Futures vedettes

Budoucí hvězdy natočil Marc Allégret v roce 1955, Je to asi desátý film Brigitte Bardot. Tentokrát černovlasá BB hraje společně s něžnou blondýnkou Isabellou Pia dvě studentky operního zpěvu ve Vídni. Obě, jak jinak, milují svého pedagoga, slavného tenoristu Jeana Marais. Jenže obě postupně zjistí, že ten doopravdy miluje svou manželku, rovněž slavnou zpěvačku, která jezdí po štacích po celém světě, takže s ním je jen málo. Při čekání na ni je sice docela ochoten se utěšovat se studentkami, ale pravá láska je nečeká. Isabelle při tomto poznání málem spáchá sebevraždu, kdežto Brigitte to jen obrečí a naopak jí to přiměje k tvrdší práci a konečnému úspěchu. Film je míněn vážně, ovšem dnes působí mírně jinak, BB vzpomínala, jak legrační bylo předstírat, že zpívá árie z Toscy a Madame Butterfly, protože tanec dělala, ale zpěv nikdy. Nicméně jsou tu roztomilé scény s klasickými klišé, když Jean M ironizuie BB při jejím zpěvu a řve na ni, ona roztrhá noty, hodí mu je pod nohy a hrdě odejde. Pak se na soukromé hodině nechá políbit, lehce osahávat, ale pak mu z pohovky decentně uteče. Ovšem pastvou pro pánské oko jsou tu baletní trikoty, těsné svetříky, BB v trikotu na štaflích v baletní scéně, mozky se odkrvují. Vtípek, kdy Jean Marais odebere při hodině zpod lavice studentce knihu s výhružným tónem se slovy „Vy tady čtete detektivku ?“ Když ale zjistí, že jde o Kinseyho report (ženský), knihu jí vrátí se slovy „Tak to jen čtěte dál.“ (11.11.2012)

Takový roztomilý příběh o tom, jak se dvě holky zamilují do svého učitele zpěvu, který je navíc osobností. Vede to k tomu, že mu nadbíhají a pak si samozřejmě obě začnou překážet. Kdyby učitele zpěvu nehrál skvělý Jean Marais a jednu ze studentek krásná BB v celé své nevinnosti, asi by film bez problémů zapadl. Ani takhle se ale nejedná o nějak známou věc, která v první řadě postrádá jedno - vtip. Ono ale v konečném důsledku drhne i to drama. (07.11.2014)