Cubs
Režie:
Ivo NovákKamera:
Jan NovákHudba:
Jan F. FischerHrají:
Rudolf Jelínek, Jaroslava Panýrková, Jan Pivec, Blanka Waleská, Jana Brejchová, Zuzana Stivínová, Ivo Palec, Jiří Sehnal, Vladimír Menšík, Bohuš Záhorský (více)Obsahy(1)
Hana (Jaroslava Panýrková) studuje na střední zdravotnické internátní škole v Praze a její přítel Ota (Rudolf Jelínek) pracuje jako pomocný opravář výtahů. Oba si v Praze užívají společné chvíle a bezstarostné mládí, ale všechno se má záhy změnit. Hanka se dozvídá o přidělené pracovní umístěnce a po absolvování studia má být poslána pracovat na Šumavu. To si ale nepřeje, neboť si na Prahu již zvykla. Stejný problém mají i ostatní budoucí zdravotnice, které musí taktéž opustit Prahu, a tak hledají způsob jak se tomu vyhnout. Jedna předstírá pokus o sebevraždu, další se hodlají ihned vdát, aby směly zůstat v Praze, jiné zase chtějí propadnout a odchod tím oddálit, včetně Hanky. Pokus o sabotování maturitní zkoušky však nevyjde – všechny úspěšně absolvují. Ota s Hankou se tedy rozhodnou se narychlo vzít, ale naskytne se nový problém. Nemají kde bydlet... Film o mladistvých nesnázích spojených s volbou budoucího povolání a hledání bydlení natočil režisér Ivo Novák podle námětu začínajícího Miloše Formana, který se podílel jak na scénáři, tak i na režii. Ztvárnění těchto témat však zcela nekorespondovalo s tehdejšími stranickými názory a film měl podávat „zkreslený“ pohled na současnou mládež a její problémy. I tento snímek tak byl kritizován na závěrečné konferenci filmového festivalu v Bánské Bystrici v roce 1959, spolu např. s filmy Škola otců (1959) nebo Zde jsou lvi (1958), a byl na nějakou dobu stažen z distribuce. (Česká televize)
(více)Recenze (30)
Podle původního námětu Miloše Formana, který je v titulcích filmu, uveden i jako pomocný režisér. Proto tedy tento černobílý snímek, ať tou dobou bylo ještě celkem brzy, tak ve své výsledné podobě nesl už některé zajímavé prvky rodícího se "formanovského" stylu. Film se vůbec zajímá ve své době docela ožehavým problémem takzvaných umístěnek pro absolventy středních a vysokých škol. Ještě nikdy předtím v žádném jiném filmu poválečných let jsem neviděl generační spory mezi rodiči a jejich bořícími se dospívajícími dětmi. Snad i díky tomuto tématu, se tento film tak trochu vymaňuje z jinak bezbřehé stupidity převážně budovatelských snímku oněch let. Víc než jen běžný příběh o mládeži i když vše končí optimisticky a příkladně. Ve filmu Zpíval co jsem si všiml Josef Zíma s orchestrem tehdy velmi populárního Karla Krautgartnera. Krásné role pro mladého Jelínka, Panýrkovou a krásnou Brejchovou. Ale také třeba pro Jana Pivce, přísného otce Oty (Rudolf Jelínek). Žádnou komedii ale určitě nečekejte-:))) Neboť prvky jako např. demonstrativní pokus o sebevraždu, mi jí v tomto ohledu v žádném případě nepřipomínají. Jeden z lepších filmů Ivo Nováka za 3,5/5*. ()
Štěňata jsou jedním z těch filmů, které pro budoucnost zakonzervovala kritika v Bánské Bystrici. Není to sice takový kalibr jako Tři přání, Zde jsou lvi, Konec jasnovidce nebo Hvězda jede na jih, ale pořád je to jen přehlídka marnosti polarizovaná optikou mládí. Ve své době to samozřejmě byla událost, ale co nám zůstalo? Venkoncem nic zvláštního. Hysterické naivní mládí (zejména Jelínek, příšerný naturščik Panýrková a bohužel i Nesvadba s Brejchovou), které chce všechno řešit ihned, okamžitě, nemyslí na zítřek, nemá ohledy na nikoho. Starší generace rodičů je zobrazena schematicky jako slepá opatrnost (neuvěřitelně špatně obsazená dvojice Pivec-Waleská), stejně tak je tu jako naschvál zobrazen pedagogický sbor jako sbor hlupáků, kteří dávají matury i těm, kteří záměrně tu zkoušku sabotují. A proč? Protože to myslí dobře? Nebo se naopak bojí toho, aby sami neměli špatné posudky za ty, které by nechali rupnout? Svět Štěňat je svět zdánlivých překážek, které jsou hrozivé a nespravedlivé v očích dětí, ale reálně jsou součástí života dospělých lidí v 50. letech i dnes. Co se od té doby změnilo? Nic. Snad jen vůle pedagogického sboru podpořit děcka u maturity vzala za své spolu se vznikem Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání. Ale zase si můžete zaplatit hotel i v místě svého trvalého bydliště. ()
Příliš jednoduchá zálpletka bez zajímavějšího rozpracování. Potěšili jen dobové reálie a mladost herců. ()
"Problematika", forman neforman. Věru komedie. S Brejchovou na střeše to bylo hodně přes čáru. Zdá se, že v jistém smyslu byla 50. léta na obou stranách železné opony stejná. Štěňata mají ostré zuby, ale stačí, aby starý pes máchl tlapou a je klid. Panýrková dobrá, nálada příjemná. ()
Škoda utahané první půlky, druhá polovina dosahuje na čtyři hvězdy. ()
Jeden z prvních autorských filmů Miloše Formana nahlíží nefalšovaným, přesto vlastně lehce komediálním způsobem na soudobé problémy mladých lidí. Umístěnky, jakýsi novodobý Damoklův meč, který visel nad absolventy vysokých a odborných škol až do konce padesátých let, byly, společně s dlouhodobou bytovou krizí, pořadníky a hroší trpělivostí, ukázkou iracionality. Nepracovat bylo trestné. Neúnosnost situace popisuje Formanův scénář až v nebývale kritických odstínech, ukazujíc tím nejen na zkostnatělost rodičů a vychovatelů, ale především na úředníky a byrokratický systém socialistického hospodářství. Leckteré divácké oko potom spočine nejen na mladých tvářích později slavných herců, konferenciérů či zpěváků (Panýrková, Jelínek, Brejchová, Stivínová, Menšík, Zíma, Sehnal a další), ale také na několika záběrech "staré" Prahy, na místech, která se mezitím drasticky proměnila. Bohužel, spíše k horšímu. Už jen pro ten poetický, až intimně komorní nádech stojí Štěňata za pozornost. ()
Dle mého nejlepší komedie roku 1957. Rudolf Jelínek byl perfektní. ()
Krásný příběh dvou mladých lidí, které láska přivede až k situaci, že se vezmou, aby dostali byt v Praze. To se jim nakonec nepodaří, požehnání od rodičů nedostanou a proto nakonec společně opouští Prahu v cestě za společným štěstím. Zajímavý pohled z hlediska bydlení, lidé s trvalým pobytem v Praze neměli nárok na ubytování v Praze na hotelu. Doba se hodně změnila, ani se nechce věřit, že tento příjemný film byl natočen už před 60 lety. ()
Na tomto scénáři už je silně patrný podíl pětadvacetiletého Formana: scénář má všechno, co bude Miloše Formana provázet v další tvorbě. Satira, černý humor, generační střet dětí a rodičů a další. Nevím, jestli by film zaujal i dnešní mladé diváky. Pro mne byl milý i tím pohledem na Prahu, jaká kdysi bývala, jaká není a nikdy už nebude. Také jsem si kdysi myslela, že bez Prahy nemohu žít. Praha se ale změnila, svět se změnil, změnila jsem se i já. Dnes by byl naopak život v Praze pro mne čirým utrpením. A asi i proto mi ten závěr filmu vůbec nepřišel přehnaně optimistický, ale moudrý a šťastný. ()
Česká urvlna. Děsivá doba, svěží zpracování. Chvílemi vynikající tempo. I jsem se zasmál. ()
Film, který rozhodně neurazí se zajímavým námětem, fungujícím pokusem o satyru a trochou toho Formanovského generačního střetu. Škoda, že se snímek tolik drží dobových konvencí, což však asi není chyba tvůrců, kteří by rádi zašli ještě dále. ()
Nenápadný příjemný film. Zaujal mě 28letý štíhlý Vladimír Menšík s tváří sňatkového podvodníka, unylý 22letý Rudolf Jelínek ve své první velké filmové roli a pohled na pražské Karlovo náměstí ze všech stran. ()
Jo, viem ze v Ceskoslovensku 1945 - 89 fungovali umiestenky pre mladyach absolventov strednych avysokych skol. Film ale neponuka nic nove, snad len ze film ma v sebe nieco formanovske - podiela sa Forman na scenari :63 % ()
I pres komedii, film resi na svou dobu celkem odvazne tema, ktere minimalne v bydleni je vice nez aktualni. Bavilo me to, rukopis Formana uz je trochu citelny. Potesi i zajimave herecke obsazeni... ()
Z dnešního hlediska asi film nemá divákovi co nabídnout,kromě nostalgie jak to bylo v těch letech " idilické ".... Možná by film zachránilo,kdyby byl pojat jako romance..... ()
Dobový film, na kterém je znát Formanův rukopis, je velmi příjemný, civilně pojednaný a co si vzpomínám na mládí, tak i pravdivý. Pamatuji si na pracovní umístěnky i neochotu mládeže jít za prací do přidělených lokalit mimo místo svého bydliště. Taky bytová otázka byla zobrazena pravdivě. Moje pražská teta měla jen jednu univerzální místnost a společné WC na chodbě starého pavlačového domu. Bylo to jako ve filmu. Tady vedle mladé začínající herecké generace - Jelínek, Panýrková, Brejchová, Stivínová, která dostala příležitost, se v epizodních rolích objeví i zkušení borci - Lukavský, Kopecký, Menšík, Zíma, Pivec, Krejča, Kopecký, Záhorský. Milá nostalgická vzpomínka na mládí. ()
Celkem psycho na komedii. Chtěl jsem hvězdičku ubrat za to, jak je film vzdálen ode dneška, ale pak jsem si to rozmyslel, protože by to bylo alibistické. Tento film je totiž dobrý. Postavy jsou napsány výborně, nejsou stereotypní, ani v přehnaném afektu, takže není problém se do děje vžít - jakkoliv jsem zmínil jeho přežitost. Abych nezapomněl, přece jen jsem se zasmál - když nevěsta s provinilým výrazem pípla: "Upadl mi salám." :-) ()
Film začíná být opět velmi aktuální, i nyní je problém najít byt (a to je problém nejen mladých), i nyní si člověk prakticky nemůže moc vybrat, kde chce pracovat. Bere prostě to, co je k mání. Jinak Jelínek je velmi přesvědčivý, Brejchová velmi půvabná, ostatní herci nestojí za řec... ()
Ivo Novák natočil film o starostiach mladých ľudí, ktorí si potrebujú vytvoriť základ spoločného života. Dnes je to ťažké, ako to bolo v rokoch vzniku filmu ? Vo filme hrajú hviezdy vtedajšieho filmu ako boli: Rudolf Jelínek, Jana Brejchová...Film hodnotím 65%. ()
Jako komedie to absolutně nefunguje, ale vykreslení naivity mládí je perfektní, inu Forman. ()