Režie:
Andrea SedláčkováKamera:
Vladimír HolomekHudba:
Emil ViklickýHrají:
Vojtěch Dyk, Marika Šoposká, Vojtěch Kotek, Lukáš Příkazký, Berenika Kohoutová, František Němec, Vladimír Kulhavý, Jan Přeučil, Zdenka Procházková, Jan Meduna, Emma Smetana, Monika Kobrová (více)Obsahy(1)
Příběh je obrazem doby, začátku padesátých let, kdy ještě existují poslední relikty svobodného světa, jako např. americká tisková agentura, poslední jazzové kapely, a kdy berou za své i naivistické demokratické představy „bývalých“, tj. lidí, kteří neoddiskutovatelně patřili ke světu první republiky. Komunistický režim všechno „bere šmahem jako smrt“ a nejen jako. Ve středu dění se ocitá parta mladých lidí, kteří se točí kolem jazzové kapely a jedné krásné dívky. Geraldinka, ještě vlastně nedospělá a rozhodně nezodpovědná slečna, která si myslí, že je chytřejší než všichni a že na světě je proto, aby se bavila, se zaplete do režimních sítí, které ji zničí. Ale její životní nezkušenost nepřehluší její sílící a postupně vědomý smysl pro spravedlnost: potřebným je třeba pomáhat a oportunismus je jí rozhodně cizí. Původní Škvoreckého příběh je odrazem skutečných událostí, ale jeho stylizace je pro autora příznačná. Zdánlivě lehká a vtipná konverzace zamilovaných mladých lidí zachycuje jen část jejich života, druhá část neodvolatelně spěje k dramatickým událostem. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (61)
TV/// Obsazení 8/10 Děj 7/10 Hudba 7/10 Prostředí 8/10/// +velice přesvědčivé herecké výkony, při natáčení se sešel mladý kolektiv, má to slušnou výpravu, hudební stránka zaujme, pěkný zpěv -dějově občas nepřehledné, stejně tak je to s postavami/// Tento film je velice kvalitní a to v mnoha směrech. Je pravdou, že přednost dám raději uvolněnějšímu tématu, než dramatické dobové podívané, ale když mě to nenudí (a to se u tohoto žánru zas tak často nestává), tak si není nač stěžovat. Nehledě na to, že mouchy tu budete hledat hodně těžko. Dokonce snad i Vojta Kotek a Vojtěch Dyk přesvědčí své odpůrce, že občas umějí i hrát. Zaujme samozřejmě Marika Šoposká a Berenika Kohoutová./// Celkem 74%/// ()
SRANDA MŮŽE BÝT, ALE DOMA! ()
Škvoreckého literární alter ego dostalo v novém televizním filmu tvář Vojtěcha Dyka a nutno uznat, že ten mu vtiskl charisma známé z knižních předloh. Dany Smiřický se v pohnutých osudech volně kopírujících Škvoreckého curriculum vitae retrospektivně vrací do období 50. let, kdy ho na jedné straně okouzlila jeho známá literární láska jazz, ze strany druhé ho však sevřel nově nastupující totalitní režim...a tyhle dvě věci prostě nejdou dohromady. Jestliže se převážná část náchodských (potažmo Čechů) za války projevovala coby zbabělci, po válce je možné charakterizovat je opět úplně stejně, možná ještě trochu hůře... Adaptace Škvoreckého prózy Malá pražská Matahára se ujala Andrea Sedláčková a není to pokus úplně špatný, i když k dokonalosti mu schází mnohé, třeba větší exprese a naléhavost. Ocenit lze ale vynalézavost a formální experiment s titulkovým ,,poznámkovým aparátem" a jím definovanou mnohoúhelností pohledu. V kontextu české televizní tvorby je Rytmus v patách jistě slušný nadstandard... Podobné filmy a seriály: Prima sezona ()
Blablablablablablabla... Fakt >obraz doby< zase, že... Jinak ovšem blbučké mýdlové teledrama, zinscenované a vyrobené divácky podbízivě pitomou formou čudláckého typu - tak jako většina dnes produkovaných srajdin napříč televizáckým spektrem... Tak ještě že to těm mladým povětšinou bleskovým celebřiťkám navenek aspoň tak pěkně trendy džezuje - i když je to vlastně jen taková falešná a umělohmotně načančaná markýrovaná šmíra... °-/ . . . A proč prosimvás ta Šoposká kurnik šopa furt tak šišlá? - - - P.S. A jak to teda bylo doopravdy s těma Škvorďákama? - - - - - (Poprvé viděno 14.3.2010 na ČT1, hodnocení 18., komentář zde s pohrdáním jako první - 14.3.2010) ()
Před 50. léty oči nezavírám, ale tohle zpracování Dannyho je na hony vzdálené mé základní představě. Někoho možná nadchne (a Švoreckého zřejmě nadchlo) obsazení Dyka, Kotka, Šoposké a Kohoutové, ale právě tahle čtveřice je na celé realizaci to nejhorší. Nevěřím jim ani jedinou repliku a při pohledu na scénu s Tonyou Graves se mi udělalo vyloženě nevolno. Tonya měla zůstat vdaná za Iguo Igua a dál se věnovat hudbě. Dalšími extempóre se zabývat odmítám. Prima sezonu mám docela ráda, Eine kleine Jazzmusik ještě mohu. ()
"Co jste to za člověka?!" "Já jsem komunista komteso!" Chjo ... Pan Škvorecký má rád jazz, já mám ráda jazz, ale nesedí mi pan Škvorecký. Uznávám, že dobře píše, leč je mi nesympatické jeho alter ego Danny Smiřický, který bohužel vystupuje ve všech jeho dílech. Tuto literární předlohu neznám. Abych nebyla nespravedlivá - atmosféra se myslím vyjímečně povedla, muzika šlapala jak měla, i ten zástup ulízaných se dal vydržet (Dyk, Kotek Klus, Meduna) potěšila Tonya Graves, holkám to vůbec neuvěřitelně slušeno (akorát jsem měla potíže rozernat Bereniku s Marikou). Ale jo, za ten jazz, který to vytáhnul nahoru dám čtyři, i když výhrady mám. Hlasová výbava a herecký projev Bereniky Kohoutové v jejích 18 letech bere dech. ()
Zhlédnuto bezprostředně po dočtení Škvoreckého textu "Malá pražská matahára", který zde posloužil jako literární předloha. Dle mého soudu je to zdařilý televizní film, se sympatickým obsazením a příjemnými hudebními čísly. Odpustil bych si ale tu vsuvku ze současnosti se zestárlým Dannym - respektuji však právo režisérky na kreativní přístup ke Škvoreckého předloze, které se jinak drží relativně velmi věrně, včetně dialogů. Pro mě osobně příjemná podívaná, u které velkomyslně toleruji některé vady na kráse - už proto, že jsem zde objevil několik zajímavých mladých hereckých tváří, na které do budoucna hodlám zaměřit pozornost (Vojta Dyk, Marika Šoposká, Berenika Kohoutová). ()
Andrea Sedláčková velmi dobře převedla Škvoreckého předlohu do filmové podoby. Možná to je to úplně nejlepší, co jsem od ní viděl. Povedlo se také herecké obsazení, protože mnohé z těch mladých herců vůbec neznám, ale hrají skvěle. Možná jen scénář nebyl úplně vybroušený, ale i tak na ty čtyři hvězdičky nemusím nijak přivírat oči. ()
Vadí přílišná strojenost a přehánění, potěší jazzový základ, který trochu vyspravuje nepovedenou atmosféru, a poměrně solidní výkony herců (až na Tonyu Graves a mladé estébáky kteří se tváří jak na divadelní hře gymnázia). Usazení do dnešní doby (Němec, Přeučil) je nadbytečné a dalo by se klidně vystřihnout. Plus body za to, že Sedláčková dvakrát svlékla Mariku Šoposkou. ()
Ztvárnění partnerských vztahů přiměřeně lyrické, podobné příběhům Prima sezony, jen už Danny není tím nemotorným gymnazistou. Zobrazení politické atmosféry 50. let z pozice mladých hrdinů je vypovídající. Parádní hudební, potažmo taneční čísla. Kamera je líbivá (pohledy do zrcadla), ale paradoxně uškodí v závěru, kdy pohlíží na odsouzenou Geraldinu, která má ale obličej upravený, jako by chystala na čaj o páté a ne na 4 roky do cely... “Jste vy vůbec člověk?“/ „-Já jsem komunista, komteso.“ V roličce René Licátka se mihl Tomáš Klus. Zdařilá adaptace Škvoreckého prózy Malá pražská Matahára. ()
Úžasně vystižená atmosféra, spousta něžných scén svědčících o tom, že za kamerou stála žena, vynikající hudba, sympatičtí mladí herečtí představitelé, smutný příběh a bolestné vyznění, to vše ve mně zanechalo hluboký umělecký zážitek. Doufám, že se naleznou finanční prostředky a paní Sedláčková natočí Zbabělce, to bude literárně-filmová událost nejvyššího stupně. ()
Režijne suverénne, herecky čisté, vo výsledku ale predsa len malinko sterilné. Divákova angažovanosť je sprrostredkovaná, chýba sugestívejšie vtiahnutie do deja, atmosféra doby strháva viacej než príbeh samotný. ()
Vojta Dyk je zatím nejsypmatičtější Danny Smiřický, kterého jsem zatím viděla. Děj je sice jednoduchý, ale kvůli většímu množství postav jsem se ze začátku v jejich příbězích trochu ztrácela. V každém případě jde o jedno z lepších zpracování tvorby Josefa Škvoreckého. ()
Váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdami, nebyl to žádný průšvih, ale zároveň mě to zcela nepřesvědčilo. Zejména tempo bylo pomalé a samotný příběh byl trochu nevykrystalizovaný. Jakoby se autoři nedokázali rozhodnout, kdo bude hlavní figura, o kom a o čem to vlastně bude. Patrně to vzniklo úpravami, které režisérka udělala v původním scénáři. Myslím, že jsem nebyl jediný, komu se zdálo, že dvě hlavní hrdinky, které se navíc docela pletly, najednou rozpracované StB, byly na ten příběh moc. Tím neříkám, že by to vysloveně vadilo. To bych hodnotil jinak. ()
Byla to vskutku hnusná doba, o které vypráví tento velmi dobrý film. Snad jediné, co mi vadilo, byl nevýrazný herecký výkon Vojtěcha Dyka. ()
Lepší průměr. Na novodobé české filmové poměry slušný film. Ale že jen TV film, to mně překvapuje. V kinech by předčil takový sračky jako ty takzvané "filmy do kin". Potěší kozatice Kohoutová i...Šoposká. Předlohu jsem nečetl, ale povedené je to i tak. Slušné. ()
Příjemné zpracování nepříjemné záležitosti. Napětí z té doby bylo ve filmu znát, ale některé části mi přišli trochu nedotažené nebo spíš zbytečně ustřihlé. Ale to už k televiznímu filmu patří. Vojta Dyk byl opravdu skvělý, řekl bych že on je takovou naší nejen hereckou budoucností. Doufám a věřím... ()
Tématicky ano, scenáristicky slabé...Jisté přednosti to ale mělo, třeba ty Kohoutové :-) ()
I když si příliš nelibuji v dějových kompozicích typu "vzpomínáme na mládí", i když je Vojta Dyk příliš "neodolatelný" Danny Smiřický, i když by se tam dalo najít mraky nedokonalostí, film si mě získal. Baví mě objevovat méně známé peripetie hlavní linie Škvoreckého díla. Baví mě hudba Olomoučáka Emila Viklického, baví mě interakce herců, které jinak nemám, mírně řečeno, na piedestalu (Kotek, Kohoutová). Baví mě tancující Tomáš Klus :) Kromě jaksi uceleně dobrého dojmu musím vyzdvihnout také všechny jazzové scény. Jsou tak geniálně živelné, kontrastující se zbytkem filmu (stejně jako ve skutečnosti radosti mládí kontrastovaly s těžkou dobou). Tohle zkrátka jo, přátelé. Zbývá se zeptat, kdy už konečně Andrea Sedláčková rozhýbá ty Zbabělce? ()
bylo mi příjemné,že mladí herci,co padesátá léta nezažili,zahráli role celkem nestrojeně,nenásilně,jako by zažili...... ()