• tomtomtoma
    **

    Nevěra, volné pokračování Botostroje, zdůrazňuje především ideologický boj. Kostra příběhu je nosnější, celkový záběr je ovšem přeexponovaný svou šířkou ambicí a soudržnost je rozmělněna. Herecká stránka dokáže zaujmout, ale najdou se i nečekaná zklamání, zejména z rozpačitého Nezvala, který tápe v bezradnosti. Nevěra mohla posloužit jako účinná společenská kritika, jenže soudruzi nebyli schopni sebereflexe a v opojení mocí se vše podřídilo zuřivé politické manipulaci. Viníky sice lze najít ve vlastních řadách, ale v takovém případě jsou to vždy přisluhovači západu. S korupcí a nekompetentností nelze spojovat komunistu! Ten je vždy čestný a úderný, zkrátka ve všem jde příkladem vpřed. Hlavní postavou štvavé bolševické agitky je národní správce Josef Lang (Gustav Nezval). Socialistický ředitel průmyslového koncernu nekráčí po vlastní cestě, ale je vláčen protivlasteneckými živly a s každým pohybem se propadá hlouběji do bahna mravní nečestnosti a škarohlídství. Zdá se být nesvéprávným, přesto mu vlast dala důvěru. Příliš zjednodušující pohled a kopání do všeho kolem, neboť možnost vlastních systémových chyb nelze připustit. Uvědoměle pevným hrdinou je Karel Trlica (sympatický Gustáv Valach), bývalý komunistický partyzán, mechanik, závodní novinář a bohém s přirozenou revoluční myslí. Někdo musí udržovat bdělou pozornost při dohledu nad budováním nové společnosti! Za hlavní ženskou postavu považuji Sylvii Andrlovou (šarmantní Irena Kačírková), sebevědomou svůdkyni. Jedna z mála postav, která ví, co chce a jde si s koketní rafinovaností vytrvale za svým. Nejrozkošnější postavou je Vilém Andrle (velmi dobrý Martin Růžek), Sylviin manžel, vedoucí sekretariátu a Langova pravá ruka. Je schopný a vyzná se, ale slouží úpadkové formě společenského zřízení. Prospěchář a podvratný živel to je a užívá si své výsostné postavení a dozor na chaosem. Výraznou ženskou postavou je Annie Haniková (dobrá Marie Vášová), závodní sekretářka v částečném uvěznění minulosti. Rychlé společenské změny a životní zkušenosti vryly do jejího hlasu i chování cynismus a odměřenost. Zajímavou postavou je také Korvas (dobrý Eduard Dubský), kompetentní správce letiště se záští proti novým pořádkům i novodobým obyčejným hrdinům. Z dalších rolí: závodní mistr, ušlechtilá a stále veselá duše a vzor skutečného pokrokového a uvědomělého vedoucího novodobé společnosti František Pazdera (příjemný Bedřich Prokoš), stranická autorita a předseda národního výboru Nikodým (Oldřich Lukeš), Langova stále nespokojenější manželka Evka (příjemná Eva Klenová), mladá, nezkušená a zamilovaná dělnice Stázka (sympatická Eva Klepáčová), Pazderův angažovaný syn, dělník a pilot Jenda (Svatopluk Matyáš), bývalý a pro komunisty nevhodný ředitel závodu Šorfa (Jaroslav Raušer), Pazderova spořádaná žena Žofie (Vlasta Jelínková), či Jendův kamarád a nešťastný pilot Mirek Opiján (Josef Bárta). Nevěra je komunistická propaganda, která všechny neúspěchy a chybování hází na vrub svým názorovým oponentům. V hysterickém záchvatu lze i vnitrostranický boj o moc a majetek označit za nepřátelský akt agrese, následně nebezpečně útočit a likvidovat každého potenciálně nepohodlného.(1.10.2017)

  • sportovec
    **

    Relativně slušné řemeslné zvládnutí scénáře a režie nemůže tlumit páchnoucí schematismus obsahu i vyústění. Tato filmová sorela, založená na nenávistném díle samozvaného právem zapomenutého komunistického literáta Turka Svatopluka, strádá nevěrohodností od prvních záběrů. I velmi kvalitní herci, kteří tu vystupují (Vášová, Valach, Kačírková, Sklenčka) se z diváckého pohledu ničím nedlišují od svých tehdy nastupujících kolegů (Matyáš, Baženovová, Němeček) či od seladonovitých kreací starší generace (Gustav Nezval). Nepřekvapí, byl-li film odsouzen již dobovou kritikou pro schematismus, nevhodný již tehdy - v roce Chruščovova projevu. Na druhou stranu je dobré zdůraznit a pochválit skutečnost, že se tento brak dostává do distribuce; těžko bychom totiž hledali lepší věcný argument pro potřebnost přibližování rychle zapomínané odvrácené tváře předlistopadového režimu.(14.8.2010)

  • Havala
    **

    Chudák "Jan Cimbura" se dostává do čela velkého podniku, kde je postupně manipulován bývalými špatnými imperialisty. Co do zajímavosti dost zaostává za Botostrojem, pořád ale koukatelný film. Opět černé praktiky podniků - dnes prakticky na denním pořádku- jsou zde s velkou vervou odsuzovány. Zvláštní akcent je pochopitelně kladen na stěžejní článek socialistického řetězce - pracujícího dělňase, alespoň to tak nebije do očí jako v Botostroji.(6.8.2012)

  • infected
    ***

    Je mi jasné že to většina z vás hodí na jednu kupu smetiště totáčových filmů ale já se u toho fakt bavím. Paní Kačírková je překrásně svůdná, ty její úsměvy a pohyby očí se jen tak nevidí. Růžek je zase efektně podlézavý,Valach chlapský,Prokoš dobrácký a Vášová démonická. Horší je to s filmem. Botostroj 2? Ani ne ikdyž prostředí a některé postavy zůstaly. Budovatelské nadšení ani kdovíjak okázalá reklama na tehdejší režim se tady zaplaťsatan nekoná,spíš jde o drama člověka který byl z vůle lidu dosazen do vysoké funkce a zklamal. Prostě padesátá léta trochu jinak a ne vůbec špatně.A myslím že jsem v jedné scéně zahlédl i mladičkou Jiřinu Bohdalovou....(15.5.2011)

  • NinadeL
    ***

    Bývalo by bylo trefnější ponechat původní pracovní název Bludná pouť. Ona avizovaná Nevěra (v druhém plánu více jako Zrada) v pokračování Botostroje je ve výsledném tvaru jen dílčí linií, která je společně s dalšími ukazateli hnacím motorem pro zkázu jednoho bezskrupulózního dělnického šéfa... Toho hraje seriózně a bez zaváhání Gustav Nezval. Proti němu stojí jako vždy dekadentní Marie Vášová, mondénní Irena Kačírková, všemi mastmi mazaný Eduard Dubský a v neposlední řadě Martin Růžek. Ten si v roli obojetného Viléma Andrla ostatně ukradl téměř celý film pro sebe a je doslova radostí sledovat jeho proměny, které se tak stávají nejlepší devízou celého projektu. Veškerý ostatní ensemble je pak bohužel tvořen samými nevýraznými osobnostmi, nikoli jako v Botostroji, kde je každá figurka vykreslena řádně v tučných konturách černobílého vidění předválečného světa. Zde jen tuším cosi o vnitřním světě Langovi manželky Evky, která v podání Evy Klenové jen postává vedle Nezvalova nevěrného manžela. Dále je škoda mluvit o všech těch Evách Klepáčových a Statoplucích Matyáších, kteří jsou vzorovými pracovníky závodu jako Stázka a Jenda, a mají proto všechny předpoklady pro květnatou mladou lásku, která je tu především pro utužení pracovní morálky. Čemuž ale poměrně účelně podráží nohy archivní Píseň o velké lásce v propůjčení Dagmar Pistorové... Při dalším srovnáním s Botostrojem je Nevěra filmem umírněnějším, poplatnějším problémům tehdejšího současného světa. Pravda, čekala bych optimističtější vyhlídky, protože slova Josky Horáka se vyplnila, ale chci-li měsíc po květnové revoluci zázraky, chtěla bych příliš mnoho. Ovšem jako divák v roce 1956 bych zřejmě došla k drobné frustraci, protože v té době bych jich měla plný nárok na plody práce druhé generace, která již neměla důvodu tápat a bloudit. Wallóova režie je opět zručná, nikoli oslňující, lépe je na tom Kaprova hudba, která měla několik možností cele zaujmout. Z nápadů kameramana Julia Vegrichta bych ocenila jen závěrečný odchod zdecimovaného šéfa.(5.6.2010)

  • - Filmovanie prebiehalo v Zlíne. (dyfur)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace