Reklama

Reklama

Historický film o životě Alžběty Charlotty Falcké, německy Elisabeth Charlotte von der Pfalz, zvané Liselotte (27. května 1652, Heidelberg - 8. prosince 1722, Saint-Cloud). Alžběta byla původem falcká princezna, sňatkem orléanská vévodkyně. Narodila se jako dcera falckého kurfiřta Karla Ludvíka Falckého a jeho manželky Charlotty Hessensko-Kasselské. Jejími prarodiči byli z otcovy strany Fridrich Falcký ("zimní král") a jeho manželka Alžběta Stuartovna, z matčiny strany pak Vilém V. Hessensko-Kasselský a jeho manželka Amálie Alžběta Hanau-Münzenberg. Liselotte se měla provdat za svého bratrance Viléma III. Oranžského, její otec se však postavil na stranu Francie a provdal svou dceru 16. listopadu roku 1671 v Metách " per procura" za ovdovělého vévodu Orléanského Filipa I., bratra francouzského krále Ludvíka XIV.. Jejich synem byl Filip II. vévoda Orléanský (1674 - 1723), pokračovatel dynastie Bourbon-Orléans, regent nezletilého krále Ludvíka XV. Jeho manželkou byla Františka Marie Bourbonská, nemanželská dcera Ludvíka XIV. ze vztahu s madame de Montespan.
Už v roce 1935 byl v Německu o Liselotte natočen film s Renate Muller. (Docflash)

(více)

Recenze (3)

Docflash

všechny recenze uživatele

Alžběta Šarlota Falcká, německy Elisabeth Charlotte von der Pfalz, zvaná Liselotte (27. května 1652, Heidelberg - 8. prosince 1722, Saint-Cloud) byla původem falcká princezna, sňatkem orléanská vévodkyně Narodila se jako dcera falckého kurfiřta Karla Ludvíka Falckého a jeho manželky Charlotty Hessensko-Kasselské. Jejími prarodiči byli z otcovy strany Fridrich Falcký ("zimní král") a jeho manželka Alžběta Stuartovna, z matčiny strany pak Vilém V. Hessensko-Kasselský a jeho manželka Amálie Alžběta Hanau-Münzenberg. Liselotte se měla provdat za svého bratrance Viléma III. Oranžského, její otec se však postavil na stranu Francie a provdal svou dceru 16. listopadu roku 1671 v Metách " per procura" za ovdovělého vévodu orléanského Filipa I., bratra francouzského krále Ludvíka XIV.. Jejich syn byl Filip II. vévoda orléanský (1674 - 1723), pokračovatel dynastie Bourbon-Orléans, regent nezletilého krále Ludvíka XV. Jeho manželkou byla Františka Marie Bourbonská, nemanželská dcera Ludvíka XIV. ze vztahu s madame de Montespan ()

pipapa 

všechny recenze uživatele

Kostýmní, barvami hýřící a zároveń totálně nepovedená reakce na legendární Angeliku - Michéle Mercier. Německá "Angelika" se vloudí na královský hon, kde se náhodně setká s králem, ten si ji oblíbí a ona pak skrze něj usiluje o přízeń svého manžela, který ji zanedbává...Fádní tuctově vyrobená fraška na otřepané téma, kde se spíše jen mluví, než aby se něco pořádného a zábavného dělo. Čeští herci pouze v rolích služek, sluhů a jiných poskoků. Haraldovi Leipnitz sedl mnohem lépe "petrolejový princ" než "princ orléanský". ()

Reklama

argenson 

všechny recenze uživatele

Výhodou je, že se to netváří jako přísně historický životopisný film, spíš je to taková rozverná konverzačka s pěknou výpravou a nádhernýma kostýmama. Díky celkovému pojetí do žánru komedie lze odpustit řadu nedostatků počínaje tím, že Liselotte Falcká rozhodně nebyla kočka, což Heidelinde Weis byla jako hodně (s povahou Angeliky a v mnoha scénách vypadající úplně jako Vondráčková zamlada). Stejně tak Harald Leipnitz podal Filipa Orléanského coby docela fajn chlapíka, přitom to byl afektovaný, náladový a věčně zneuznaný mladší bratr krále Slunce. Zatímco ve zmíněné Angelice byla celkem otevřeně přiznaná Filipova homosexualita, tady je to prudérně zcela upozaděno a lehce to nastiňuje jen půvabná věta, kterou Filip pronese ke své novomanželce ("Dělám to nerad, ale na příkaz krále se s vámi musím vyspat.") Fajn je i řada českých exteriérů, dost mě překvapilo, že poutní areál Svatá Hora u Příbrami se klidně může tvářit jako zámek orléanských vévodů. Ovšem jako sídlo falckého kurfiřta mohli vybrat něco víc repre než zámek Lemberk. S minimálními výhradami to beru jako docela solidní exkurz do života u nás velmi málo známé princezny. ()

Galerie (36)

Zajímavosti (1)

  • Kromě německého zámku Charlottenburg se natáčelo na řadě míst v Čechách, na zámku Lemberk, na Svaté Hoře u Příbrami nebo v knihovně strahovského kláštera. (argenson)

Reklama

Reklama