poster

Višňový sad (divadelní záznam)

Komedie

Česko, 2010, 132 min

  • Mahalik
    ****

    Fíííha! Herecká "cukr - kává - limonáda", perfektní intonace, hlááás, kterej neuspává a úcta k divadlu. Zajímavé, že si nepřipadám jako mamlas, když TO píšu, což je vyjímečná událost, ale po dlouhé době jsem se odprostil od všednosti, stoupl si před zrcadlo a jak bych měl držet jazyk za zuby a nenapsat to, tak najednou jsem cítil sílu z těch všech mistrovských hereckých es, jal jsem si vyzkoušet své nejapné herecké umění, neumětelství navzdory. Tohle jsem měl naposledy z Hrušinského Kopfrkingla. Nebudu za poseru, mě se to prostě líbilo. Především pak Havlová (nom. na Alfréda Radoka), která za sebou zanechala masku "té, co se přihnala na Hrad" a místo toho vložila všechnu bolest do Raněvské. Pokud vím, višně jsou červené. Proto přihazuju, řkouc: víc takovejch....(12.5.2010)

  • Vodnářka
    ***

    Musím přiznat, že samotná hra mě příjemně překvapila a zaujala mnohem víc než čtená z knížky, výborné bylo i přehnaně expresivní herectví Dagmar Havlové, které naprosto jasně zobrazovalo povahu Raněvské - radši vše na efekt, reálně, materialisticky, než si prožít cokoliv uvnitř. Naprosto chápu, že pan Morávek si dokázal představit hru jen s ní a každoročně jí psal dopisy. Zaujala mě i Pavla Tomicová, jako Varja byla otravně upjatá, vystresovaná, na druhou stranu praktická a realistická, přesně tak, jak to Čechov zamýšlel, Martin Stropnický se zase proměnil ve slizkého ambiciózního Lopachina. Jen mě mrzí, že kromě velmi dobrých hereckých výkonů a skvěle zpracované Čechovovy hry, mi představení nic moc nepřineslo, 'inovace' v podobě Jiřiny Jiráskové, která si z role Charlotty 'odskočila' uvádět hru, mi přišla spíš navíc. Višňový sad se zpracovává už nějaký ten pátek a chtělo by to přece jenom něco nového, zvlášť od jinak originálního Vladimíra Morávka.(29.3.2011)

  • D.Moore
    ***

    Milovníci Čechova prominou, ale ona ani ta hra samotná není nic extrovního, natož pak tohle její ukřičené nastudování. Tři hvězdy jsou jen zásluhou skvělých herců (Jiřiny Jiráskové a Viktora Preisse především, Dagmar Havlovou bych to téhle skupiny nezařadil) a hudby Michala Pavlíčka. Velmi dlouhé představení, kterému se režisér pokusil krev do žil vlít pomocí řetězce hysterických scén a přehrávání, se prostě moc nepovedlo.(5.5.2011)

  • raroh
    **

    Pojmout Čechova brechtovsky německy (i Ciganskaja zvjezda zařazená do inscenace, původně zpívaná Michalkovem v Kruté romanci, zní tak germánsky tvrdě) kabaretně (podtržená Pavlíčkovou neinvenční minimalistickou hudbou) expresionisticky (v projevu Ilji Racka až parodizujícím) mi přišlo samoúčelné a mimo duch díla.(1.2.2010)

  • pm
    *

    Zhruba rok od chvíle, co jsem si "Višnový sad" nahrála, jsem ho dodívala, na pokračování, po čvrthodinách, s velikým sebezapřením a s úlevou, že dílo smáznu z hd. Nevhodně pojatá a obsazená hra, kterou Jiřina Jirásková s těžkým, nemístným afektem utopila. Z kina jsem odešla jen jednou, z divadla, baletu nebo opery nikdy. Prostě nikdy. Ale tuto inscenaci bych nevydržela dodívat, přestože je to neslušné.(30.12.2010)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace