Dorotčin návrat do země Oz
Return to Oz
Režie:
Walter MurchHudba:
David ShireHrají:
Fairuza Balk, Jean Marsh, Nicol Williamson, Piper Laurie, Matt Clark, Brian Henson, Stephen Norrington, Sophie Ward, Philip Tan, Deep Roy, Peter Elliott (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Pokračovanie Čarodejníka z krajiny Oz (1939), jedného z najznámejších fantazijných filmov v histórii. Dorothy a jej malá pes Toto sa s pomocou červenej črievičky vrátia do domu tety Emily. Dorothynmu fantastickému rozprávaniu však nikto neverí a každý si myslí, že si príbeh o úžasnej krajine Oz vymyslela. Dievčatko je veľmi zarmútené a túži sa do krajiny Oz vrátiť späť. Po nociach trpí nespavosťou, a preto ju teta Emily vezme do nemocnice, kde s pomocou modernej vedy dostane elektrickú liečbu. Elektrické napätie z prístroja ju opäť zavezie do krajiny Oz, kde prežije ďalšie neuveriteľné dobrodružstvá. (Incantator)
(více)Recenze (23)
Kdesi mezi Nekonečným příběhem a Labyrintem stojí toto neoficiální pokračování Čaroděje ze země Oz. Stylově je to čistá dark fantasy adaptující druhý a třetí díl série Čarodějná země Oz (The Marvelous Land of Oz, 1904, česky 2004) a Ozma of Oz (1907, český překlad nevyšel). Přesně v tomhle duchu jsem si to užila. Malá Fairuza Balk je úžasná, Jean Marsh geniálně ďábelská. Baumova pohádka nepůsobí příliš dětinsky, ale naopak velmi nápaditě. Triky jsou geniální, výprava skvostná. Navíc jsou tu moje oblíbené ozácké postavy Jack Pumpkinhead a Tik-Tok. ()
Spomínam to často, ale spomeniem to ešte raz. Mnohým kvalitným fantasy snímkam sa v 80. rokoch komerčne nedarilo. Napr. JASTRABIA ŽENA, LEGENDA, KRULL, DOBRODRUŽSTVÁ BARÓNA PRÁŠILA, či aj taký NEKONEČNÝ PRÍBEH - ten v Amerike komerčne neuspel, dokonca sa to podarilo aj Stevenovi Spielbergovi s jeho producentským počinom MLADÝ SHERLOCK HOLMES. RETURN TO OZ spadá do rovnakej kategórie a má podobné parametre - vizuálne úchvatný, s vysokým rozpočtom, ktorý badať na bohatej výprave a trikoch, občas nie veľmi pre detského diváka a vo svojej dobe veľmi nedocenený. ()
Opět, kdo chce zasvěcený komentář, odkazuji na JFL. Já za sebe toto: tak jsem zase tak pro jednou zíral, jak péro z gauče na film z období, které přineslo vizuálně atmosphérické filmy jako Nekonečný Příběh, nastupujícího Švankmajera (pokud by tohle viděl, na 200% by se mu to líbilo) či Souboj Titánů, na něž jsem vzpomínal při sledování tohoto neznámého a neskutečně promakaného filmu, který rozkopává uměle nakašírovaný xicht tomu "klenotu" z 39 s přehledem a dokazuje tak, že ne všechny relativně neznámé a tudíž se kolem nich netančí rituální tance adaptace lit. děl, stojí za vyliž zadní/sedací část těla. Spolutvůrce THX 1138 naservíroval 2. a 3. knihu (ze 14ti) s takovým kumštem, že jsem až nechápavě zíral na úvodní Walt Disney pictures presents, páč tohle rozhodně nejni jejich běžná (rozuměj prefabrikovaná vypatlaně rodinná ´´zábava´´) produkce. Film je to sice zdánlivě dětský, ovšem stejně jako např. o 2 roky mladší Švankamjerovu Alenku, bych ho 10-11letým asi nepouštěl. Tedy v době, kdy mi bylo tolik. Poněkud překvapilla při té stopáži skutečnost, že uplyne min. 20min. než se dostaneme do země Oz. Ovšem, ty tedy (ústav s mašinkou na elektrošoky jede) byly. A pak se přeneseme do apokalyptické země Oz. Dále tu máme neskutečné a pochopitelně fyzicky vytvořené postavy jako Jack Pumpkinehad, 33 hlav královny Mombi (poněkud děsivé) či Kolaře, kteří jsou tak nějak děsiví sami o sobě. A nesmím zapomenouti na parádně (jako ostatně všechno zde) udělaného Tik Toka. Jeden z 1.robotů v literatuře vůbec. Tedy ještě před Čapkem. Pochválím Denisu Bryerovou, která dala hlas slepici Billině (ta mě bavila hodně, včetně jejich glos) a samoz. hl. holčíčí roli v podání herečky s velmi originálním jménem Fairuza Balk, která mi připomínala s těmi svými cůpky malou Kláru Jandovou.;-) Nesmí též chyběti nesmrtelný Merlin z Boormanova Excaliburu a zde vyjímečně kladná Piper Laurie o pár let později jako Catherine Martellová z TP. A i když to nevím jistě, vůbec bych se nedivil, pokud by tento film viděl American McGee a tvůrci Once upon a Time in Wonderland. No a o rok později přišli japonci a adaptovali rovnou prvních 6 knih, což není ještě ani pol. série, ale lepší než nic. Á propos, pane Netflix. Když jste udělal kompletní podobně rozsáhlou knižní ságu Řady Nešťastných Příhod, co takhle tuto v Americe nesmrtelnou klasiku? 14 knih, 3 série a je to doma. Hm? Ovšem s minimálním vkladem LGBTQ apod. výstřelků. Děkuji. ()
Pestrobarevné kouzlo (filmového!) Oz odnesla bouře, jelikož malá Dorotka nachází království zpustošené pod krutovládou zlé čarodějnice a jejích posluhovačů, pankáčských "vozíčkářů" (české titulky na D+ se nepovedly), respektive kamenného krále Noma, který ani nevím, co pomstychtivě sledoval (avšak červené střevíčky si užíval :)). Výpravná, ke konci zdlouhavá a čím dál pitoresknější pohádka se přeplácává náročnými triky, z nichž některé stále vypadají velmi dobře, zato jiné už moc ne. Očekávat "temné fantasy" namísto rozjuchaného navázání na muzikálovou klasiku předem, možná bych jej přijal lépe. ()
Galerie (42)
Zajímavosti (2)
- Jedná sa o pokračovanie filmu Čaroděj ze země Oz (1939). Toto pokračovanie bolo natočené až v roku 1985, čiže po 46 rokoch. Za toto výnimočne dlhé časové obdobie medzi prvým dielom a jeho pokračovaním je snímka zapísaná do Guinessovej knihy rekordov. (baruss)
Zatímco některé z proslulých dětských filmů, ze kterých se staly kulty jako např. "Dům plný strachu", vykazují dnes jistá dramatická zaškobrtnutí či je potřeba přimhouřit oko nad rozvolněným vyprávěním, "Return to Oz" představuje dokonalý film, který nikterak nestárne a ještě dnes i dospělého diváka vtáhne a pohltí. Po řemeslné stránce představuje vytříbené dílo s dokonalými mechanickými efekty a uhrančivou atmosférou, v níž se mnohoznačně snoubí úžas vzbuzující fantazie se zneklidňujícími prvky. Svůj podíl na tom má i dokonalá Fairuza Balk, která svým osobitým podáním dodává Dorotce životnost, která plynule přechází mezi bezprostředností, bojácností i dětskou odhodlaností. Vedle toho snímek představuje fenomenální počin z hlediska "franšízy" Čaroděje ze země Oz. Dokonale totiž překlenuje propast mezi původní vizí L. Franka Bauma a zparchantělým kánonem ustanoveným nekriticky přijímanou kanonickou filmovou adaptací z roku 1939. Vyprávění "Return to Oz" na jedné straně navazuje na starý film, ale namísto jeho vaudevilové našňupané rozvernosti navrací svět Oz zpět do temnější a zneklidňující podoby, jakou vystavěl Baum ve svých knihách (potažmo kterou zachovává japonsko-americká animovaná adaptace z roku 1982), přičemž navíc geniálně spojuje motivy ze druhé a třetí knihy Baumovy série do jednoho osobitého vyprávění. Na klasický film ovšem scénář také nenavazuje doslova, přesněji řečeno na jeho primární vyznění, kde Dorotka s americkým úsměvem přijímá konzervativní pohled, že doma je nejlépe. Naopak vychází z jeho podvratného čtení, které výlet do světa Oz vykládá jako projev hrdinčiny podstaty, kterou musí skrývat před svým okolím. Proto také v začátku tohoto pokračování odváží teta Dorotku k doktorovi, který ji má zbavit jejích utkvělých představ. Když se Dorotka po úzkost vzbuzujícím úvodu z psychiatrické léčebny dostane zpět do světa Oz, není to eskapistický návrat do pestrobarevné říše, naopak Smaragdové město je v troskách a její přátelé promění v kámen. Premisa jednak do světa Oz vrací ohrožení, jež z Baumovy předlohy tvůrci starého cukrkandlového muzikálu eliminovali. Současně se tím také otevírá ústřední motiv "Return to Oz", že Dorotka musí za svou fantazii bojovat a obhájit si ji proti nepřejícímu okolí - byť ne přímo aktivně, ale prostě tím, že se nenechá zastrašit a postaví se tváří v tvář překážkám a nebezpečím (což opět odpovídá Baumovým knihám). V souladu s tím také všechny postavy, které potká, ať už se k ní přidají coby její průvodci či naopak brojí proti ní, se vyznačují groteskní mnohoznačností a stejně tak i jednotlivé peripetie jsou spíše bizarně fantaskní ve smyslu, že mají zcela vlastní logiku vymykají se navyklým způsobům uvažování reálného světa (viz úloha slepice, podoba princezny Mombi či oživený Gump). Po všech stránkách bravurní dílo, jež se řadí po bok nejlepších pohádek jako "Nekonečný příběh" či "Hook", které téma dětství a fantazie nepojímají prvoplánově naivně, bohužel svého času narazilo na zatvrzelou zabedněnost diváků i publicistů, již si "Čaroděje ze země Oz" spojují pouze s filmem, ale ne knihou a kteří se dožadovali dalšího lobotomizačního muzikálu. "Return to Oz" naopak představuje dokonalý příspěvek k trendu osmdesátkových filmů pro děti, které bravurně kombinovaly dobrodružnou zábavu s temnějšími tóny a mnohoznačnějšími motivy, což tehdy nebylo vlastní pouze ambicióznímu Amblinu, ale i mnohým dalším společnostem včetně studia Disney, které ostatně Murchovu vizi financovalo. () (méně) (více)