Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Titulní hrdinku francouzské komedie, která pracuje v kosmetické firmě, potká něco, o čem se jí nezdálo ani v nejhorších snech. Díky vzácné nemoci jí ztmavne pleť a někdejší rasistka musí přehodnotit svůj pohled na život. V hlavní roli Valérie Lemercier.  Hrdinkou francouzské satirické komedie režiséra Étienna Chatilieze je marketingová manažerka kosmetické firmy, jež se specializuje na pleťové přípravky. Její kolegové si o ní myslí, že je nafoukaná a upjatá rasistka a Agathe Clery by ani v té nejtíživější noční můře nenapadlo, co ji potká. Když u ní lékaři diagnostikují Addisonovu nemoc, díky níž tmavne barva pleti, Agathe se jednoho dne probudí a zjistí, že je černá… a nedá se s tím nic dělat. Paradoxně se však díky této osudové ráně začne měnit v lidskou bytost. Poté, co ji zaměstná společnost, která bere každého, kdo není bílý, musí skrývat svou skutečnou totožnost, zvlášť když se bláznivě zamiluje do šéfa Quentina... V hlavní roli uvidíme známou francouzskou herečku Valérii Lemercier. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (12)

Myshkin 

všechny recenze uživatele

Nesouhlasím s hodnocením kolegy Grega25. Agathe Cléry podle mě MÁ francouzský šarm, pohodu, vtip (je rozhodně jiná než např. americké komedie tohoto typu) a Valérie Lemercier vůbec nepřehrává. Komediálního potenciálu námětu možná nebylo využito tak, jak by si hodina a tři čtvrtě žádala, ale pořád je to čistokrevná komedie s vtipem a myšlenkou. Co se týče hudebních vložek, je pravda, že ne ve všech případech byly úplně povedené a ne vždy dobře zapadaly, na druhou stranu do filmu dávaly tu potřebnou nadsázku a svěžest, bez kterých by to prostě nebylo ono. Taneček na "A part ça, elle n'est pas raciste" například neměl chybu! :-) "Raciste, Agathe?! Non! ...Elle n'aime pas beaucoup les Marocains... Ni tellement les Algériens... Ni tellement les Tunisiens... à part ça, elle n'est pas raciste!" :-D ()

freddy 

všechny recenze uživatele

Tohle je dost zajímavá francouzská komedie doplňovaná trochu překvapivě krátkými hudebními výstupy. Jinak je to ale komedie na aktuální téma, se kterým mají zřejmě obzvláště ve Francii velké problémy, a to je problém diskriminace a rasismu. Je ale zajímavé, jak je najednou člověk nucen přehodnotit vlastní názory a předsudky, když si na vlastní kůži vyzkouší jaké to je vypadat jako jeden z přistěhovalců. Hlavní hrdince se přesně tohle stalo, onemocněla chorobou, která se projevuje především ztrátou pigmentu, a tak jí postupně zčernala kůže. Jak někdo chytře ve filmu poznamenává "je to jako s Michaelem Jacksonem, akorát opačně." A hlavní hrdinka v jednom z hudebních výstupů i Michaela Jacksona docela zdařile imituje. Takže téma je to opravdu zajímavé a bez problémů vystačí na celý film, občas jsem se i docela zasmál, například když zvídavé dítě od sousedů bylo zmatené, jak to je vlastně s tou Agátou je. Ale nejvíce mě asi rozesmála jednoduchá, ale naprosto geniální hláška po odchodu právníka: "Tati, co teď budeme dělat?" "Teď jsme v prdeli." Jean Rochefort to řekl tak geniálně, že se tomu musím smát ještě teď, jen si na to vzpomenu. A pak ještě pobavila písnička zpívaná na hudbu koledy "Tichá noc", kdy se podřízení škodolibě radují, že šéfka je nemocná a že jí postupně černá pleť. Film celkově vnímám jako docela povedený, krátké songy potom jako zajímavý pokus o inovaci a originalitu. V hodnocení je to někde mezi třema a čtyřma hvězdama, fakt nevím, kam se přiklonit, ale asi protentokrát zůstanu u trochu lepších třech hvězd. ()

Reklama

chamonix 

všechny recenze uživatele

Před Agathou Cléry jsem možná viděl v poslední době víc amerických komedií než zdrávo (a ani ty francouzské srágory jako Le Raid, Budapest, či Les Aristos nenasadily laťku příliš vysoko), ale tohle mi na hodinu a půl vykouzlilo úsměv na rtech. A nejen při rasistických projevech Agáty a její malé kamarádky, či během pomsty na bejvalém a další "kamarádce" jsem se s chutí zasmál. Navíc nikdy bych si nepomyslel, že o Valérii Lemercierové někdy řeknu: to je kočka. Takže přiznávám, stalo se! ()

Greg25 

všechny recenze uživatele

Fim začíná, po chvilce následuje davová zpívající scéna na nádraží a já jsem v šoku... V šoku z kterého se nedostanu do konce tohodle filmu. To, že je to muzikál, mě, příznávám se, docela zarazilo.... Vlastně jsou to spíš takové hodně krátké hudební vstupy, povětšinou s choreografií, která působí jako kdysi naše vlastní čísla na besídkách základních škol prvního stupně. Agathe Cléry je především film, který se snaží být fraškou a nejvtipnější potenciál se snaží dostat z hlavní představitelky a "údajně" humorné zápletky. Jenže Valérie Lemercier je možná dobrá v parodování Michaela Jacksona a paření na diskotéce, ale ve všem ostatním na můj vkus přehrává... Francouzská komedie bez atmosféry, nápadu, vtipu i francouzského šarmu a navíc s absencí pohody. Pár vydařených scén, kde funguje nadsázka, ale na 107 minut trvající komedii je to zpropadeně málo. 40% ()

Olík 

všechny recenze uživatele

Co horšího se může potkat rasistickou manažerku kosmetické firmy, než vzácná choroba způsobující ztmavnutí pleti. Agathe vinou nové barvy kůže postupně ztrácí všechny své jistoty, aby postupem času získala nové a pevnější. Zajímavý nápad se stále aktuálním posláním, vtipné hudební výstupy, ale 107 minut bylo moc :( ()

Galerie (18)

Reklama

Reklama