Režie:
Miroslav HubáčekScénář:
Jiří MuchaKamera:
Václav HuňkaHudba:
Dalibor C. VačkářHrají:
Stanislava Seimlová, Václav Voska, Otto Lackovič, Věra Bublíková, Martin Růžek, Zdeňka Baldová, Bedřich Vrbský, František Holar, Terezie Brzková (více)Obsahy(1)
Český komorní film ze současného života. Neukazuje nám velké hrdiny a velké události. Není širokým obrazem našeho dneška. Nastavuje zrcadlo pouze jednomu z tisíců dnešních mladých manželství. Ukazuje nedostatky které se tak často vyskytují v soukromém a rodinném životě dnešních lidí, a snaží se je řešit. Takových dvojic, jako je Jana a Petr, je kolem nás mnoho. Muž je plně zaujat svou prací. Chodí domů pozdě večer a i když má svou ženu rád, odcizuje se jí. K tomu přistupují nepříznivé vnější okolnosti: stísněné bytové poměry, nutnost bydliti pohromadě s Petrovými rodiči, kteří zejména Petrova matka se nedovedou a ani nechtějí přizpůsobit potřebám mladé domácnosti. Není divu, že se mladá žena necítí v takovém prostředí šťastná a že její duševní stav se nepříznivě odráží i na jejím vztahu k Petrovi. Když se pak náhodou setká s kamarádem z dětství, který o ni projevuje nelíčený zájem, jen tak tak že nepodlehne. Nakonec však přece jenom zvítězí její láska k Petrovi a mladí manželé se po několikadenní roztržce opět scházejí, aby za nových vnějších okolností v novém bytě začali společný život znovu a lépe. (Filmový přehled)
(více)Recenze (11)
Z kontextu schematické tvorby budovatelského filmu 50. let naprosto vybočující film, už to samo je jeho velké pozitivum. Bohužel režisér Miroslav Hubáček nepřenesl do tohoto sentimentálně laděného komorního snímku všechno své režisérské umění, které je patrno z jeho snímků Ošklivá slečna či Haškovy povídky ze starého mocnářství...problém vidím i ve scénáři Jiřího Muchy... ()
Několikadenní roztržka mezi mladými manželi Petrem (V .Voska) a Janou (S. Seimlová) kteří bydlí ve stísněných prostorech a poměrech u Petrových rodičů a mají na sebe jen málo času, protože manžel se stále věnuje jen své výzkumné práci v oboru umělých vláken. Na štestí si ale nakonec oba uvědomí co je pro ně skutečně důležité. Nevím, nevím co by oba mladí, říkali na otázku bydlení dnes, takřka po padesáti letech, asi se nic od té doby nezměnilo, dokonce je to dnes snad ještě horší. Takže živá realita? Bohužel ano:-( Jinak k nepřéhlednutí byla začínající Jana Brejchová, která tančila společně s J. Vinklářem v baru. ()
Překvapivě velmi zdařilé psychologické melodrama. Mladé manželství se rozpadá, protože on je k ní netečný, žijí u rodičů a ona zjišťuje, že má o ni stále zájem láska z dětství na idylickém venkově z dob jejího mládí. Civilní pohled na situace, typické herectví 50. let a krásný trojúhelník mezi Stanislavou Seimlovou, Václavem Voskou a Otto Lackovičem. Navíc jako bonus je tu mladičká Jana Brejchová v komparzu. Nebýt tvrdého anorganického konce, který rozbíjí celou tu dobře vystavěnou lyričnost, mohlo to být za plný počet. ()
Radosti a strasti manželského soužití ve filmu, který balancuje na hranici tvorby padesátých a šedesátých let. Doba zřejmě ještě nebyla připravena na klasické, šedesátkové drámo či psychólogii. Dialogy padají do nudnosti a snímku se nevyhnul ani lehký budovatelský závan, doprovázený klasickou melodií z filmu Dovolená s Andělem. Ústřední dvojice ze sebe vydala, co se dalo, jen kdyby Václav Voska neměl chvílemi výraz slepce. Snaha o zachycení autenticity a rozkolu mladých lidí mohla pár let počkat, i když ani Hubáčkovy filmy z let šedesátých nijak zvlášť nevybočují z průměru. ()
Na svou dobu jistě film netypický, když neshody mezi mladými manžely zatlačují do pozadí i budovatelské úsilí, leč nyní je to jen taková raritka, která je dnes svým stylem velice mimózní. Stanislava Seimlová byla tak krásná, že se do budovatelského filmu prostě vůbec nehodila. Hodně slabé 3*. ()
Muž upřednostňuje práci před manželkou. 1) Není ani divu. Vezmeme-li v potaz dobově podmíněné komplikace při výběru dovolené, neuspokojenou ženu, nepříjemnou matku, která musí snášet, jakou hroznou ženskou si její mamánek vybral._____ 2) Ani žena to nemá snadné. Nepříjemná tchýně, malý byt sdílený s rodiči manžela, melodramatický nádech veškerého konání. Jakoby to všechno předznamenávalo určitou těžkopádnost celého snímku._____ 3) Naroubovaný šťastný konec podle mě uschne na úbytě. ()
Roztrzka je krasny priklad toho, ze kvalitni vztahove drama lze natocit v jakekoliv dobe. Stanislava Seimlova byla nadherna, skoda tak skromne kinematografie. ()
* za Vosku, který ale neměl co hrát...Seimlová je krásná ženská ale pohrdání které z ní cítím bránilo uvěřit že může mít ráda... ()
Na padesátá léta vskutku neobvyklý film - takové psychologicko-romantické filmy se opravdu netočily. Tím více nechápu, že upadl v naprosté zapomnění, když se tak výrazně odlišuje od ostatní tehdejší produkce. Pro Stáňu Seimlovou to byla jediná hlavní role (známější je však jako řidička autobusu v "Dovolené s Andělem"), a vlastna jedna z mála rolí vůbec. Naposledy se ve filmu objevila na počátku šedesátých let, a to pouze v epizodních rolích. Nás filmové fajnšmekry zaujme jistě i šestnáctiletá Jana Brejchová, která se zde mihne při tanci v baru. Přestože je zde černovlasá, nejde ji nepoznat. A Vinklář jako její taneční partner si zde také šlapal cestičku k pozdější slávě. Čtyři je moc, tři málo, ale budiž... ()
Jedna z nasich nejkrasnejcich herecek vubec, supernadherna Stanislava v asi nejvyraznejsi roli v jeji kratke filmografii. Film je vlastne takova psychologicka, poloromanticka filmova novela/povidka, a ja jsem s vysledkem moc spokojenej. P.S.: potesila tez ucast Lackovice a Very B. 5- ()
Hudba v pozadí je zajímavá. To hráli tehdy stále jednu písničku? Ve filmu zazní tři krát. No, nedělám si iluze o své inteligenci, ale toto pochopit… Tak ona přijede, on odjíždí do fabriky (vlakem). Pak je zas večer doma s tím, že neodjel. Já jsem čekal blbinu, ale že až takovou. A klavírní kanonády mi rvaly uši. Vydržel jsem do konce, ale s obtížemi. ()