Režie:
Bořivoj ZemanKamera:
Jan StallichHudba:
Dalibor C. VačkářHrají:
Eva Klepáčová, Jaroslav Marvan, Gustav Heverle, Bohuš Záhorský, Josef Kemr, Josef Beyvl, Anna Kadeřábková, Eva Svobodová, Jiří Sehnal, Libuše Jiskrová (více)Obsahy(1)
Mladá dělnice Helena Pokorná i její ovdovělý otec jsou zaměstnáni ve stejné továrně. Otec tráví dovolenou doma v Praze a už se těší do práce. Helena má jet za odměnu na rekreaci k moři. V rozpáleném červencovém dni jede dívka v přeplněné tramvaji do práce. Na nábřeží ji dav vytlačí ven a Heleně se nepodaří nastoupit ani do několika dalších vozů. Dívku zláká řeka, zavolá proto do práce, že je nemocná. Parníkem se dostane do Modřan. Tam se setká s mladým mužem, který se po noční směně chce u řeky vyspat. Helenu vtáhne do podivných zábav parta notorických povalečů a slečen od vody. Jeden z chuligánů jí schová šaty. Heleně pomůže mladík, jenž ji po probuzení neustále sleduje. Otec, který vezl Heleně do práce svačinu, zjistí, že je dcera považována za nemocnou. Zaskočí za ni u stroje a těší se, jak si to s nezdárnou dcerou vyřídí. Dívka se mezitím prochází se svým novým známým po Praze a bojí se vrátit domů. Mladíkovi uteče, ale ten přijde do jejich bytu dříve než ona. Má radost, když se od otce Pokorného dozví, že je Helena řádná dívka. Helena se za svůj čin stydí a sama roztrhá poukaz na rekreaci. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (52)
Jó to měli tenkrát v >padesátejch< starosti... :-) Kolektivistické ídeje spěly k bídnému vrcholu, ale zase se ještě dalo koupat v řekách. Z dnešního pohledu je tahle >orwocolorová< lidová komedie už poněkud vyčpělá, srovnatelná asi tak s >andělskými< (kolh)umornými agitkami... Ale co naplat, nebýt toho bolševického ráje, byla to vlastně taková milá doba... A taková milá komedie. Za víc jak za dvě hvězdičky (bez ohledu na některé herecké výkony) však nestojí. ()
Třetí by mohla být za širokoúhlou verzi. Ale jinak? Nejsme v ráji, jsme v Bráníku. A možná ještě dál, v Modřanech. Anekdotická story o jednom letním dni v roce 1959. Jedeme takhle ráno do práce přeplněnou šalinou, u kavárny Slávie je dopravní kolize, slunce pálí... Omluvíme se v práci a jdeme se čvachtat. Cestou získáme dobré mravní rady místní maminy, navážeme známost, získáme nové šaty. Staré šaty padly za obět společenským hrám děvčat od vody. My ale takovou bedlou nejsme... návrat do práce k soustruhu je nutný, protože doma máme pavlač a kufr se samolepkou do Palerma. Proč jen tady tvoří své etudky Marvan, Záhorský i Kemr? Však je to celé anorganické až běda. Ale ouha, to by to tání nebylo komplet. Klepáčová a Heverle liebespaarem roku 1959? O_o ()
Slečna od vody mi navodila krásnou atmosféru doby, kdy jsem jezdila k babičce. Líbila se mi proto, že se sice tvářila jako moralita (a určitě i byla) ale vyklubala se z ní docela milá komedie. A já dostal chuť vytlačit se z přeplněné tramvaje a nechat se balit od prudkého sympaťáka někde u vody a večer se dát vyhubovat přísným tatíkem. ()
U tohle filmu máte jen dvě možnosti. Buď to celé vezmete jako blábol o tom, že hákovat se nemá, nebo si v tom najdete zábavu a necháte se unášet dějem. Já zvolil tu druhou variantu a nechal se pohltit jedním letním dnem v podivuhodných šedesátkách, které jsem nezažil, ale chtěl bych je zažít. Film je skoro celý točený v exteriérech a tak má člověk možnost sledovat Prahu té doby i to jak se tenkrát řádilo v Modřanech ve Vltavě... Musel jsem se usmát. O víkendu jsem málem jel z Davle parníkem Vyšehrad a i tady si to za klapotu koles šinul řekou... :-). Tehdy asi ještě jezdil na uhlí a pod mosty sklápěl kouřící komíny... Film je plný známých herců - Kemr, Marvan, Záhorský... mihne se tam i mladá Bohdalka a Pepíček Zímů... Celé se to točí kolem zájezdu do Varny v Bulharsku. Ten má dostat dělnice Helenka za odměnu. Jenže ta si jeden den koupí nové plavky, nahlásí nevolnost a jede se tramvají č.21 vyvalit na náplavku do Modřan... Samozřejmě se provalí, že nemarodí (navíc tam ze závodu nehákovala sama) a todlecto tedy ne! Závodní výbor se na to pěkně podívá ! Zaslouží si tedy Helena zájezd do Bulharska? Divák jistě seděl v kině napjatý k prasknutí! Naštěstí film ukázal, že Helena není zcela zkažená (jen trochu) což byla zcela jistě zásluha jejího uvědomnělého otce. A s tímto ponaučením se šlo z kina a od té doby už nikdo v práci neměl áčko ! A zazvonil zvonec a pohádky je konec! Dávám za tři vysoustružené součástky. * * * ()
Velmi příjemná letní romance, s lehoučkou mladistvou revoltou, která ovšem dle očekávání končí pěkně po budovatelsku. S humorem nám tu jeden z nejzásadnějších režisérů 50. let nastiňuje, že flákat se nemá, ani když doma máte chápajícího otce. Kvalitní režie s klasickou, roztomilou hudbou pana Vačkáře. ()
Jako komedie je to hodně slabé a pitomoučká zápletka se dnes jeví vyloženě úsměvně, člověk se proto ve vší té nudě při sledování tak nějak automaticky spíš přepne do polohy vnímat to jako nostalgické 50s retro, které ukazuje, jak tehdy vypadala spousta známých pražských lokací, jakož i dobová móda, účesy, tramvaje, auta a podobně. V tomto ohledu mi přišlo zajímavé, jak zde Praha působí značně zalidněná, aniž by to bylo kvůli turistům (ostatně přeplněnost tramvají je důvodem, který Helenu přiměje k rozhodnutí nejít do práce, protože se tam reálně nemá jak jinak dostat), stále to ale nedosahuje tak extrémní přelidněnosti, která mě kdysi šokovala ve scénách z plovárny ve filmu Boccaccio '70. Dále mě zaujalo, jak je Helena v podstatě neustále nucena čelit nevyžádané mužské pozornosti, nadbíhání a otravnému balení, jako by si prostě mladá žena nemohla jen tak jet tramvají a jít si zaplavat v řece, aniž by se jí neustále někdo nesnažil vetřít do přízně. (Připomnělo mi to jedno americké video z r. 2014, v němž mladá žena (v nijak vyzývavém oblečení, nutno podotknout) chodila 10 hodin po New Yorku a během toho zažila více než 100 případů slovního street harassmentu). Nemluvě o tom, jaký dopad na pověst Heleny mělo něco tak banálního, jako že šla sama k vodě (což je v ostrém protikladu s postavou ztvárněnou Kemrem, který udělal to samé), což v závěru graduje do úplně absurdní roviny, kdy spící muž od řeky (ve filmu nemá jméno), který Helenu celou dobu dotěrně balil, se nakonec ujišťuje doma u jejího otce, zda je Helena počestná dívka, a může se s ní tedy něco začít nebo ne (ačkoli jí pár hodin před tím blekotal cosi o lásce). A vůbec - to pseudomorální závěrečné rozuzlení - kdy Helena v aktu sebekritiky (ačkoli za celou dobu neudělala nic špatného a byla jen obětí okolností) roztrhá poukaz na vysněnou cestu k moři, a lze se jen domýšlet, zda bude její vztah se spícím mužem pokračovat či nikoli - je prostě k zblití, podobně jako dotěrná zvědavost sousedky z baráku nebo ty narvané tramvaje, kterými chudák holka musela jezdit. Přemýšlel jsem také, že bylo vlastně zvláštní, že by někdo tak pohledný jako Eva Klepáčová (která 2 roky předtím zářila jako Káča ve filmu Hrátky s čertem) coby filmová Helena, která je vystavena permanentnímu catcallingu a mužské pozornosti, mohl být vlastně singl, a film to nijak nevysvětluje (nevíme její věk, předchozí vztahové zkušenosti, ani zda vůbec má zájem se s někým seznámit). Btw. zaujme zde taká 28 letá Jiřina Bohdalová, která se zde mihne ve 2 scénách. ()
Pokud se rozhodnete podlehnout slunečním paprskům, vodě a nevinnému flirtování v době, kdy máte zařezávat ve fabrice, musíte počítat s tím, že k moři holt nepojedete. Za odměnu. Mrsknout tenhle veskrze naivní film mezi zastaralou veteš není zvlášť těžké, ale protože ho má na svědomí zkušený Bořivoj Zeman, najde se v něm několik pěkných a dnes už vlastně dokumentárních záběrů z pražských ulic a nábřeží, zvěčnělá památka na neporušené modřanské lido i celý trs sympatických hereckých výkonů (Klepáčová, Heverle, Marvan, Kemr). ()
Dostatečně zábavná letní komedie s mnoha sluncem prozářenými pražskými exteriéry, které Stallich za kamerou zachycuje opravdu lákavě. Závěr je bohužel až překvapivě ostře mravoličný a nesmlouvavý, skoro jako dobře mířená facka vší předchozí pohodě, ale vše co se děje před tím, je na padesátá léta docela zajímavé - pozorovat pracující třídu, jak neodolá a jde se v krásném dni místo práce flákat k vodě se zas tak často nenaskytne - kromě hlavní hrdinky samozřejmě neselže chlapík od soustruhu, ale "ouřada" v podání Kemra :). Jinak souhlasím s uživatelem cariada, taky by mě zajímalo, kde vlastně v noci pracoval tajemný týpek Heverle, válející se celé dny u řeky. ()
Náhodou jsem na tento mně dosud neznámý skvost narazil cca od poloviny na Barrandově - stačilo. ()
Tento film mi zůstal až dosud utajen. Nepamatuju se, že bych někdy viděla. A bohužel nic by se nestalo, kdyby tak zůstalo i nadále. Škoda jednoho pěkného letního dne. Budu si pamatovat jen Jaroslava Marvana pracujícího u nějaké frézky nebo co bylo za mašinu. ()
Příjemné komedii dodávají na atraktivitě dobové reálie, páskové a slečny od vody. 1) Herecké výkony jistí 58letý Jaroslav Marvan (otec Heleny), 53letý Bohuš Záhorský (vedoucí závodní rady odborů), 37letý Josef Kemr (flákačský odborový funkcionář). 2) Spoiler. Nejzajímavější je pražské kolečko. Helena nastupuje ve Vršovicích do tramvaje, ze které je vytlačena davem spolucestujících u Jiráskova mostu. Po marné snaze prodrat se do dalších vozů nastupuje na parník, který opouští v Modřanech pod mostem Inteligence. Další záběry jsou z konečné tramvají v Bráníku, kde nastupuje na jednadvacítku, tu však opouští někde mezi Bráníkem a Podolím a pokračuje prvorepublikovým taxíkem do Vršovic. Po chvilce bloumání po vršovických schodech se najednou ocitá na Malé Straně ve Zlaté Studni. Závěr snímku se opět odehrává na vršovické ulici. 3) Zlatá Studně se slovenským (!) folklórem nebo pobíhající veverky v roztomile vesnicky vyhlížejících Vršovicích pak jen doplňují milou nostalgickou atmosféru. ()
Agitka , která ani moc agitovaná vlastně není. Jedné slečně se jednoho krásného dne nechce do práce a tak jde k vodě a tak se seznámí s mužem a zažije zajímavý den. Její otec , když zjistí, že není v práci tak řekne že je nemocná a jde makat za ní. Jenže uvědomělý soudruzi nechtějí nechat kolegyni stonat a chtějí jí k ní poslat doktora, což samozřejmě tatík nemůže připustit nebot, by se přišlo na to, že není doma. Stejně se to provalí, ale všichni jsou uvědomělí a je jim jasný, že když nešla do práce tak si nezaslouží zájezd k moři. Poněkud škoda, že jsme se vlastně nedozvěděli kde dělal ten chlápek co měl noční. Poměrně příjemný film, který vypovídá o době a ukazuje nám jak se taky tenkrát žilo u vody. ()
Pěkná kamera kolem náplavky a nábřeží z centra do Modřan ()
Příběh o slečně od vody, spousta zajímavých herců, rozhodně bylo vtipné, když Klepáčová zaskočí Pepíčka Zímu na Petříně. :-D ()
Hmm....Jednání Heleny je mimo jakýkoliv zdravý rozum... ()
Taková milá letní romantická pohádečka... Trochu mě to přeneslo v čase do oněch reálií... ()
Na jednu stranu jsem se obával (a na druhou radoval), že se bude jednat o budovatelský snímek, čili že se člověk bude hodně nudit (hodně bavit), ale naštěstí (bohužel) se tato obava (naděje) nevyplnila, s výjimkou dvou momentů: 1. Marvan obsluhuje dva stroje najednou (pravda, to zase až tak budovatelské nebylo, spíš normální, protože třeba taková údernice Korabelniková stihla pracovat na čtrnácti tryskových stavech a doma navíc na jednom jiném) 2. Jeho dcera na konci prohlédne, roztrhá poukaz na zahraniční dovolenou u moře a v rámci pokání jede do CCCP obracet tok sibiřských řek (cheché, spoiler, to máte z toho, že nejdřív čtete komentáře!). Jinak se jedná o film význačný tím, že hlavní hrdinka se celou dobu snaží název snímku popírat, dokazuje seč může, že ona slečnou od vody rozhodně není. Mimochodem na tom je vidět, že i přes veškeré proklamace o rovnosti muže a ženy v socialismu zůstávala společnost na sklonku padesátých let silně patriarchální, neboť Heverle čistotu svého charakteru dokazovat nemusel, ačkoli se u vody válel celé dny a podle jeho chování ke Klepáčové bylo jasné, že si namlouvání slečen od vody mnohým opakováním perfektně zažil. Patriarchálnost se projevovala i v jistém uctivém chování ženám, zatímco ředitel prominul velkomyslně Klepáčové její podvůdek, na chudákovi Kemrovi, který provedl úplně to samé, si s chutí smlsl. Nejzajímavějšími postavami se mi jevil kulturista u vody, takový svalovec se asi do té doby v našem filmu nevyskytl, a dále ta cvičená čivava, která uměla tak krásně vlézt na záda, sedět na dlani a jako vrcholné číslo jí nedělalo žádný problém najít ztracené šaty, připevnit si je k obojku u krku(!) a tak je přivléct ke svému majiteli. Zajímavosti Kemr si při slunění u vody pokládal na oči kamínky. Ne, nebylo to kvůli tomu, že znárodněný průmysl nevyráběl sluneční brýle, neb se podle komunistů jednalo o zvrácený západní módní výstřelek, jak se dosud chybně uvádí v odborné literatuře. On se Kemr jen bál, aby ho neodnesl vítr. A za druhé, z toho, jak Klepáčová neohroženě odkusovala slupku z kedlubny čerstvě vytažené ze záhonu, usuzuji, že byla sečtělá a neušel jí dva týdny starý článek v Respektu, kde se ředitel Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích doc. Ing. Julius Lukeš CSc. rozplývá nad tím, jak blahodárně působí tasemnice na civilizační choroby, zánět střev, roztroušenou sklerózu, alergii a autismus. A sám si v sobě tak dvě až tři pěstuje. ()
Někdo v tom vidí budovatelskou agitku, někdo jiný moralistickou sondu. Pro mě je to pohodová letní komedie, které režim zas tak neuškodil. Marvan tady dal vzpomenout na svou ikonickou postavu revizora Anděla a Eva Klepáčová se svlékla do plavek. Nejsou to Prázdniny v Římě, ale mně to stačí. ()
To je tak morální, až mi je z toho špatně. A z těch sytých barev až zrak přechází... Komedie, která ve vás rozproudí chuť po létě a slunci, nic víc, nic míň. ()
Variace na Anděla v pražských kulisách (Marvan, Kemr, dovolená). Praha baví sama o sobě, ale jinak je to dost plané a závěr je vyloženě odfláknutý. 42%. ()