Sherlock Holmes: Hra stínů

Tak nějak mi to sedlo víc než jednička. I tak nebude Ritchie rozhodně nikdy mým favoritem na režisérské sesli. Hlavně ale, že se zlaťáky po prvním kalkulu sypaly. Logicky tak přišla dvojka, která znovu představuje narcistického chytrolína, který beztak má klíč i od britských korunovačních klenotů. Režijně znovu přeplácané a nevkusně násilně uchopené.. ale jsou to čisté tři hvězdy, naposledy byly docela s otazníkem. (03.06.2014)

Kdokoliv tvrdí, že je Sherlock Holmes: Hra stínů nedivácký film, asi nikdy žádný nedivácký film neviděl. To už bychom mohli za nedivácký film považovat asi úplně každé dílo, které si trochu víc, než je obvyklé, pohrává s rozvržením syžetu a fabule, ať už tak činí naprosto zbytečně, jako třeba v The Social Network, nebo to má naopak určitou funkci, jako třeba v Občanu Kaneovi. Hra stínů samozřejmě naprosto ve všech ohledech odpovídá postupům uplatňovaným Hollywoodem již několik desetiletí, Hollywood ostatně málokdy vyprodukuje něco, co by se tamější tvorbě výrazněji vymykalo, a tento snímek není žádnou výjimkou. Divák se konec konců dočká odpovědi na všechny své otázky (ne, že by to bylo v Hollywoodu nutností, to není, jen reaguji na domněnky o nediváckosti filmu). To pochopitelně neznamená, že je scénář bez chyb a nikde nedrhne. To bohužel také ne. Hlavně u postavy cikánky (Noomi Rapace) je cítit, jak moc je její postava v celém filmu nadbytečná a "uplatnění" se dočká až v samém závěru - do té doby má sloužit jen jako potěcha pro oko mužského diváka. (10.03.2012)

Film s úpornou snahou být na humorné vlně po celou dobu stopáže nabízí jen epizodické (a překombinované) scénky, které jsou divně propojené a místy samoúčelné. Doufám, že diváky nepostihne slepota a zaznamenají, jak ve filmu postavy jen pořád někam cestují a de facto čekají, až se stane nějaká náhoda (připomíná to nového Conana). Tvůrci jako kdyby nám prostě chtěli jen ukázat řadu lokací (Anglie, Francie, Německo, Švýcarsko) a scenáristické duo zapomnělo, že Holmes není cestopis, ale měl by být rafinovaným příběhem geniálního detektiva, který se musí postavit největšímu nepříteli, jakého kdy měl - Moryartimu./// Obsadit Rapace byl krok mimo. Nejen, že jí člověk roli cikánky, co mluví francouzsky nevěří, ale její postava je z hlediska posunu příběhu nebo jeho obohacení dosti postradatelná! Struktura vyprávění je zkrátka nezvládnutá - skoro nic nevíme my diváci, ještě větší houby ví postavy. Takže je to takové potloukání bez motivací a hlavně napětí./// Downey šaškuje za každou cenu, což v jedničce vyvažovala zábavná koketérie s McAdamsovou, které si v Hře stínu příliš neužijeme. Nejlépe je na tom Law, jehož Watson je mnohem charismatičtější a výraznější než před dvěma lety./// Zimmer je břídil a jen zrecykloval, co už jednou složil. Navíc ve filmu zní příliš často onen leitmotiv (cimbál, akordeon a další na HZ nezvyklé nástroje, což se ovšem cení), takže vyvstává otázka, jestli střihač hudby vybral to nejlepší, co měl k dispozici nebo to byl prostě imbecil./// Ritchie ve zpomalovačkách, (které alespoň nejsou na rozdíl od většiny hollywoodských jen na efekt a mají legitimní důvod k existenci, protože povětšinou vysvětlují, jak na něco Holmes přišel nebo jak dokáže předvídat pohyby ostastních) a agresivnějším střihu jde ještě dál, až na hranici kýče, snesitelnosti a také přehlednosti. Bojů je však ve filmu zoufale málo, nehledě na retro kouzlo, které se kvůli automatickým zbraním vytratilo. Režisér tuhle šachovou partii prohrál. A Stephen Fry aka Melchett z Černé zmije mě těžce zklamal - jeho scény nebyly vtipné, pouze trapné./// Shadwelle, ticho, nebo ti zacpu pusu :p. 65 %. [Kino] (20.12.2011)

Tony Stark s lulkou alias Sherly Sólista je tam, kde ho producentská konta vidí nejraději - zpátky v akci! A to slovo AKCE bych několikrát podtrhl, protože přestřelky olovem mají po celou dobu navrch nad těmi verbálními a hlavně vyšetřováním (!), což pro mě u krále dedukce a chodící Wikipedie znamená docela závažný problém. Guy Ex-Ciccone může naklást vypečených slow-motion scén kolik zábavný průmysl ráčí, ale já toužím s geniálním mozkem rozplétat případ a ne otupěle sledovat exhibiční křepčení Jacka Sparrowa a jeho kohorty po Evropě. Jednou to tolerovat lze, podruhé člověk zjistí, že si na to zvykne ztěžka.. Navíc hlasitě volám po exhumaci Blackwooda Stronga, neboť profesor Moriarty oplýval charismatem moučného mola, nicméně tohle bych přičetl na vrub scénáristům. Ti totiž ve své kulhavé invenci hravě zvládli udělat z vysoce inteligentní hackerky prababičku boxera bez rukavic Mickeyho O´Neila, která má za úkol jen mlčet a očima hltat slova nabubřelého excentrika, co nechal housle v zastavárně. No nic, aspoň že otazník za nápisem END naznačil, že psa z Baskervillu a peníze v diváckých šrajtoflích čeká v brzké době společný osud - utracení.. A mimochodem, byl jsem snad jediný, kdo si všimnul toho jemně erotického jiskření mezi Holmesem a Watsonem? Mám pak za to, že svatba byla jen maškaráda a paní Watsonová je lesbické orientace. Jinak by přece neodvracela zrak od ztělesnění kalokagathie - nahého Mycrofta Holmese.. (23.05.2012)