Režie:
Ivo NovákKamera:
Jan NovákHudba:
Jan F. FischerHrají:
Rudolf Jelínek, Jaroslava Panýrková, Jan Pivec, Blanka Waleská, Jana Brejchová, Zuzana Stivínová, Ivo Palec, Jiří Sehnal, Vladimír Menšík, Bohuš Záhorský (více)Obsahy(1)
Hana (Jaroslava Panýrková) studuje na střední zdravotnické internátní škole v Praze a její přítel Ota (Rudolf Jelínek) pracuje jako pomocný opravář výtahů. Oba si v Praze užívají společné chvíle a bezstarostné mládí, ale všechno se má záhy změnit. Hanka se dozvídá o přidělené pracovní umístěnce a po absolvování studia má být poslána pracovat na Šumavu. To si ale nepřeje, neboť si na Prahu již zvykla. Stejný problém mají i ostatní budoucí zdravotnice, které musí taktéž opustit Prahu, a tak hledají způsob jak se tomu vyhnout. Jedna předstírá pokus o sebevraždu, další se hodlají ihned vdát, aby směly zůstat v Praze, jiné zase chtějí propadnout a odchod tím oddálit, včetně Hanky. Pokus o sabotování maturitní zkoušky však nevyjde – všechny úspěšně absolvují. Ota s Hankou se tedy rozhodnou se narychlo vzít, ale naskytne se nový problém. Nemají kde bydlet... Film o mladistvých nesnázích spojených s volbou budoucího povolání a hledání bydlení natočil režisér Ivo Novák podle námětu začínajícího Miloše Formana, který se podílel jak na scénáři, tak i na režii. Ztvárnění těchto témat však zcela nekorespondovalo s tehdejšími stranickými názory a film měl podávat „zkreslený“ pohled na současnou mládež a její problémy. I tento snímek tak byl kritizován na závěrečné konferenci filmového festivalu v Bánské Bystrici v roce 1959, spolu např. s filmy Škola otců (1959) nebo Zde jsou lvi (1958), a byl na nějakou dobu stažen z distribuce. (Česká televize)
(více)Recenze (32)
Pěkný film, jehož děj je od současnosti hodně vzdálen, takže spíš než o příběhu se pokusím přiblížit dojmy z jeho zhlédnutí (podíval jsem se na něj proto, že se na něm podílel Miloš Forman). Začátek působí tak nějak obyčejně, nic moc v něm neupoutá, ale druhá polovina filmu je značně poutavější a místy i napínavá (mám na mysli tu část filmu, kdy ženich schovává svou ženu v bytě svých rodičů). Tam postavy diváka vtáhnou do děje. Komediální prvky jsem ve Štěňatech nepostřeh´. Rozhodoval jsem se mezi 3* a 4* - tu čtvrtou hvězdičku dávám za to, že film není vhodný pro zaplácnutí nudného odpoledne, ale opravdu má co říct. ()
Sympatický film, který jistě pobavil a ty, kteří nezažili systém umístěnek, jistě i poučil. Jarka Panýrková byla moc hezká dívenka. Bylo to trochu ztřeštěné, ale aspoň to získalo punc, a to asi autoři chtěli (začínající Miloš Forman jako jeden ze scénáristů a pomocný režisér). Novopečeným zdravotním sestřičkám se nechce z Prahe. Věčně stejný problém, akorát v dnešním liberalismu jim v tom nikdo nebrání, jenže na to doplácejí nemocní na venkově a zvláště na okrajích republiky. Afektovaný akt Jany Brejchové - musí to být strašné odejít z takového města jako je Praha... A pak svatba a starosti, kde přespat, jak sehnat byt. A šťastný konec, Ota pochopí, že jistě nalezne své uplatnění v místě, kde bude sloužit jeho manželka... ()
Dobový film, na kterém je znát Formanův rukopis, je velmi příjemný, civilně pojednaný a co si vzpomínám na mládí, tak i pravdivý. Pamatuji si na pracovní umístěnky i neochotu mládeže jít za prací do přidělených lokalit mimo místo svého bydliště. Taky bytová otázka byla zobrazena pravdivě. Moje pražská teta měla jen jednu univerzální místnost a společné WC na chodbě starého pavlačového domu. Bylo to jako ve filmu. Tady vedle mladé začínající herecké generace - Jelínek, Panýrková, Brejchová, Stivínová, která dostala příležitost, se v epizodních rolích objeví i zkušení borci - Lukavský, Kopecký, Menšík, Zíma, Pivec, Krejča, Kopecký, Záhorský. Milá nostalgická vzpomínka na mládí. ()
Na tomto scénáři už je silně patrný podíl pětadvacetiletého Formana: scénář má všechno, co bude Miloše Formana provázet v další tvorbě. Satira, černý humor, generační střet dětí a rodičů a další. Nevím, jestli by film zaujal i dnešní mladé diváky. Pro mne byl milý i tím pohledem na Prahu, jaká kdysi bývala, jaká není a nikdy už nebude. Také jsem si kdysi myslela, že bez Prahy nemohu žít. Praha se ale změnila, svět se změnil, změnila jsem se i já. Dnes by byl naopak život v Praze pro mne čirým utrpením. A asi i proto mi ten závěr filmu vůbec nepřišel přehnaně optimistický, ale moudrý a šťastný. ()
Jestli mi Štěňata přijdou v něčem opravdu zajímavá, pak je to především ambice referovat potíže tehdejší dospívající mládeže (a tehdejší stav Prahy) s takovou důsledností, která je spíše typická pro filmy následující dekády. Sledujeme zde humorně laděný (i lehce ironický) vývoj mladého páru, který prochází od jednoho nezdaru k druhému, dokud si oba neuvědomí, co vlastně jeden od druhého chtějí. Navíc se nám zde otevírá obraz tehdejší Prahy, která má se svými špinavými zákoutími a drolící se omítkou opravdu daleko k blyštivému charakteru socialistického velkoměsta. Ne nadarmo se nejspíš na filmu podílel jako scénárista a pomocný režisér Miloš Forman. ()
Galerie (2)
Photo © Filmexport
Zajímavosti (8)
- Točilo se v mnoha čtvrtích města Prahy. (sator)
- Nejméně ve dvou ze scén na Karlově náměstí v Praze od 7. do 11. minuty je coby komparzista (mladík s knihou) k vidění budoucí prezident Václav Havel. (Adam Bernau)
- Scenár k filmu je vlastne diplomová práca Miloša Formana na FAMU. (Raccoon.city)
Reklama