Reklama

Reklama

Pořád se něco děje

(pořad)
Rodinný / Komedie
Česko, 1995, 25 min

Účinkují:

Miroslav Donutil

Obsahy(1)

Zábavný pořad Miroslava Donutila vás zavede do prostředí brněnského klubu na Šelepově ulici, který se nesmazatelně zapsal především do moravského kulturního dění šedesátých let. Právě proto si toto místo herec vybral, aby zde zavzpomínal na svá brněnská studentská léta. Jen málokdo dokáže vyprávět s takovým zaujetím jako on, jen málokdo dokáže i v prostých životních situacích nacházet příběhy s pointami a tak přesně fixovat a vzápětí předvádět jednotlivé lidi, s nimiž se ve svém hereckém životě setkal. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (20)

Honza__St. 

všechny recenze uživatele

Jednoznačně Donutilův vrchol. A ani nebyla potřeba nějaká výpravná drahá záležitost, stačila na to Šelepka. Samozřejmě je otázka, kolik z toho se opravdu stalo a kolik si toho vymyslel, ale čert to vem. První část je vlastně takový rozjezd (byť už to je docela nářez), ale ta druhá, to je jedna bomba za druhou. Jediné, co je člověku líto, je, že u těch věcí, co se skutečně staly, nebyl přímo tam a neviděl na vlastní oči ty alotria, co tropili Kocourek, Kovanda, Chroustal, Bratr plukovník a spol. Z dnešního úhlu pohledu to ještě zlepšuje nostalgický pohled na Šelepku v původní podobě s rtuťovýma sadovkama okolo (kde je jim konec :/). "Urobime prezenčku." ()

manonfire 

všechny recenze uživatele

Donutil je bez diskuze vynikající filmový komik a televizní vypravěč, bohužel většina jeho dalších "zábavných sešlostí" ukázala, že rozhodně není studnice nevyčerpatelná, a když vyschl pramen Kovandovsko-Kocourkovských příhod, šly všechny jeho vzpomínky o dvě třídy dolů. Mám-li ovšem zhodnotit samotné "Pořád se něco děje" pak musím uznat, že jde o prvotřídní srandu. 100% ()

Reklama

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Ty štoly su tu take spletite, že tu, jak se mi kdo zamoce, tak se mi z teho nevymoce." Donutil na Šelepce byl v tehdejší formě za jasných pět hvězd, program Pořád se něco děje byl naprosto báječný, ale já budu při hodnocení trošku lakomější. Důvodem je to, že zábavný večer byl sestříhaný na trapných 25 minut, z nichž přibližně polovinu času zabraly písničky a to je, jako kdybych cizinci ukazoval Brno, ale zapomněl bych přitom na Špilas, Myší díru, krokodýla a metro. ()

Zagros 

všechny recenze uživatele

Pro roli vypravěče historek, ať už svých, nebo těch od přátel, se Miroslav Donutil narodil. V pořadu Pořád se něco děje je na vrcholu a v plné síle. Tento pořad jsem viděl jen párkrát, ale ještě na kazetě jsem vyprávění slyšel bez přehánění snad stokrát. Společně s dalšími kazetami Furt ve střehu, Ptejte se mě, na co chcete a Já na co chci, odpovím jde o jeho nejlepší období a největší zábavu. Postupně to pak šlo spíš dolů, kdy se to často opakovalo a už to nebylo ono. Přesto za tohle a za spoustu hodin zábavy, které mi to přineslo, budu Miroslavu Donutilovi vždy vděčný. ()

kingik 

všechny recenze uživatele

Vyprávění vtipných zážitků a historek převzal novodobě Donutil po zesnulém Menšíkovi, který byl na tohle kadet. Vyplnil tak díru, která po jeho odchodu ze scény v oblasti lidového vypravěčství tady vznikla a dlouho zela prázdnotou. Rovněž je u něj znát stejně jako u Menšíka, že si řadu historek upravil tak, aby byly ještě vtipnější a vypointovanější, než ve skutečnosti byly. Poté, co jsem se to dozvěděl, mně to přišlo jako podvod na posluchače.Znamená to, že kdyby se nepustil do úpravy, tak by byly fádní. Nechtělo se mně pátrat, která z těch historek se blíží nebo je naopak vzdálena skutečnosti, ale ten pocit upraveného vyprávění tam už byl a převládal natolik až mně jen minimální procento z toho, co interpret vyprávěl přišlo vtipné. Ono s odstupem času už není vtipné ani to nízké procento. Dále mně u Donutila vadilo, že v drtivé většině vyprávěl o lidech, které nikdo neznal a je sice hezké, že ho s nimi pojilo přátelství, ale pokud si toho člověka s ničím zásadním nespojím, tak se ani historce s ním nemůžu smát. Což o to, Donutil vyprávět umí a podat vtip i gag taky, ale vydržet se to dá jen opravdu v krajní nouzi. Doby lidových vypravěčů odvál čas do nevtipných jeskyní kam vždy patřili. Doba vzniku je na pořadu dost znát, Donutilovi stoupla sláva do hlavy a pár historek se dá zvládnout. Válet se smíchy u nich nedá. Zvláště, když jsem Buster Keaton a nezasmál bych se ani kdybych byl v hledišti od smíchu placený. Mé hodnocení: 20% ()

Galerie (1)

Reklama

Reklama