Cizinec ve mně

Musím se přiznat, že jsem absolutně netušil, že existují tzv. poporodní deprese a kdybych si přečetl pouze zdejší obsah asi těžko bych mohl být s hlavní hrdinkou smířlivý, protože bych naprosto nechápal co se děje. Naštěstí jsem si po filmu zjišťoval více infa a díky tomu se změnila má původní reakce i hodnocení chování hlavní hrdinky filmu. Docela jsem v šoku z toho, že poporodní deprese můžou potkat až 20% žen. Tak to potěš prdel, chudák mimčo, ženská i chlap. Doufám, že moje holka se vejde do těch zbylých 80% procent, protože děkuji pěkně, ale nemusím si vyžrat zase úplně všechno co má osud ve svém menu . I přes to všechno filmu vyčítám, že se až příliš zaměřuje na matku než na tu poporodní depresi, zkrátka chybělo mě víc scén matky s miminkem. Vše nahrazuje závěrečná část, která je hodně emotivní a řeší vztah hlavních hrdinů na kterým se velkým zvýrazňovačem podepsala právě ta blbá poporodní deprese. Jsem rád že film dopad jak dopad, protože kdyby dopad jinak, nasralo by mě to. P.S. Prosím vyšší složky CSFD, přidejte sem víc jmen, ty herci si to zaslouží, zahráli svoje role parádně. Pro úplnost dodám, že jediný jméno, který je zde k 18.1. 2011 uvedeno je Maren Kroymann, ale ta ve filmu hrála pouze velmi malou roli sestry otce. Dík. (18.01.2011)

Velice poutavý film který se dotýká citlivého a pro některé méně známého tématu poporodní deprese. Sleduje osud Rebeccy která začne pociťovat po porodu, že něco není v pořádku reakce jejího okolí. Nelíbili se mi maželova sestra a jeho otec, kteří situaci vůbec nepomáhaly spíš ji ještě zhoršovali. Osobně jsem už o poporodní depresi něco slyšela, ale nikdy takto zblízka a do hloubky. Takže to byl pro mě velmi emotivní zážitek sledovat reakci Rebeccy na kterou dopadá úzkost, strach a nepochopení okolí. Musím pochválit herce kteří byli opravdu dobří hlavně představitelka Rebeccy. (19.02.2011)

Narozeni miminka, noveho clovicka, je zazrak. Je to maly bezbranny tvorecek, ktery zcela spoleha na svoje rodice, a zaroven se pro matku a otce stava stredem veskere pozornosti. Jenze, co kdyz to tak neni? Co kdyz zene na bricho polozi jejiho maleho drobecka a ona vubec nic neciti? Materska laska neni automaticka, zena se ji musi naucit (E. Badinter). No a z tehle vychozi situace tezi Cizinec ve mne. S podobnou tematikou se vetsinou setkavame spis u hororych snimku, kdy matka-psychopatka vrazdi svoje dite (Huge Little Baby). Rebecca je jina - snazi se nelasce ke svemu diteti nepodlehat. Ale - podlehne. Prvni zlomovy okamzik je, kdyz se Rebecca vyda do obchodniho domu. Ocenuju zejmena pohled do Rebeccina blizkeho okoli a zobrazeni toho, jak celou situaci zvlada napriklad jeji manzel nebo svagrova. Za konec tvurcum dekuju :-) (05.09.2011)

Dokážu si film představit bez jediného slova. Hormonální rozkol vedoucí k poporodní depresi je náročným tématem pro zpracování, rovná se téměř vraždě duše. Ilustroval to moment, kdy Rebecca bloudila v lesích, aby si tam lehla a odevzdaně čekala na vysvobození. Osud však chtěl, aby bojovala a po krůčcích získávala mateřský vztah ke svému dítěti. Byl to boj těžký, nedůvěru ze strany nejbližších docela chápu. I na malém chlapečkovi se maminčina nerovnováha podepsala. Takže drama. Pro mě neznámá herečka hlavní roli zvládla velmi dobře. Stejně tak její manžel. Byla to hra na citlivé struny. (19.01.2011)

Výborný film, který upozornil na hodně vážnou věc, která se naštěstí dá vcelku úspěšně léčit. Jen, než se vlastně taková poporodní deprese začne řešit, může to vcelku rychle ruinovat vztahy mezi partnery nebo v rodině, jak názorně ukazuje i tenhle film. Je dobře, že tenhle snímek vznikl, aby ukázal, že žena, které se to může přihodit, ještě automaticky není a nebude špatná matka, ale že je hlavně třeba jí pomoct a poslouchat...Výborná herečka v hlavní roli, jen na nervy trochu leze partnerova sestra. Nejspíš nenaplněné mateřství nebo co. Každopádně, doporučuju shlédnout a radši se neděsit. Jako potenciální matka jsem byla vyděšená jen z toho nacvičeného "porodního dýchání", takže radši ani nemyslet na možnost psychického onemocnění, které vlastně cítí i to dítě. (18.01.2011)