Režie:
Richard FleischerKamera:
Ernest LaszloHudba:
Leonard RosenmanHrají:
Stephen Boyd, Raquel Welch, Edmond O'Brien, Donald Pleasence, Arthur O'Connell, Arthur Kennedy, Barry Coe, Ken Scott, James Brolin, William Redfield (více)Obsahy(2)
Agent CIA Grant pomůže československému vědci Janu Benešovi utéct do Spojených států. Avšak tam Beneše málem zabijí nepřátelští agenti a vědec zůstane v kómatu s poraněným mozkem. Americká armáda má eminentní zájem na tom, aby Beneš žil. Vědec totiž zná způsob, jak vyřešit problémy spojené s novým vynálezem, použitelným v armádě i v lékařství. Tím vynálezem je schopnost zmenšit věci i lidi na velikost mikrobu a dopravit je například do lidského těla. A právě to nyní tým specialistů udělá. Grant se musí jako bezpečnostní dohled přidat ke čtyřem odborníkům, kteří jsou ve speciální ponorce dopravení injekční stříkačkou do Benešovy tepny. Jejich cílem je proniknout do vědcova mozku a tam laserem uvolnit nebezpečnou krevní sraženinu. Jenže brzy nastanou nečekané problémy. Pro výpravu miniaturních vědců začíná závod s časem, s Benešovým imunitním systémem i s neznámým sabotérem… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (82)
Já tedy nevím, jakým dojmem film zapůsobil na diváky v době svého vzniku, ale mě dnes nadšením zrovna nenaplnil. A nešlo jen o trikovou složku, která dnes vypadá vážně chabě, protože i triky si musely projít svým vývojem (a já mám pro to pochopení); tím, co mi opravdu vadilo byl velice slabý příběh. Scénáristé se v tomto případě opravdu nevytáhli, takže mě děj po celou dobu hlavně nudil a při každém dalším vysouvání a zasouvání nulového modulu už jsem skřípal zuby v tichém zoufalství. Alespoň trochu mě z nudy vytrhla přítomnost československého odborníka na zmenšování armádních svazků i skutečnost, že se členem posádky ponorky stane klaustrofobik, ale pak už se jen nezáživně putovalo a u toho jsem se bavit prostě nemohl. Všechny akční scény byly navíc natočeny takovým způsobem, že postrádaly jakékoli napětí, takže můžu zodpovědně prohlásit, že tento výlet už nikdy nepodniknu. Jediným opravdu zajímavým momentem byl první boční pohled na Proteus; ihned mě napadlo, jestli je podoba s Me 163 čistě náhodná. / Poučení: Pozor! Až ti někdo někdy řekne, že by se ti chtěl dostat do hlavy, může to myslet doslovně. ()
Asimov novelizoval scenar (nikoli naopak, jak by se mohlo zdat) a snazil se napravit velke chyby na konci, ktere film srazi dolu. Jinak je ale namet velmi zajimavy a i technicke zpracovani lze po 40 letech brat jako velmi kvalitni, ne nadarmo za ne dostali oscara. Film si primo rekl o spoustu predelavek a parodii, od daleko komedialnejsiho Innerspace, po Simpsnovi (skoda, ze Rachel nebyla rozleptana kombineza steje jako Marge). A nesmim zapomenout na velmi povedenou stejnojmenou hru na Spectru. 65% ()
Bol raz jeden život v hranej podobe. Námet o miniatúrnej ponorke v ľudskom tele je stále fascinujúci, ale tentokrát už filmu strašne škodí jak triková, tak vedecká zastaralosť, keďže drvivá väčšina filmu je založená na vizuálnom stvárnení vnútra ľudského tela. Ale triky dnes už neobstoja. Ani príhody, ktoré z fungovania tela vyplývajú dnes už nepôsobia dvakrát uveriteľne. Určite by sa dalo vymyslieť kopa napínavejších problémov, ktoré by posádka musela vyriešiť. Mimo skúmania tela a už film prakticky žiadnu inú poriadnu zápletku neponúka. Aj ten záškodník veľký priestor nemá. Posádka je načrtnutá stroho. Klasické jednorozmerné typy. Takže celkovo to je dnes už len priemer a aj taká Pixarovka Inside Out ponúka zaujímavejšie znázornenie ľudského vnútra. 6/10. ()
Předchůdce filmu Vnitřní vesmír o cestě vybraných lidí zmenšenou ponorkou až k mozku, aby tam odstranili krevní sraženinu. Mají na to však jen 60 minut jelikož se po této době začnou opět zvětšovat. Pacientem je Jan Benes a leží v komatu protože byl na něj spáchán atentát kvůli tomu, že věděl jak překročit tuto 60 minutovou hranici. 60% ()
Ideologií zatížená "taškařice", která má svým vyprávěním ze všeho nejblíže k tradici Verneovských "voyages extraordinaires" - skupina vědců v neznámém prostředí, plném tajuplných nástrah, kterým musí projít především za pomoci vlastní intelginece a technického vybavení. Metafyzika se tu rozpouští v (pseudo) vědeckých argumentech ("Práve vstupujeme do lidské mysli..."), nebo lépe řečeno je nahrazena metafyzikou novou, vzešlou právě z obdivu k čiré technologii. Věda jako dobrodruh nového věku. ()
Galerie (98)
Photo © Twentieth Century-Fox Film Corporation
Zajímavosti (16)
- Natáčení probíhalo v Los Angeles. (Terva)
- Ve scénáři byla i závěrečná scéna, v níž si doktor Beneš (Jean Del Val) už nepamatuje na svůj princip miniaturizace. Nebyla však nakonec použita. (Terva)
- Pre film vznikli obrovské dekorácie. Celá vojenská základňa merala 100 krát 30 metrov, Proteus 14 krát 8 metrov, Artéria zo sklolaminátu mala priemer 7 a merala 30 metrov a mozog bol dlhý 70 a široký 30 metrov. (classic)
Reklama