Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Měsíc po skončení druhé světové války se místo dosavadního ředitele - přisluhovače nacistů - stává národním správcem Baťových závodů ve Zlíně bývalý dělník Josef Lang. Nezkušený muž přijímá s povděkem pomoc úředníka Andrleho a jmenuje ho svým sekretářem. Podlézavý Andrle se vloudí do řad komunistické strany a brzy začne Langa ovládat. Úmyslně vyvolává v závodě zmatek a nespokojenost. Lang přichází o své bývalé přátele a na radu sekretáře přeřadí schopného mistra Pazderu, jinak svého velkého kritika, na místo ředitele pobočného závodu. Lang se vzdaluje dělníkům, kvůli jeho poměru s krásnou Andrlovou manželkou Sylvií se rozpadá i jeho dosud dobré manželství. Správce letiště Korvas nesnáší nové piloty, kteří pocházejí z řad dělníků, a úmyslně zaviní nehodu, při níž zahyne mladý letec Opiján. Lang se nechá uplatit novým automobilem a podepíše pro podnik nevýhodnou zahraniční zakázku. Po revizi z ministerstva financí jsou Andrle, Korvas a další zatčeni. Manželka Evka opustí Langa. Novým ředitelem se stane Pazdera. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (31)

Radek99 

všechny recenze uživatele

Správný ředitel hledá svou cestu jinde - v dílnách. Budovatelsko-edukativní film... :-) A Martin Růžek hrál kazisvěty dávno před Princeznou se zlatou hvězdou na čele... ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Relativně slušné řemeslné zvládnutí scénáře a režie nemůže tlumit páchnoucí schematismus obsahu i vyústění. Tato filmová sorela, založená na nenávistném díle samozvaného právem zapomenutého komunistického literáta Turka Svatopluka, strádá nevěrohodností od prvních záběrů. I velmi kvalitní herci, kteří tu vystupují (Vášová, Valach, Kačírková, Sklenčka) se z diváckého pohledu ničím nedlišují od svých tehdy nastupujících kolegů (Matyáš, Baženovová, Němeček) či od seladonovitých kreací starší generace (Gustav Nezval). Nepřekvapí, byl-li film odsouzen již dobovou kritikou pro schematismus, nevhodný již tehdy - v roce Chruščovova projevu. Na druhou stranu je dobré zdůraznit a pochválit skutečnost, že se tento brak dostává do distribuce; těžko bychom totiž hledali lepší věcný argument pro potřebnost přibližování rychle zapomínané odvrácené tváře předlistopadového režimu. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Bývalo by bylo trefnější ponechat původní pracovní název Bludná pouť. Ona avizovaná Nevěra (v druhém plánu více jako Zrada) v pokračování Botostroje je ve výsledném tvaru jen dílčí linií, která je společně s dalšími ukazateli hnacím motorem pro zkázu jednoho bezskrupulózního dělnického šéfa... Toho hraje seriózně a bez zaváhání Gustav Nezval. Proti němu stojí jako vždy dekadentní Marie Vášová, mondénní Irena Kačírková, všemi mastmi mazaný Eduard Dubský a v neposlední řadě Martin Růžek. Ten si v roli obojetného Viléma Andrla ostatně ukradl téměř celý film pro sebe a je doslova radostí sledovat jeho proměny, které se tak stávají nejlepší devízou celého projektu. Veškerý ostatní ensemble je pak bohužel tvořen samými nevýraznými osobnostmi, nikoli jako v Botostroji, kde je každá figurka vykreslena řádně v tučných konturách černobílého vidění předválečného světa. Zde jen tuším cosi o vnitřním světě Langovi manželky Evky, která v podání Evy Klenové jen postává vedle Nezvalova nevěrného manžela. Dále je škoda mluvit o všech těch Evách Klepáčových a Statoplucích Matyáších, kteří jsou vzorovými pracovníky závodu jako Stázka a Jenda, a mají proto všechny předpoklady pro květnatou mladou lásku, která je tu především pro utužení pracovní morálky. Čemuž ale poměrně účelně podráží nohy archivní Píseň o velké lásce v propůjčení Dagmar Pistorové... Při dalším srovnáním s Botostrojem je Nevěra filmem umírněnějším, poplatnějším problémům tehdejšího současného světa. Pravda, čekala bych optimističtější vyhlídky, protože slova Josky Horáka se vyplnila, ale chci-li měsíc po květnové revoluci zázraky, chtěla bych příliš mnoho. Ovšem jako divák v roce 1956 bych zřejmě došla k drobné frustraci, protože v té době bych jich měla plný nárok na plody práce druhé generace, která již neměla důvodu tápat a bloudit. Wallóova režie je opět zručná, nikoli oslňující, lépe je na tom Kaprova hudba, která měla několik možností cele zaujmout. Z nápadů kameramana Julia Vegrichta bych ocenila jen závěrečný odchod zdecimovaného šéfa. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Moje kamarádka tvrdí, že se dá na všem najít něco pěkného. Našla jsem dvě věci: archivní snímky starého Zlína a kresby mezi titulky. ()

Ony odpad!

všechny recenze uživatele

Daly by se v tom objevovat skvělé věci, jako třeba odkaz na Klémovu univerzitu pod kandelábrem, ale mě už to nějak netěší. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Údajné volné pokračování, či dokonce druhý díl Botostroje se u mne setkalo s mnohem lepším výsledkem než jsem po ,,jedničce'' očekával . Snímek je s Botostrojem shodný jen obuvnickým závodem, plejádou stejných herců a snahou komunistů o lepší zítřky. Rámec je jednoduchý. Komunistický zámečník (Nezval) za první republiky vyhozený z obuvnické fabriky se po válce vrací a je dosazen na místo ředitele fabriky. Původní ředitel (je těsně po válce) i přes své hříšky za války s Němci i přes svůj potoj tvrdého kapitalisty doposud nebručí kdesi v lágru a po dosazení nového ředitele dál spřádá plány na ovládání závodu. Nový komunistický řeitel znárodněného podniku je sice plný ideálů, nicméně logicky coby bývalý dělník nemá zkušenosti s vedením tak velkého podniku. Chybí i kontakty na zahraničí, zejména západ, který rudý únor vyděsil a zatím se bojí s novou garniturou obchodovat. Starý ředitel navrhne svému bývalému sekretáři, aby se za úlatu infiltroval k novému řediteli coby také komunista, který se musel za původního vedení se svými názory tajit. Nové vedení po něm rádo sáhne vzhledem k jeho zkušenostem s vedením podniku. Tak je nový ředitel loutkou v rukách sekretáře jenž je úkolován původním ředitelem. Ač stále přesvědčen, že dělá vše dobře, dostává se nový ředitel na scestí a pozvolna přijímá manýry původního vedení. Dělnictvo na provozech reptá a kamarádi komunisté jej zahrnují výčitkami. On si ale ničeho není vědom a dál slepě naslouchá lichotkám a radám sekretáře (M. Růžek). Nakonec skončí sám, kamarádi se od něj odvrátí, žena odejde a on je zproštěn funkce ředitele... Samozřejmě, komunisté včas zasáhli a rozkryli čachry původního ředitele i nového. Do závodu je do vedení přijat nový, prověřený soudruh, kterého na dílnách mají rádi a respektují ho.... Ačkoliv z filmu čiší budovatelské nadšení a leckerým hercům rudě planou zraky, přesto bych jej až tak nezařazoval mezi soudobá povětšinou tendenční a tupá díla. Zde nehoní chrabří komunisté či agenti STB zápaďácké teroristy, či podvratné živly... Odmyslíme-li si dobovou příchuť, je film skvělým psychologickým dramatem o osobním selhání jedince. Nevím zda mezi řádky snímku nehledám něco co tam budovatelský režisér třeba ani nenapsal...Každopádně já tam viděl selhání člověka, který původně s dobrými úmysly nebyl dostatečně odolný pro prostředí ve kterém se ocitl. Dnes se v podobné pozici může nacházet mladý politik či úředník, který ač pln ideálů a snahy změnit kdejaký nešvar je nakonec ve společnosti dobře usazených a zajištěných kmotrů držících kormidlo nucen ustoupit ideálům a přistoupit na jejich hru ....Korupce, kamarádčofty, drobné výhody pro sebe a své blízké... Než se naděje, už není tím čistým člověkem. Už patří mezi ně, už sám tvoří prostředí hnusu, se kterým chtěl původně bojovat. Už si to dokonce ani neuvědomuje a nepřipouští....V tomto je snímek nadčasový . ()

Spinosaurus 

všechny recenze uživatele

Pozor! Tohle vůbec není špatný film. Idea je sice na dnešek úplně zcestná, ale to nic nemění na tom, že se jedná o dobré psychologické drama. Příběh je o tom, jak se původně poctivého komunisty, který se nechá zlákat temnou stranou síly, stane démonický ŠÉF, ne nepodobný tomu z Botostroje. Hlavními svůdníky je manželský pár Růžek + Kačírková, kteří hrají opravdu hodně dobře. Ze začátku mi film trochu připomínal Nástup, a proto jsem uvažoval o dvou hvězdičkách, ale i průměrný režisér Walló ze mě nakonec vytáhl tři, protože ze série propagandistických filmů 50. let je tenhle asi nejlepší. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Filmová slátanina, natočená podle tendenčního románu Svatopluka Turka, velkého literárního nýmanda a poslušného stranického slouhy, který se ve svých literárních excesech obouval do baťovského impéria a baťovského podnikání vůbec. Nevěra má všechny atributy dobové ideologie: schematické postavy, černobílý scénář, nevyhnutelný závěr, jasně definovaný už svým názvem. Jediné, co lze vzít na milost, je skvělý herecký výkon Martina Růžka v roli úlisného tajemníka Andrleho. Zbytek je dnes už cosi jako ad acta. ()

Flego 

všechny recenze uživatele

Celý príbeh sa dá vyložiť dvomi spôsobmi: jedným ako zlyhanie jednotlivca vo funkcii riaditeľa, druhým ako propagandistická show poplatná dobe vzniku. Pre mňa je príbeh príliš poznačený dobou a hoci sú v ňom určité náznaky objektivity, v konečnom dôsledku prehráva. ()

Orlau32 

všechny recenze uživatele

Ubohý námět a ještě ubožejší herecké výkony. 2*dávám jenom kvůli IRENĚ KAČÍRKOVÉ, kterou jsem osobně znala, protože byla z Ostravy a její rodiče a moji se přátelili. My dvě ne, protože když ona maturovala, tak mě bylo 11 let. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Nevěra, volné pokračování Botostroje, zdůrazňuje především ideologický boj. Kostra příběhu je nosnější, celkový záběr je ovšem přeexponovaný svou šířkou ambicí a soudržnost je rozmělněna. Herecká stránka dokáže zaujmout, ale najdou se i nečekaná zklamání, zejména z rozpačitého Nezvala, který tápe v bezradnosti. Nevěra mohla posloužit jako účinná společenská kritika, jenže soudruzi nebyli schopni sebereflexe a v opojení mocí se vše podřídilo zuřivé politické manipulaci. Viníky sice lze najít ve vlastních řadách, ale v takovém případě jsou to vždy přisluhovači západu. S korupcí a nekompetentností nelze spojovat komunistu! Ten je vždy čestný a úderný, zkrátka ve všem jde příkladem vpřed. Hlavní postavou štvavé bolševické agitky je národní správce Josef Lang (Gustav Nezval). Socialistický ředitel průmyslového koncernu nekráčí po vlastní cestě, ale je vláčen protivlasteneckými živly a s každým pohybem se propadá hlouběji do bahna mravní nečestnosti a škarohlídství. Zdá se být nesvéprávným, přesto mu vlast dala důvěru. Příliš zjednodušující pohled a kopání do všeho kolem, neboť možnost vlastních systémových chyb nelze připustit. Uvědoměle pevným hrdinou je Karel Trlica (sympatický Gustáv Valach), bývalý komunistický partyzán, mechanik, závodní novinář a bohém s přirozenou revoluční myslí. Někdo musí udržovat bdělou pozornost při dohledu nad budováním nové společnosti! Za hlavní ženskou postavu považuji Sylvii Andrlovou (šarmantní Irena Kačírková), sebevědomou svůdkyni. Jedna z mála postav, která ví, co chce a jde si s koketní rafinovaností vytrvale za svým. Nejrozkošnější postavou je Vilém Andrle (velmi dobrý Martin Růžek), Sylviin manžel, vedoucí sekretariátu a Langova pravá ruka. Je schopný a vyzná se, ale slouží úpadkové formě společenského zřízení. Prospěchář a podvratný živel to je a užívá si své výsostné postavení a dozor na chaosem. Výraznou ženskou postavou je Annie Haniková (dobrá Marie Vášová), závodní sekretářka v částečném uvěznění minulosti. Rychlé společenské změny a životní zkušenosti vryly do jejího hlasu i chování cynismus a odměřenost. Zajímavou postavou je také Korvas (dobrý Eduard Dubský), kompetentní správce letiště se záští proti novým pořádkům i novodobým obyčejným hrdinům. Z dalších rolí: závodní mistr, ušlechtilá a stále veselá duše a vzor skutečného pokrokového a uvědomělého vedoucího novodobé společnosti František Pazdera (příjemný Bedřich Prokoš), stranická autorita a předseda národního výboru Nikodým (Oldřich Lukeš), Langova stále nespokojenější manželka Evka (příjemná Eva Klenová), mladá, nezkušená a zamilovaná dělnice Stázka (sympatická Eva Klepáčová), Pazderův angažovaný syn, dělník a pilot Jenda (Svatopluk Matyáš), bývalý a pro komunisty nevhodný ředitel závodu Šorfa (Jaroslav Raušer), Pazderova spořádaná žena Žofie (Vlasta Jelínková), či Jendův kamarád a nešťastný pilot Mirek Opiján (Josef Bárta). Nevěra je komunistická propaganda, která všechny neúspěchy a chybování hází na vrub svým názorovým oponentům. V hysterickém záchvatu lze i vnitrostranický boj o moc a majetek označit za nepřátelský akt agrese, následně nebezpečně útočit a likvidovat každého potenciálně nepohodlného. () (méně) (více)

sator 

všechny recenze uživatele

Walo natočil film jež obsahem jakoby vypadl z let těsně po únoru a jeho servilita 3 roky po smrti Stalina a Gottwalda fakt nebyla nutná, pokud si tím ovšem neřešil svou kariéru.. ()

lucascus 

všechny recenze uživatele

film není tak špatný jak jsem očekával, samozřejmě idea je na nic, ale jinak mě překvapily velice uvěřitelné a skvělé herecké výkony, hlavně však ty ženské role.....Vášová a Kačírková - no prostě skvělé herečky, nebo alespoň v tomto filmu ()

vitekpe 

všechny recenze uživatele

Hollywoodske krasky Vasova a Kacirkova, pekelny Valach. Vyborny Ruzek a (relativne) mlady Sklencka. :-) Velmi zajimava Ema Skalova. Uplne spatne to neni, neni to ani klasicky budovatelsky film, je to spis psychologicke drama o upadku komunisty-reditele. Presto mi to nejak nesedelo a nemuzu dat vic nez podprumer. 2+ ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Samozřejmě, jedná se o film s ideově-výchovným námětem - ale copak se dneska takové filmy netočí, akorát se mění kladné postavy v záporné a naopak... Aneb nikdo nic nikdy nemá míti za definitivní... A tak je to i s filmem natočeným podle kdysi známého románu "Bez šéfa" T. Svatopluka. Některé části jsou pravda šablonovité až naivní, ale vzhledem k tomu, že náš hlavní protagonista díky své naivitě a víře v dobré lidi nedopadne dobře, musím dát tři hvězdičky. Ovšem také díky dobrým hereckým výkonům. ()

#47 

všechny recenze uživatele

V podstatě naprosto neškodný film o tom jak se chlapec od soustruhu stal ředitelem fabriky a nakonec podlehl opojným lákadlům papalášského života, s původním Botostrojem to nemá nic společného a kdybych nevěděl, že se jedná o druhý díl asi by mne to ani nenapadlo. ()

infected 

všechny recenze uživatele

Je mi jasné že to většina z vás hodí na jednu kupu smetiště totáčových filmů ale já se u toho fakt bavím. Paní Kačírková je překrásně svůdná, ty její úsměvy a pohyby očí se jen tak nevidí. Růžek je zase efektně podlézavý,Valach chlapský,Prokoš dobrácký a Vášová démonická. Horší je to s filmem. Botostroj 2? Ani ne ikdyž prostředí a některé postavy zůstaly. Budovatelské nadšení ani kdovíjak okázalá reklama na tehdejší režim se tady zaplaťsatan nekoná,spíš jde o drama člověka který byl z vůle lidu dosazen do vysoké funkce a zklamal. Prostě padesátá léta trochu jinak a ne vůbec špatně.A myslím že jsem v jedné scéně zahlédl i mladičkou Jiřinu Bohdalovou.... ()

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Československé drama odehrávající se v poválečné době ve Zlíně, kde je na místo státního správce Baťových závodů revoluční gardou jmenován komunistům vyhovující bývalý dělník Josef Lang v podání G. Nezvala. Tento charismatický herec známý jako prvorepublikový milovník si za svého tajemníka zvolí pana Andrleho (M. Růžek), který je spolčen s původními, režimu nepřátelskými majiteli závodů a snaží se narušit chod výroby a současně se nežádoucími kapitalistickými metodami obohatit. Andrle spolu se svou atraktivní manželkou I. Kačírkovou ovlivňují ředitelova rozhodnutí, aby podepisoval dokumenty, které jim vyhovují a ředitel Lang se tak odcizuje jak obyčejným dělníkům, tak i své ženě. Název filmu tak vyjadřuje nejen Langovo chvilkové milostné poblouznění manželkou svého tajemníka, ale především jeho ideologické odchýlení od správného socialistického smýšlení. Přestože se film tváří jako tehdy obvyklý politicky agitační snímek, díky umění režiséra K. M. Walló a hercům je zajímavé sledovat vztahy na nejvyšších postech rozsáhlého obuvnického závodu v období budování socialistické společnosti. Ve výrazné roli typického komunistického nadšence se objevil G. Valach, který se postaral o potrestání všech třídních nepřátel a protirežimních živlů. Opak oproti Langovi, opilému mocí a postavením, tvořila rodina Pazderova, jejíž otec B. Prokoš byl odvolán na ředitelské místo na pobočku závodu v jiném městě, aby nepřekážel Růžkovi v jeho nekalých plánech. Pazderova syna, nadšeného aviatika, ztvárnil S. Matyáš, který se zamiloval do své kolegyně z dílny E. Klepáčové. Podíváme-li se s nadhledem na ono černobílé uspořádání charakterových vlastností jednotlivých osob podle politického smýšlení, které bylo v té době běžné, musí objektivní divák uznat, že film má něco do sebe. Nejsem si jist, stačí-li to na nadprůměrné hodnocení, avšak já osobně jsem celý film zhlédl se zaujetím a byl jsem, především díky výkonu pana Nezvala, s dílem pana Walló spokojen. ()

Reklama

Reklama