám to nepovažujete vůbec za špatný film, ale nenapadá vás nic, čím byste to zajímavě okomentovali. To se mi právě teď děje. Téma bylo zajímavé, originálně se ve filmu nevyskytoval ani jeden drogový dealer a zvláště děti zahrály svoje postavy moc dobře. Jen jsem se prostě nedokázala "nadchnout" pro potíže hlavního hrdiny a tak to plynulo trošku za mého údivu spíš než účasti. ()
mě to zase tolik nenadchlo. Ano, jedná se o originální námět a zpočátku se to jeví jako zábavné. Jenže po deseti minutách už to začíná spíše nudit a v nezněněných intencích film pokračuje prakticky až do konce. Z mého pohledu jde tedy o dobrý nápad, který ale prakticky už nebyl nijak rozvinut, takže i krátká stopáž filmu byla v tomto případě příliš dllouhá. Tomuto dilmu by slušela délka tak 40 min. ()