Reklama

Reklama

Slavnost v botanické zahradě

  • Československo Slávnosť v botanickej záhrade (více)

Farebná feéria o potrebe zázraku v ľudskom živote, impresívne očarenie prírodou a radosťou zo života a pohybu. Mozaikovité rozprávanie o krčmárke Márii, večnej neveste, vytrvalo a márne vodiacej k oltáru otca svojich ôsmych dcér Pištu a o Pierrovi, ktorý svojím príchodom naruší pokoj vinárskej dediny Babindolu a naučí jej obyvateľov vychutnávať život. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (62)

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Opět jeden, kterému se, kdykoliv ho uvidím ve vysílání tv, vyhnu.Tato Havettova spíše osobní výpověď z vlastního světa, svých pocitů a nálad, to vše pro mě v naprosto nezáživném provedení včetně skutečně chaotického příběhu, směsice nejrůznějších stylů, euforické atmosféry, jarmarku, lidovky, titulků, jednoduchých citoslovců ap..Až na pár momentů pro běžného filmového konzumenta těžko stravitelná spíše nevšední věc, rozhodně ne odpočinková..Znovu říkám a opakuji, "Novou vlnu" a vůbec novátorství v české a slovenské kinematografii až na malé vyjímky nemusím. V té době chtěl být zajisté každý originální, měl k tomu samozřejmě větší volnost, ale výsledek se dnes po letech může jevit všelijak..Takže toto je v pořadí už "ČTVRTÝ" snímek z cyklu šedesátek, který mi nic neřekl. Předtím Mučedníci lásky, Sladké hry minulého léta a Sedmikrásky. Jakubiskův převážně zfilmovaný venkov ještě jakžtakž beru, Hanákovo město vybral bych si také, ale Havetta mě už v druhém svém filmu tak trošku zklamal, bohužel, a to, že to byl jeho debut, na mém názoru nic nemění..Jakubisko zas měl svoje Kristove roky, Hanák 322, srovnávat navzájem je nelze... ()

igi B. 

všechny recenze uživatele

Ejhle poeta! Elo Havetta... Nostalgický, hravý, stylizovaný, expresivní - až lehce surreálný, místy zbytečně trošku hysterický... Každopádně pak svébytně poetický, až vizuálně okouzlující... (D.m.s.n. český film měl Chytilovou, slovenský pak Havettu... ;-) . . . Nečekejte nějaký konkrétní příběh, spíše jen takové ty >kapitoly< - prostě takové epizodické podobenství (jakoby) >o ničem< - ale nakonec proč ne... I film jako řemeslo potřebuje své básníky... A Havetta jím bezesporu byl! . . . Musím ale přiznat, že pět hvězdiček tomuhle filmu nechci dát, třeba právě pro přece jen trošku ledabylé postprodukční zpracování (prostě postsynchrony a vůbec zvuk mi příliš neseděl a nemyslím, že by to bylo dáno zrovna stářím snímku)... Za zmínku ovšem stojí sama o sobě kongeniální jarmarečně poetická hudba Zdeňka Lišky, která z filmu přímo jak ta květina vyrůstá... Každopádně pak jde (právě) i z dnešního pohledu o jedinečné dílko, i dnes dobré s jistou mírou nadhledu a tolerance ku zhlédnutí, třeba i jen pro poučení o kultuře a době - v tom krátkém období neobyčejné svobody umělecké tvorby, tak vzácné v poválečných dějinách našich zemí... A nakonec ho lze i zhlédnout s radostí, už jen pro ten půvab mladé Niny Divíškové... ;-) . . . Tak goodbye >všeci< v Babindole, a víno ať teče proudem! Zázrak!... Elo Eloi! Chachachacha... Aleluja!!!... - - - - - (Poprvé viděno kdysi tak před čtvrtstoletím v dobách >oněch< ve FK v Brně, znovu pak 11.6.2008 na ČT2, komentář zde jako osmý - 11.6.2008) ()

ripo 

všechny recenze uživatele

Škoda skorého konca mladého a talentovaného režiséra Ela Havettu. Pokiaľ by mohol natočiť takéto skvosty, tak by sa isto-iste stal najuznávanejších slovenským režisérom novej vlny. ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

Elo Havetta opäť dokázal byť originálny, okrem jeho podobného, ale podstatne lepšieho filmu Ľalie poľné, nič podobného v našej kinematografii nenájdete. Originalita však vždy nestačí a miestami je to riadne divoký guláš. Radosti a starosti obyvateľov Babindolu sa striedajú v divokom tempe a režisér si znova vybral do filmu množstvo maskotov s "bezchybným" chrupom. Najviac ma pobavil vysmiaty fotograf s jedným zubom, ktorý sa vždy objavil tam, kde ho najmenej čakajú. Pobaví i fackovanie v skleníku a postava D. Blaškoviča - "Kováč je paroháč", ktorej by som dal väčší priestor. Vždy keď bol na obrazovke tak sa aspoň na chvíľu sa tá divočina skľudní. Na môj vkus trochu divoké, bez nejakého výrazného deja. Ľalie poľné ostávajú neprekonané. 60%. ()

Vitex 

všechny recenze uživatele

Skoro až hmatatelně zachycená radost ze života (lidského života se všemi svými problémy, bolestmi a touhami). ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Jeden z mých nejoblíbenějších filmů, k nimž se rád vracím. Ano, férie je to pravé slovo. Užívání života plnými doušky, radost, touha, láska, destrukce. Demolice skleníku vypadá jak z němé grotesky, kde místo šlehačkových dortů létají květináče. Rozchechtaný fotograf, potulná kapela, nenaplněné vztahy a zázrak. Zázrak života. A přes to všechno se občas celou tou taškařicí mihne temný stín tragického konce šedesátých let v Československu. Jako vždy úžasná hudba Zdeňka Lišky drží všechny ty střípky krasohledu pohromadě. Poslední třetina se nese v duchu surrealismu, nebo možná přesněji slovenského nadrealismu. Motiv křídel je jasný. I ty hloupé husy dokážou létat, proč by tedy nemohl člověk? Pokud však o křídla nepřijde... Krásné. ()

Madsbender 

všechny recenze uživatele

Kaleidoskop ľudských osudov a básnické črevo vidieckej absurdity, pri ktorého sledovaní som mal ustavičný pocit, že všetkým zúčastneným v žilách zjavne kolujú isté povzbudzujúce látky. Každopádne, zábava je to preveliká, až som sa takmer zahrdúsil zabehnutým orieškom. A áno, má to v sebe aj zopár zaujímavých myšlienok. Len sa cez seba tak akosi prepletajú... 80% ()

MIMIC 

všechny recenze uživatele

Omamne jasavá oslava hedonizmu, z ktorej je 60-te roky cítiť na míle. Rovnakú atmosféru nájdete v Herzových "Sladkých hrách minulého leta" z toho istého roku, ktoré však pôsobia konzistentnejšie a možno práve preto intenzívnejšie, to však nič nemení na tom, že na Havettov film človek pozerá s vytreštenými očami až do konca ako na nejaký zázrak. Dokonca aj ten názov je úžasný! Nedávno som bol takisto na jednej slávnosti v botanickej záhrade - práve sa tam liahli tropické motýle. Naozaj neviem, ktorá z tých slávností bola krajšia. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Jak v mých očích stvořit pětihvězdičkového Havettu? Vezmeme Ninu Divíškovou, klidně dvakrát, a vložíme do našeho dalšího, celkově propracovanějšího filmu. Režisérské otěže, které Elo v Ľáliích držel již dost pevně, zde prakticky pouští, a naplno, žel přírodo ovšem lehce chaoticky, nám ukazuje svoje vnímání světa. Každý den je svátek, vzbudili jsem se, dýcháme, můžeme ovlivňovat život svůj i druhých, žijeme. A přesto si každodenní svátek - Slavnost - sami ztrpčujeme. Ale naštěstí také rozveselujeme a jsou mezi námi i tací, kteří radost umí rozdávat. Vynikající absurdní výjevy (fotograf fantastickej) to mi utkvělo nejvíce. Jinak i Liška zde jen ladil a Dodo Šimončič se připomenul dost zřídka. Celkové pojetí filmu mě nutí silně srovnávat či nehodnotit stejně. Jeden ze dvou režisérovo základních počinů musí být jednoduše lepší. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Tak tu boli všetci od začiatku na nejakých v socializme zakázaných drogách. Od prvej stránky scenáru, až po posledný deň v strižni. Ale na tom vlastne nie je vôbec nič zlé. Ak poriadne šlape a všetci si pritom užívajú, prečo nie. Niekedy to šlapalo ale trochu moc, inokedy zase menej. Taký Jakubisko brával trochu slabšie drogy. Film o živelnom slovenskom duchu, na ktorý dnes už v uliciach našich miest a dedín nenatrafíte. Podstatné bolo, že sa tu všetci cítili ako na Prátri a cítili sa slobodní, pretože sa mali vždy kam vrátiť. No a občas sa tu aj niečo rýmuje....Kováč je paroháč :) "Chcel by som tú vašu dcéru za ženu....Je to ona?....Nie, tú druhú....no tú...Katarínu"... ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Po mnohahodinovém (subjektivně) utrpení ten nesmysl skončil. Herci (či neherci) byli velmi přesvědčiví a zdálo se, že nic nehrají, že opravdu jsou chovanci blázince ponechaní bez dozoru. Také střih předvedl pár zajímavých přechodů. Ale jinak „umění“ tohoto druhu na mě opravdu působí jak nekonečno, kde se není čeho chytit a nic nedává smysl (10%). ()

mat.ilda odpad!

všechny recenze uživatele

Při sledování tohoto nesmyslného díla, které nic nevyjadřuje, jsem byla nucená hodně přemýšlet - v první řadě nad tím, jak asi vznikal scénář, nedovedu si totiž představit, jak v něm racionálně uvažující člověk mohl popsat ty šílené scény, které se později realizovaly na plátně. Vždyť ať je žánr jakýkoliv, divák by měl dostat alespoň nepatrnou šanci ztotožnit se s postavami a reáliemi tohoto světa. Zde to naprosto neplatí, herci pronášejí nesmysly, dělají věci které nic neznamenají a vše prokládají bezzubým řehotem. Je téměř nemožné, aby se někdo choval tímto způsobem, ze všeho nejvíc mně tyto výjevy připomínaly středověkou "loď bláznů" , jejíž nešťastná posádka nezahynula na moři, ale vítr ji přivál k neobydlené pevnině, kde se úspěšně rozmnožila. ()

Flego 

všechny recenze uživatele

Elo Havetta toho veľa nenatočil, ale jeho práce sú vždy zážitkom. Lyrická slávnosť je oslavou poetiky a hoci je film aj ukričaný a bláznivý, má v sebe nežnosť a krásu. Obsah nie je dôležitý, pozornosť treba upriamiť na výnimočnú farebnosť obrazov a myšlienok. ()

MM11 

všechny recenze uživatele

Tak tady asi zůstanu věčně tím, co nepochopil. A to na novou vlnu i odvážné experimenty nedám dopustit. Jenže tady? Bez urážky, ale poetika tohohle ražení mě skutečně míjí. ()

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Nadšené básnické svědectví o imaginativní moci květnic, jejích obyvatel, rostlin a mříží, která má platnost hlubokého vyznání a tvářnost (zdánlivě) ledabylé karnevalové hry. Jen málokdy mi zatím ve filmu přišla podobnost rostlin a lidí tak závratná. Alespoň na rub listů si znamenám verše Milady Součkové: "Violko v úvoze u silnice / poženou přes tebe kavalkádu / trse violek, svitku poezie / drne vyrvaný kopytem v trysku! / Violko vonná v parku zvěřince / vysetá v květnatou arabesku / cítíš zápach? potěš smutnou šelmu / trse violek, svitku poezie! / Violo z údolí Ilýrie / proměno na úbočí sonetu / proto tě miluji poezie / pro tvůj list, podkovu kopytníku / pro tvou zvláštní rudou plnou trysku / pro tvůj klid nesmrtelné květnice." ()

ScarPoul 

všechny recenze uživatele

Film ktorý je tak strašne mozaikový a tak strašne bohatý na súvislosti, farby, príbehy a bláznovstvo že na prvý krát ho žiaden divák poriadne nepochopí a ani sa mu nedostane pod kožu. jeden z tých filmov ktorých opätovné zhliadnutie vo vás vzbudí nové pocity a vy objavíte nové myšlienky. Havetta doslova oslavuje šialenstvo, bláznovsto a farebnosť ľudí, načrtnutých buď postavami alebo kamerovými filtrami. humor vychádza zo všedných situácií s ktorých sa stávajú nevšedné. je to o úniku a túžbe po slobode. o ľudoch a ich snoch, no a predovšetkých o umení a láske. pocta antike a bakchusovi, pocta ženskosti predstavujúcu tu dcéry Domčeka a Feri, vplyvy vonkajšieho sveta, ktoré tu predstavuje julo satinský a mnohé ďalšie. najsilnejší moment keď sa noc zmení na deň. podmanivá hudba, umocnená príchodom kapely. dialógy ktoré nedávajú zmysel a najviac pripomínajú Kristové roky od Jakubiska, lenže tam kde oni vo výpovedi stroskotávajú, havetta hravo nachádza jasný smer a rozpráva príbeh tomu kto je ochotný uveriť a počúvať. kamera neskutočne pôsobivá, hravá a hlavne po čertoch zaujímavá. fantastický Sýkora ktorý si u mňa napravil reputáciu, jeho zamilovaný a trocha bláznivý botanik Gašpar mi bol veľmi blízky. rozdelenie na kapitoly umocnuje videné a očakávané, ale aj tak ani najmenej nie sme pripravený na to čo nás čaká, pre mňa veľmi zaujímavý film. ()

Iggy 

všechny recenze uživatele

Vlak bratří Lumiérů nás hned na začátku Slávnosti v botanickej záhradě přiveze do vinařské vesničky Babindol, do světa, kde se ještě dějí zázraky, kde se blázní, tancuje a miluje, kde ještě potkáte potulné muzikanty a potomky Daidalovy, kde slunce může vyjít i v noci, pokud tomu dostatečně věříte, do světa svobody a radosti, do světa Ela Havetty, v němž na hodinu a půl zapomenete na všechna vaše trápení. ()

Hwaelos 

všechny recenze uživatele

Jeden z naprosto nekompromisních a nedoceněných experimentů československé nové vlny a zároveň taky jeden z obrazově nejkrásnějších českých filmů vůbec. Havetta vyrobil postmoderní koláž z různých symbolických výjevů. Paradoxně v jejich interpretaci se nemá smysl rýpat a hledat nějaký komplexnější výklad. Neboť v prvé řadě je to groteska, bakchanální oslava radosti filmového pásu a jeho kouzel (jakož i lidské hravosti jako takové). Ostatně bakchanálie jako něco, co stojí mezi uměním a svátkem, je zde klíčovým slovem. Jednalo se o slavnosti erotismu, vína a zábavy, které byly z velké části velkou divadelní improvizací, z podstaty nekauzuální, nenarativní, nesměřující k vyustění. A Havettův film je na tom velmi podobně, jenom k tomu všemu přidává i fantastickou stylovou stránku v čele s Šimončičovou kamerou, perfektní hudbou a nápaditými přechody zvuku a obrazu. Moje nadšení je podobné jako kdysi po shlédnutí Jirešovy Valérie a týdne divů. ()

Související novinky

Slovenská zlatá šedesátá a ještě něco navíc

Slovenská zlatá šedesátá a ještě něco navíc

26.05.2009

Už ve čtvrtek 28. května začne v pražském kině Ořechovka filmová přehlídka „Slovenská zlatá šedesátá a ještě něco navíc“. 60. léta minulého století jsou všeobecně považována za zlatou éru… (více)

Reklama

Reklama