poster

Slečna Kicki (festivalový název)

  • Švédsko

    Miss Kicki

Drama

Švédsko / Tchaj-wan, 2009, 88 min

Režie:

Håkon Liu

Scénář:

Alex Haridi

Kamera:

Ari Willey

Producenti:

Lizette Jonjic

Zvuk:

Tu Duu-Chih

Scénografie:

Ellen Oseng
(další profese)
  • Disk
    ****

    Dva lidé v cizím, naprosto odlišném kulturním prostředí... Ano, Slečna Kicki evokuje Lost in Translation. Liu naštěstí Sofii Coppolu nijak nevykrádá, film je úplně jiný, má hodně vtipné momenty a vůbec bylo velmi fajn na to koukat - nebýt naprosto zbytečného únosu, vydírání a akčního závěru. Jinak je Slečna Kicki příjemnou podívanou pro dva. Poctivý film, ale jak říkám, "pouze" příjemná podívaná.(14.11.2010)

  • Bluntman
    ***

    (Mezipatra 2010) SLEČNA KICKI, uvedená na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech, začíná uvěřitelně, když ve vyprávění používá běžné dorozumívací prostředky dnešní doby (komunikační kanály v podobě webových kamer), aby skončila jako čistá žánrovka. Divácká odezva je dána (ne)přijetím závěrečného zvratu, který není radno prozrazovat, i když si pro něj film buduje dostatek prostoru prostřednictvím různých náznaků, a který změní žánr z romantické dramedie na gangsterku. Obvinění z vykonstruovanosti ale není na místě, protože vypravěčský obrat a žánrová proměna slouží k vývoji postav a tvoří nedílnou součást dění, poslední akt. Spíš by stálo za zamyšlení, proč film, který až na jeden letmý dotyk a (vynucený) polibek mezi stejným pohlavím, je uveden na queer filmovém festivalu Mezipatra. Na druhou stranu příběh o dvojité deziluzi (matky a syna), který ji vyjadřuje úspornými stylistickými prostředky, má svou decentností na to, aby oslovil širokou diváckou skupinu, která se nemusí ani definovat jako queer._____ SLEČNA KICKI je spolu se SAŠOU ukázkovým představitelem tzv. „festivalových těšitelů davů“, na čemž není nic špatného, protože před/mezi/po skutečně uměleckých dílech přijdou vhod. Nedá se o nich mluvit/psát jako o „filmech pro 21. století“ či „ambiciózních podívaných, které reinterpretují klasická vyprávění prostřednictvím poučených vyjadřovacích prostředků současnosti“, ale to nikomu – divákům, tvůrcům, dramaturgům… - evidentně nevadí.(4.12.2010)

  • Jermann
    ****

    (KVIFF 2010) Spíše než raného Wenderse (jak uvádí festivalový program) mi Kicki připomníná ranou Sofii Coppolu - tedy LOST IN TRANSLATION, a to nejen atmosférou evropanovi cizího prostředí Asie, ale především tím, jak se mnohé scény zdají improvizované. Obyčejným situacím to dodává na opravdovosti a těm nečekaným a vypjatějším zas na absurdnosti. Kromě zbytečně ''akčního'' závěru, který se trochu vymyká celkové náladě filmu, nemám, co bych vytknul .. takže budu jen chválit a doporučovat.(7.7.2010)

  • jhrasko
    ***

    Jednoduchý príbeh o dezilúzii ženy (matky) hľadajúcej lásku, dezilúzii jej syna, hľadajúceho lásku inde než u matky a mladého Tchaj-wančana, ktorý dej svojou prítomnosťou (a dezilúziami) posúva vpred. Vyznenie príjemného filmu ťažiaceho z výborných výkonov všetkých predstaviteľov zhadzuje záverečná kriminálna zápletka, ktorá je umelá, zbytočná a škodlivá.(7.7.2010)

  • hunty
    ****

    Synek se s matkou prakticky neviděl, takže neodmítá, když ho pozve na dovolenou do Taipeie, jenže ještě neví, že ona tam jede spíše za svým internetovým rádoby přítelem. Synek se mezitím potkává s místním a vytváří se lehká zápletka, bez které by se ten film i obešel. Divně, ale poměrně zajímavě, se po celou dobu omílá vztah matky a syna a připadal mi opravdu severský. Tak nějak prahnu spíše po nějakém "road tripu" evropanů (jak tomu už příběh a setkání s Didim napovídalo), ale i tohle drama je pěkná perlička. Propojení Evropy a Asie na mě většinou působí tak nějak depresivně a zde je ten pocit obdobný.(9.5.2010)