Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Fingon
    ***

    Aby byla legrace (ehm...), pustil jsem si pred projekci Filmu bez svedomi puvodniho Zida Susse. Podruhe. Film bez svedomi mi od jisteho momentu prisel jako nebetycna exploatace v Nemecku zakazaneho filmu - nemuze-li byt ukazan Zid Suss, proc nesecvicit nekolik momentu z nej znovu, pridat neco malo ze zivota akteru, kulhajiciho Goebbelse, ktery si ani neni moc podobny... a pak byt vybucen z Berlinale. Vyseptale barvy a vubec neskutecne umely vzhled me taky prilis nepotesily.(21.7.2011)

  • JohnTheOne
    ****

    Neříkám, že je to bůhví jak převratné dílo, ale mě se to líbilo dost. Celkem neotřele ale vypráví o zákulisí tvorby propagandistických filmů. Především Goebbels je tu opravdu dobrý. Jsem taky hodně rád za pohled na poválečnou americkou zónu Německa. Uvědomil jsem si, že je to poprvé, co jsem ve filmu viděl toto období trochu blíže.(14.10.2010)

  • radektejkal
    ****

    Napsat, že předlohu filmu "dodal" Lion Feuchtwanger je nadnesené až rouhavé. Mezi Feuchtwangerem, Harlanem a Roehlerem jsou jiné spojitosti, rozhodně ne stejný příběh, ani způsob vyprávění, ani morálka, která z toho všeho vyplývá. Společné je tu uvádění fenoménu "žid" do časově aktuálních souvislostí. Žid je v této posloupnosti něco tvárného až beztvarého, něco, co se tvoří mimo něj, v subjektech, které si ho definují většinou podle převládající propagandy... Jelikož se film tváří jako dokument je třeba upozornit na přemíru faktických nedostatků: 1. Předlohou nebo lépe volnou adaptací není kniha Liona Feuchtwangera, nýbrž stejnojmenná kniha "Jud Süß" od Wilhelma Hauffa. 2. Hitler měl Shakespeara naopak rád (byť s výjimkami - líbil se mu Hamlet, který přišel o své dědictví; samozřejmě Versailleskou smlouvou). 3. Harlan tvrdí, že žádné propagandistické filmy netočil, jeho film Vládce ("Der Herrscher", 1937) už prvky nacistické propagandy obsahuje. 3. Joseph Goebbels se premiéry v Benátkách v roce 1940 osobně nezúčastnil, jeho zápisky v deníku jsou jen ohlasy. 4. Písnička "Il fait bon t'aimer" (deska) byla zkomponována až v roce 1944 (na youtube třeba v podání Edith Piaf). 5. Magda Goebbels oslovuje svého muže Paul. 6. Na závěrečné pijatice se podílí američtí vojáci všech ras, rasová segregace v US-Army však oficiálně skončila až v roce 1948 (nejspíš opožděné důsledky zákonů Jima Crowa). 7. Při sebevražedné jízdě nebyl Ferdinanda Marian v autě sám, ostatní pasažéři však vyvázli s lehkými zraněními... Film Veita Harlana jsem nekomentoval, ne proto, že ho považuji za poměrně slabý, ale že jej nedovedu oddělit od dobového kontextu. Navodit jej se po 70 letech podařilo Oskarovi Roehlerovi vcelku dobře, uvedené nedostatky proto nejsou, tomto ohledu, relevantní. Scény, které z Harlanova filmu buď převzal nebo rekonstruoval, poskytují dostatečnou představu, o co v něm šlo a jak to v něm šlo. (Slovo "šlo" mi připomíná "šoa")(30.5.2017)

  • Lucas87
    ****

    Tento dramatický film máš spíš úlohu dokumentární, popisuje totiž vznik slavného propagandistického filmu, hlavní roli tu hraje Tobias Moretti (známý z komisaře Rexe), ale ten mi nebyl sympatický ani mě moc nezajímal první půli filmu, tahle část patřila Moritzi, který ztvárnil dobře ministra propagandy Goebelse, postava Mariana mě začala zajímat až ho začalo pronásledovat svědomí kdy si uvědomil v čem německé mašinérii pomohl, také jak ho jeho starý zahradník odsoudil. Ten jeho konec byl pro zajímavější než začátek.(26.11.2011)

  • filmoidos1.
    **

    šablonkovitý film... jádro dost lopotného vyprávění tvoří kostrbatá charakteristika herce Mariana, jeho portrétování je ale rozředěno řadou náčrtkových vedlejších motivů, takže žádný Brandauerův Mefisto se nekoná... Právě nesoustředěnost na hlubší záběr vnitřího zápasu herce taveného diktaturou ministerstva propagandy film shazuje; epizodní postavy jsou typizované, až hanba: manželka velitele koncentračního tábora je sexuální masochistka /vzrušuje ji představa soulože se židem/, služka v domě hlavního hrdiny je slídivá záporačka, která se z donašečky vypracuje na SS-weffen-modchen atd. Film místy vyvolává velké rozpaky /opravdu se židovští navrátilci z koncentráků stávali bossi lynčovacích komand?/, jediné, co opus povyšuje nad průměr, je mimořádně vroucí uchopení role ministra Goebbelse /M. Bleibtreu/: to je výkon srovnatelný s B. Ganzem v Pádu třetí říše! P.S. Tematicky příbuzný Protektor je o dvě hvězdy lepší! Rozhodně!(10.10.2010)

  • - Film byl natočen podle stejnojmenného románu Liona Feuchtwangera z roku 1925 na popud říšského ministra propagandy Josepha Goebbelse. (DruidKarel)

  • - Ačkoli byl autor původního románu Lion Feuchtwanger zapřísáhlým antifašistou, právě podle jeho předlohy byl film natočen. Autor musel po nástupu kancléře Adolfa Hitlera v roce 1933 odejít do Francie. (DruidKarel)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace