poster

Já jsem tady (festivalový název)

  • USA

    I'm Here

Krátkometrážní / Romantický / Drama / Sci-Fi

USA, 2010, 32 min

Režie:

Spike Jonze

Kamera:

Adam Kimmel

Hudba:

Sam Spiegel

Střih:

Eric Zumbrunnen

Zvuk:

Ren Klyce

Masky:

Tony Gardner

Kostýmy:

Casey Storm
(další profese)
  • CheGuevara
    ***

    Spikeu Jonzemu pokaždé držím palce, ať už dovádí s přerostlými plyšáky nebo se rozplývá nad osamělostí robotů v dněšním přetechnizovaném světě. Ale tentokrát mě nedokázal odzbrojit ani svou upřimnou hravostí nebo podivínskou poetikou. Nic naplat, Spike snad pro jednou a naposledy zůstal až příliš na povrchu, kdy poněkud perverzní nápad, který sám o sobě je děsně bezva, zasadil do prachprostě tuctového kontextu.(22.4.2011)

  • Dimo
    ****

    Příběh tak akorát do kraťasu. Roboti s tělem člověka, hlavou však více či méně hranatou, žijí mezi námi, pracují pro lidi, ale práva na obyčejný život jsou jim upírána, takže si lze dosadit kdejakou utiskovanou skupinu, nebo ženy v Arabském světě úplně doslovně (zákaz řízení auta). A dál? Solidárnost, láska, přátelství. Asi tak, je to hezký, trochu rychlý, přímý, ale jako kraťas chvalitebný. A pro vizuální hravost krabicoidních robotů i hezký.(1.1.2012)

  • aluna
    *****

    Roztomilý, originální, hořkosladce úsměvný a zároveň navýsost vážný a dojemný. A procedura, jíž se páry zavazují k doživotní společný cestě a nesobecký lásce, totiž "žádost o ruku", zde dostává další rozměr. A když onen rozměr přeroste do rozměrů megalomanských, patří lásce nejen vaše mysl, srdce a ruka, ale ovládne celý vaše tělo. Nojo, ale kdo podá prst (i kvůli tak bohulibýmu úkonu jako k nasazení prstýnku), musí hált počítat s tím, že mu urvou celou ruku...(11.6.2011)

  • Botič
    *****

    Every Day is exactly the same, ale jen do chvíle než potkáte tu pravou, která Vám prozáří nudnou šedí prodchnuté dny a vystřelí Vás až za hranice oběžné dráhy. Ta pravá, pro níž se doslova rozdáte, protože ve vašich snech a představách je to ona, kdo nepohrdne Vámi nabízenou součástkou. Neboť roboti skutečně nesní o elektrických ovečkách. Ztřeštěnost žití v objetí s opatrností bytí. I'm Here je přesně tím čím měly být Divočiny, nostalgickým ohlédnutím, dojemnou pohádkou a jednou z nejromantičtějších a nejkřehčích mozajek vůbec. Spike Jonze je nekorunovaným králem hravých příběhů, byť mu Gondry šlape na paty. Tak neváhejte si na jejím konci zakřičet I'm Here, protože k tomu už třeba nebude příležitost.(20.3.2010)

  • Davies182
    ****

    Vážně dobré, nicméně převládá jedna velmi rozporuplná reakce nad zdánlivě banálním zamyšlením: robot se sice šťastně zamiloval, a očividně jim jejich láska vydrží dlouho. Ale proč by chtěl strávit život po boku někoho tak nešikovného, kvůli komu se bude tak extrémně rozdávat? Je tenhle příběh zamilovanou romancí anebo donebevolajícím varováním pro všechny bláznivě zamilované? Varováním, které říká: "jen paranoidní lidé se nechají zaslepit nekonečnou láskou". Nakonec se přikláním k možnosti, že Spike chtěl vážně natočit lovestory nadcházejícího robotího věku, ale ta myšlenka a filozofie filmu ve mě budou hlodat navěky. Režisér mi do hlavy nasadil brouka velikosti stolního PC, a jeho kraťas mi dokázal něco dát. Všichni víme, jak to chodí - stačí se podívat, co z hrdiny na konci příběhu zbylo a upřímně si říci, že jej jeho milá nikdy neopustí. A dokázat si přiznat pravdu. Takhle to bohužel nefunguje..! P.S. Po trhlých maxipříšerkách si režisér oblíbil humanoidní roboty - co přijde na řadu příště?(21.3.2010)

  • - Film je inspirovaný knihou "The Giving Tree" od Shela Silversteina. (4ward)