poster

Pandořina skřínka

  • německý

    Die Büchse der Pandora

  • anglický

    Pandora's Box

Drama

Německo, 1929, 131 min

Předloha:

Frank Wedekind (kniha)

Scénář:

Vajda László

Producenti:

Seymour Nebenzal

Scénografie:

Bohumil Heš

Kostýmy:

Bohumil Heš
(další profese)
  • Anderton
    ****

    Krásna žena so zbraňou v ruke, jej temný tieň na stene so zlovestnou sochou, na zemi mŕtvy ohrdnutý milenec, podvody, osud, náhoda a sex. Nemecký expresionizmus bol skutočne silným išpiračným zdrojom neskoršieho filmu noir, ktorí vo veľkom točili aj nemeckí predstavitelia tohoto umeleckého smeru. Pandorina skrinka sa skoro celá odohráva v interiéroch, na rozdiel od najslávnejších expresionistických diel, ale je rovnako vizuálne štylizovaná. Do exteriérov sa pozrieme až v záverečnej pasáži, ktorá sa atmosférou od predchádzajúceho deja dosť líši. Interiéry vymenili exteriéry a svet bohatých pohľad do chudobných vrstiev. Film má jasný a ľahko pochopiteľný dej, ktorý má solídne tempo, takže jeho vyše dvojhodinová dĺžka nie je vôbec prekážkou. Podobným filmom je taktiež nemecký Modrý anjel s rovnako zvodnou femme fatale Marlene Dietrich, ale ja by som podľahol viac kúzlu sympatickejšej a krajšej Louise Brooks. Amorálnym hrdinom filmov nemeckého expresionizmu sa proste nedá nedržať palce a nepodlahnúť ich charizme.(25.2.2013)

  • Z0oMb3E
    ****

    Nacištine sice absolútne nerozumiem, ale tých písaných konverzácii tam neprebehlo až toľko, aby som si nedomyslel o čo tu v skutočnosti ide. Lulu je slabomyseľná pardon slobodomyseľná ženská, ktorá neváha siahnuť na biceps kdejakému póvlu z ulice. Keď sa prevalí že jej očiam, úsmevu a účesu na kastról podľahla celá tlupa someliérov lacného vína zo súdobého Lidlu jej oficiálny a výzorovo obstojný drahý to vyrieši po svojom, svadbou. Najskôr preto, aby svoju drahú (čítaj majetok) Lulu priviazal krátkou reťazou o šporák. Luluino podbruško však neustále prahne po permanentných násoskách a celulitídových ksichtoch. Takže nasleduje príklad ich žiarivej kariéry... V živote by som nepovedal, že mňa ktorý i porno kuká s dabingom môže baviť takáto nemá fosília.(12.4.2013)

  • Jirka_Šč
    *****

    Nemusí to být na první pohled zřejmé, ale toto je nenápadná plnohodnotná tragédie. Osud dívky, která se provinila pouze krásou a nevinností (zvláštní to říci o ženě, která žije z pozorností mužů, ale je to tak), ale která byla katalyzátorem tragédie ostatních i své vlastní. Byla hodná, loajální vůči lidem, které měla ráda, na nic si nestěžovala (všechny tyto povahové vlastnosti se ukáží v osmém dějství) a nechávala se využívat. Smutné. Není podstatné, že se jedná o film starý víc než 80 let. Některé postavy by mohly žít i dnes. Rozsahem emocí mistrovské dílo. ■ Ještě přemýšlím nad samotným závěrem SPOILER!!! Alwa odchází, opouští ji a vlastně se ani nedozví, že je mrtvá. Schigolch jí v hospodě puding, slaví vánoce a také nic neví. Pokud to správně cítím, spočívá prokletí Lulu v opuštělosti.(4.2.2013)

  • eye candy
    ****

    Dát si až do konce němý, dvě hodiny dlouhý film z dob kdy váš děda za sebou ještě tahal kastról s pískem vyžaduje značnou míru odhodlání a týdenní přípravu v podobě odříkání si veškerých akčních snímků (zejména těch se Stývnem Seagalem). I tak mnohdy tento ambiciozní plán ztroskotá na zdánlivě triviálním problému. Němé filmy prostě nelze sledovat v horizontální poloze (instant) a navíc se u nich nedá vyvíjet žádná jiná činnost než zírání na plátno. Může to být dost únavné, zvlášť jde-li zrovna o klasické téma (např. tragická láska) a nerajcují vás herci teatrálně koulející očima. Pandořina skřínka je naštěstí jiné kafe. O tom že se Luise Brooks vyznačovala na svoji dobu velmi uvolněným a přirozeným hereckým projevem jsem věděl dřív, dost mě ale překvapili ostatní herci, např. Gustav Diessl podal v roli Jacka hodně svérazný výkon (je to svým způsobem nejsympatičtější Jack the Ripper kterého jsem zatím viděl). Když už jsem u něj, musím vyzdvihnout zde kritizované finále. Závěrečná "snová" část v Londýně byla opravdu atmosférická až běda a vlastně si pro Lulu ani nedokáži a nechci představit příhodnější konec (teda samozřejmě bych chtěl, ale to by prostě nebylo ono). Díky němu zde nění vykreslená jen jako vypočítavá mrcha a jednomu nakonec musí být této "troubled soul" upřímně líto. Jen škoda té zbytečné délky a občasné zdlouhavosti, jinak by si u mně toto "degenerované umění" možná zasloužilo plných pět.(10.6.2009)

  • Tsunami_X
    ***

    Melodrama s tragickým a ulepeným vyústěním, které je sice zdatně natočeno, ovšem samotný příběh není nijak světoborný či strhující a tak potěší spíše jednotlivé scény, než kompaktní celek. Milovníci němé kinematografie si ve snímku najdou to své a věřím, že rozvést vyprávění o zhoubném ženském vlivu a iluzivní kráse, díky které jsou muži na kolenou, do obecné roviny, nebude velkým problém. O vyšší hodnocení snímek v mých očích přišel díky kýčovitému závěru a opravdu nehodlám zjišťovat, zda je to vina filmových tvůrců, či autora předlohy. Pokud máte zájem o předválečné německé drama o krásně ženě a její životní pouti, nelze než doporučit...(17.6.2005)

  • - Režisér G.W. Pabst do role Lulu téměř obsadil Marlene Dietrich, ačkoliv sám preferoval Louise Brooks. Marlene už dokonce čekala v jeho kanceláři na podepsání smlouvy, když vtom přišel telegram se zprávou, že Louise roli přijímá. (Babous)

  • - Pabst byl ve své době velmi kritizovaný za to, že "naši německou Lulu hraje Američanka". Až čas ukázal, že Louise Brooksová byla výbornou volbou. (Cimr)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace