Srbský film

VRCHOL! Bizarní, zvrhlé a perverzní. V případě Srpského Filmu to ovšem nejsou jenom slova, ale holá skutečnost. Spasojevicův debut jde proti zdravým konvencím a bourá veškeré (nejen filmové) hranice. Všechno, co se o něm traduje, je pravda. Chorý výtvor zvrácené mysli, který je zároveň precizním moderním dílem(!), překvapující svým formálním zpracováním, tělesností a intenzivním nátlakem na diváka, jenž bežný konzument není schopen strávit. Beze stopy samoúčelnosti, i samotné násilí je svévolným narativem, který uzavírá slovy nepopsatelný kruh, co se do vás vypálí navždy. Jednoduše, Srpski Film je Avatarem svého žánru. Skutečně mám ještě potřebu vidět nějaký jiný film? (27.07.2010)

„Pořád seš umělec, jen prostě momentálně nezaměstnanej. A já jsem…tvůj anděl strážnej.“ Jenže i ten se může splést, a pak už jen bezzubě zírá, ehm…Filmu jsem se dlouho vyhýbal. Ale naskytla se mi příležitost ho zhlédnout a já do toho šel. Zprvu nenabízí nic až tak šokujícího, překvapilo mě spíš, že z čistě filmového hlediska to není žádný amatérismus, spíš naopak. Důraz je kladen na Milošovu otupělost, přesto už tu jsou jisté náznaky, a „milování“ se ženou ukáže, že ten démon tam někde uvnitř je. Po cca hodině ale přijde scéna, která…vše změní. Nejde jen o explicitnost, hnus a brutalitu. Jste svědky těch nejnižších, nejzvrácenějších animálních pudů, které v člověku někde hluboko spí a nikdo by je nikdy neměl budit. A tak u mě nakonec nepřevládalo zhnusení, jako spíš prázdnota a silně zneklidňující, nepříjemný pocit. Hodnotit pak takový film je těžké…já dám diskutabilní 2*. „Něco se ti nezdá?“ - „Já v podstatě nevím, co podepisuju. V čem to teda vlastně hraju.“ - „To ani nemáš vědět. Protože kdybys to věděl, nebudeš v tom tak dobrej…“ (10.10.2021)

Problematický film z hlediska samotné své podstavy - je to jen samoúčelná provokace nebo expresivní metafora pro současné Srbsko (či v širším smyslu východní Evropu, která se ve vidině cizího mamonu zaprodává k ledasčemu, a to nejen v oblasti porna) a pokud je to metafora, je opravdu adekvátní ji pojmout jako deliricky odpudivou přehlídku nechutností? Tvůrci dávají divákům provokativní a šokující dílo, které umně balancuje na hraně groteskna, tedy mezi znepokojením a burleskně karnevalovou podívanou, ale při tom dokáže rezonovat s publikem. Efektu zásadní mírou napomáhá nepřehlédnutelná řemeslná profesionalita zpracování. "Srpski film" je na jednu stranu jen další stupeň na nekonečné linii nejodpornějších či nejzvrácenějších "filmů všech dob", ale podobně jako například původní "I Spit on Your Grave" má kvality, které přestojí příchod dalšícho konkurenta v dané kategorii. Těmi jsou právě možnost snímek interpretovat jako obraz jisté doby a společnosti či se pozastavovat nad tím, zda ona možnost interpretace světí prostředky. u ryze prvoplánového díla jako např. "The Human Centipede" takováto otázka ani nevyvstává. (22.10.2010)

Ťažko subjektívne hodnotiť film, ktorého príbehové posolstvo je za všetkými medziami znesiteľnosti, ktorého hlavnou náplňou je čo najviac znechutiť a totálne zhovadiť ľudskú dôstojnosť. Neviem akej skupine divákov mal byť určený, snáď si tvorcovia mysleli, že sa v každom z nás kúsok zvrhlíka, bohužiaľ u mňa tým nezabodovali. Na zvrhlosti od Takashiho Miikeho ešte pristúpim, ale toto bolo veľa. Objektívne, hudobný podmaz a celá technická stránka filmu sa pohybovali tak v miernom nadštandarde, hviezdičky a percentá však neuvádzam, nechcem nikoho zavádzať. (18.12.2010)

„To je film!“ Tak to dopadne, když vyžilý forvard Crvene Pornozvezdy Bělehrad odmítne jít na desítku. Scházel už jen Radovan Karadžič análně penetrující držadlem rakety Head Novaka Djokoviče.. Vzdáleně to připomínalo druhou půlku Lost Highway, nicméně perverzní povrch dálnice srbského Dina Velveta dává zapomenout na to, co je pod ní a celá komunikace tak končí někde v myšlenkové pustině, kde jsou jen pichlavé kaktusy kontroverze. Máme Srbsko, potažmo celý Balkán, či východní Evropu litovat za současný "fašismus politické korektnosti", související cenzuru, sociální stigmata občanské války, slepé upnutí se na vůdce a zaprodanost západu? Má vůbec Srdjan Spasolinijevič vzhledem ke své rodinné příslušnosti "mandát" točit něco s takovým vyzněním? Jediné, co vím jistě, je to, že komu se od třicáté minuty a dále postavil, ten by měl ihned zajít do kuchyně, vzít si nůž na krájení chleba a udělat se svým nádobíčkem to, co kdysi Rimmerovi udělal Alexandr Veliký.. (28.08.2012)