Režie:
René ClairScénář:
René ClairKamera:
Robert LefebvreHudba:
Georges Van ParysHrají:
Michèle Morgan, Gérard Philipe, Jean Desailly, Pierre Dux, Jacques Fabbri, Jacques François, Yves Robert, Brigitte Bardot, Lise Delamare, Jacqueline Maillan (více)Obsahy(1)
Malé posádkové městečko je co chvíli vzrušeno vojenskou parádou. Znovu a znovu se ženy se zalíbením dívají na vojáky v pěkných uniformách. Jedním z nich je Armand de la Verne, sukničkářský poručík 33. regimentu dragounů, jenž se před odjezdem na velké manévry vsadí s přáteli, že se do určené lhůty stane milencem ženy, kterou mu určí náhoda. Los padne na rozvedenou Marii-Louisu, která se nedávno přistěhovala z Paříže. Poručíkovi se však přihodí pro něho nezvyklá věc – poprvé v životě se skutečně zamiluje. Krásná a elegantní žena mu ale dává najevo, že u ní nemá žádnou šanci uspět. Celé město sleduje soutěžení obou soků, ale Armandovi už dávno nejde jen o hloupou sázku. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (38)
Roztomilý Gérard Philipe v jedné z nejnudnějších historických kostýmovek. Kdyby pohledem a povahou mladíkovi (33) vybrali jen někoho, kdo nevypadá jako jeho matka, možná bych to víc baštil. Michèle Morgan ale není pěkná, a dokonce i na postavu rozvedené Pařížanky je moc stará. Mnohé vylepšuje parádní původní dabing s Josefy Vinklářem a Větrovcem. ()
U viacerých trojhviezdičkových filmov po opakovanom pozretí pridávam komentár odoberám hviezdičku. V prípade Veľkých manévrov hviezdičku pridávam. Nemám preto racionálny dôvod, ale keď som vo filme prehliadol to okázalé ľahtikárstvo, bujarosť, pokrytectvo a ďalšie motívy, ostalo tam Clairovo majstrovstvo, jeho drobnokresba, ktorú som mal možnosť obdivovať až pri opakovanom pozretí. Možno sú to slabé štyri hviezdičky, ale nemyslím, že by boli nezaslúžené. ()
Cynický a depresivní pohled na nesmyslné hemžení v jednom malém městečku. Všechny postavy jsou maloměstsky omezené a krajně nesympatické, v čele s G. Philipem, který naprosto přesně vystihl oficírka s prázdnou hlavou. Díky Havlíčkovi a jeho Petrolejovým lampám víme, že syfilis bylo to hlavní, co tento typ pitomce přinesl do manželství (jenže představte si Philipa se syflem - i když nepochybuji, že by ho zahrál skvěle). Ženy jsou jen nalíčené věšáky na šaty a člověk má po hodině sledování chuť hodit na to městečko atomovku, což jde skvěle do kontrastu se vší bělostnou čistotou a upraveností v každém záběru. ()
Viac než čo iné, je to kostýmová nuda. Dej a veľa dialógov je číročistou sivotou. Rečami, čo denne počúvame vo vzťahových historkách rôznych foriem. Tu konkrétne bojujú o jednu hlavnú hrdinku dvaja muži priťahovaní zrejme silami temnôt. Ona totiž vzhľadovo pripomína skôr vládkyňu podsvetia než osudom vyžrebovanú femme fatale. Nuž ale vari hádam žeby toto bolo zámyslom režiséra so svojským zmyslom pre humor? Hlavnú ženskú postavu poňať tak zvláštnym spôsobom? Nakoľko teda ide vraj o komédiu a ja som veľa iného vtipu v nej nepobadal. ()
V lecčem mi to připomínalo Červeného a černého. Gérard Philipe v roli vypočítavého fešáka, pro kterého jsou pletky oblíbenou volnočasovou aktivitou – až do chvíle, kdy se do jedné své „oběti“ zamiluje – není nepodobný egocentrickému a neméně krásnému Julienu Sorelovi, a postava Michèle Morgan se madame de Rénal podobá nejen vzhledově. Velké manévry se sice neberou tak vážně jako Stendhalovy filmové adaptace, ale přesto na příběhu lehkomyslného poručíka, který si tak dlouho hrál, až prohrál, nic moc komediálního neshledávám. ()
Galerie (23)
Photo © René Chateau Vidéo
Reklama