poster

The Sensei

Akční / Drama / Sportovní

USA, 2008, 103 min

Scénář:

Diana Lee Inosanto

Kamera:

Mark Rutledge

Producenti:

Ron Balicki
(další profese)

Komentáře uživatelů k filmu (2)

  • tomeš
    ***

    Je dobře, že vznikají filmy jako The Sensei - intimní a naléhavá díla o nesnášenlivosti a násilí všeho druhu: vůči ženám, lidem s jinou barvou pleti, s jiným vyznáním, s jinou sexuální orientací,... Všechny tyto stopy najdete v tomhle autorském, nízkorozpočtovém dramatu o bojovém umění od Američanky Diany Lee Inosanto (*1966). Aby bylo jasno: paní Inosanto bojová umění umí, což dokázala ve třech desítkách filmů - kde je jako dvojník nebo kaskadér předváděla (ostatně není divu, jejím otcem je slavný Dan Inosanto a kmotrem dokonce ještě slavnější Bruce Lee). Nápad točit svůj vlastní film se v případě Diany Inosanto rodí v devadesátých letech, v době nejen pro její konzervativní rodinu velmi turbulentní: svět šokuje masakr na střední škole Columbine, rodinný přítel umírá na AIDS, s nemocí bojuje i sportovní ikona Magic Johnson, blízká příbuzná se přiznává k homosexualitě, kvůli své sexuální orientaci je zavražděn středoškolák Matthew Shepard. Proto snad nepřekvapí, že výsledným mixem je právě film The Sensei, o mladém vyděděnci McClainovi (původem havajský herec Michael O'Laskey II /*1983/), kterému se s jeho homosexualitou - resp. s útlakem a násilím, jimž musí ve svém maloměstském okolí čelit - pomáhá vyrovnat jeho učitelka bojových umění Karen O'Neil (Diana Inosanto). A za tyto dobré úmysly dávám filmu tři hvězdy. Protože když se budeme bavit o filmařské stránce tohoto dílka, tak bohužel paní Insanto (její režisérský a scénáristický debut) příliš neobstojí. Potíž je v tom, že to téma je taková kláda a má takové ambice, že jej ustojí jen málokteré zpracování. Široké rozkročení ve smyslu průkopnické kombinace bojových umění a homosexuality ve spojení se šikanou samo o sobě není špatným tahem, ale v případě The Sensei jeho bohulibé záměry strhává k zemi takové vlastně nijaké televizní zpracování, kde vás nezaujme snad nic. A tak i když Diana Insanto záslužně nabourává několik zásadních tabu a její film používají střední školy k výuce o násilí a netoleranci (tomu říkám záslužný film!), v důsledku silnějším zážitkem na podobné téma (mínus to bojové umění) a ze stejné doby jsou třeba o několik tříd lepší Prayers for Bobby (2009) nebo vynikající dokument Out in the silence (2009), případně Schlöndorffova klasika Der Junge Törless (1966).(4.3.2013)

  • Sparhawk68
    ***

    Neumím tak dobře anglicky, abych dokonale porozuměl všem dialogům ... ale mohu říci, že film mě zaujal a stálo za to jej vidět až do konce. 70%(9.3.2010)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace