Půlnoc v Paříži

Po dlouhé době fakt hezká romantická komedie z nádherné Paříže. (08.02.2014)

Nevím, nemám rád Woodyho Allena, nikdy jsem mu nepřišel na chuť a asi ani nepřijdu, ale tohle bylo krásný a magický, a navíc Paříž není Sudkov, že? (26.03.2014)

Je to klasický Woody, ale přitom to není klasický Allen... Ze začátku to vypadá, že si jako obvykle bere na paškál americkou snobskou smetánku, která dělá ze sebe pokladnici rozumu, ale přitom po celý děj jsou pro ni tím nejdůležitějším obchody. A do takové rodinky se má přiženit nadaný spisovatel, kterého skutečné umění přitahuje. A nakonec ho Paříž pohltí tím, že ho na jeho půlnočních toulkách vrátí do období, v němž spatřuje největší kouzlo Paříže, do 20. let 20. století, plných osobností, které Paříž tehdy přitáhla, aby tu nějaký čas žili. Picasso, Dalí, Hemingway, Fitzgerald či Buňuel... Touží se sem vracet za půvabnou kráskou, ale jen do té doby, než se oba dva dostanou ještě hlouběji do minulosti, do Paříže Moulin Rouge a impresionismu. Tady pak pochopí věčnou touhu člověka žít v době, o níž se domnívá, že by pro něj byla tou nejlepší. A že jde o někonečný řetězec, takže se rád vrací do současnosti, aby ovšem dal ve woodyovském stylu vale své snoubence i rodičům. Tím získává i moje sympatie, neboť americkému stylu života vůbec, ale vůbec nefandím. A Paříž miluji. Filmu nelze dát nic jiného než pět hvězd. (20.06.2014)

Myslím, že si tenhle film trochu protiřečí, protože obsadit Owena Wilsona do poměrně seriózní inteligentní komedie jsem neshledal jako nejlepší nápad. Řekněme si to na rovinu, kdo z dnešních mladých fanoušků Owena Wilsona ví kdo to byl Monet, Dalí, nebo Fitzgerald. Moc jich asi nebude. O Picassovi možná slyšeli na výtvarce a o Hemingwayovi na češtině, ale ostatní jména si asi budou muset "vygooglit". Takže vzhledem k dnešní době docela nešťastně obsazený film se zajímavým nápadem. 63% (08.12.2015)

Ne že by se mi film nelíbil, taky jsem milovala courat starou Paříží a v zapadlých uličkách sledovat Hemingwayovi stopy, ale do tohoto filmu mi krutě nesedl Owen Wilson.. (07.11.2017)

Tohle byl teprve můj druhý Woody Allen. Asi tak první třetina se mi líbila hodně, postupem času mi ale přišlo, že film vlastně neví, co chce člověku říct. Zkrátka ukazoval od každého něco (ať už co se týče osudu postav nebo samotného žánru), až z toho vznikl neucelený příběh. Celkově ale příjemná podívaná. (12.09.2011)

Pro mě nejlepší z novodobých Allenů, skvělá Pařížská kulisa, Owen Wilson, který připomíná Woodyho jako nikdo předtím a navíc krásná Marion Cotillard (která se tak definitivně dostává do mých top 10 hereček). Humor na úrovni a to mi ještě uniklo pár vtipů pro mou neznalost. Těším se na výlet do Říma! (28.09.2011)

Paříž, jak ji všichni známe. Všudepřítomná světla, neopakovatelná atmosféra. Opět skvělý Woody - dialogy, které píše sám život, hledající se spisovatel, vztahová šaráda. Owen Wilson hraje velmi slušně, Rachel McAdams je výtečná, stejně jako Marion Cotilard. Prolínání současnosti a minulosti je plynulé, nenásilné, snové. Nechat se opájet Paříží od Woodyho není otravné, ani trochu. U mě za 80% (01.10.2011)

Milá pičovinka. (07.10.2011)

Kouzelný film o kouzelné Paříži... Woody v Londýně, Woody v Barceloně, Woody v Paříži, chystaný Woody v Římě, ještě by mohl přijít Woody v Praze a moje spokojenost by byla maximální. Evropská tour Allenovi zkrátka sedí a tenhle exkurz do "zlatého věku" dvacátých let s řadou skvělých herců jsem si užila. P.S. DALÍ rulezzz!! (09.10.2011)

Zřejmě nejvýstižnější slovo, které by vyjadřovalo můj dojem z tohoto filmu, je překvapení. Poslední Allenův film (You Will Meet a Tall Dark Stranger) pro mě byl opravdu velkým zklamáním. Nemohl si vybrat snad lepší místo, než je Paříž 20.let, pro vykreslení umělecké tvořivosti a svobody. Pro hlavního hrdinu Gila zlatá doba literatury (doba, kdy zde působí jeho oblíbený autor Hemingway), pro Adrianu jen nudná přítomnost v porovnání s pro ni zlatou belle époque. Každý má svou vysněnou zlatou dobu někde jinde a hlavní hrdina nakonec dochází k jednoduchému „prozření“. Kdo jiný než „neamerický“ Američan (Allen) by pak dokázal tak bravurně vykreslit charakter svých krajanů, v případě Rachel McAdams mám dokonce pocit, že ani nehrála. Raději ponechám stranou herecké obsazení hlavní postavy. Nenechám si ale vymluvit, že by Allen našel vhodnějšího a herecky kvalitnějšího představitele. Ale výběr herců je v poslední době jeho slabší stránkou. Možná to zní příliš přísně od takového obdivovatele Allenových filmů, za jakého se považuji, ale pro mě je „zlatá doba” jeho tvůrčí činnosti v jeho počátcích. Zůstane pro mě filosofujícím intelektuálem s milostnými problémy z Manhattanu. Přesto mu velmi děkuji za tuto oslavu Paříže. (21.10.2011)

Woody znovu boduje. Nádherný příběh v nádherné Paříži. (22.10.2011)

Woody Allen se vrací a se svojí fantasmo pohádkovou cestou Paříží uvádí dívaky do nostalgie a chvilkového zapomnění. Nevím, jak jinak definovat novinku tohoto slavného režiséra. Na svůj věk má stále potenciál, který umí využít. Na rozdíl od některých dnešních hollywoodských tvůrců. Jeho filmová novinka Půlnoc v Paříži, je přesně taková, jaká by měla být. Herecké obsazení je dokonalé. Owen Wilson se oprostil od svých někdy až přílis komediálních prvků. Postava spisovatele Gila mu opravdu sedla a jeho "transformace" do mladší verze Allena byla vážně skvělá. Rachel McAdams tu vidíme v trochu jiném světle a svoji úlohu zvládá více než věrohodně. Také bych ráda pochválila obsazení všech historických velikánů v čele s Adrienem Broodym, který si svoji pasáž užil dokonale. Kdo se mi ale líbil nejvíc, byla Marion Cotillard. Její ztvárnění atraktivní, snílkovské ženy Adriany bylo dokonalé. Tento francouzský klenot neustále dokazuje, že je jednou z nejlepších hereček současnosti. Půlnoc v Paříži je milý, pohodový film s inteligentním humorem. Který ale nemusí ocenit všichni, kteří se o literaturu a kulturu tolik nezajímají či jim uvedená jména nic neříkají. A i když konec snímku sebou přináší trochu ohrané klišé, na kvalitě filmu to nic nemění. 80% Více zde (23.10.2011)

Půlnoc v Paříži je film pro snílky. A jelikož jsem snílek, tak se mi moc líbil. Nádherné záběry Paříže, romantické procházky, příjemná hudba. K tomu se hlavní hrdina setkává se všemi svými idoly z 20. let. A nakonec i morální ponaučení. Škoda jen toho předvídatelného amerického konce. Přesto všem milovníkům Francie, umění, literatury a všech romantikům vřele doporučuji. (23.10.2011)

Schéma obdobou Růže z Káhiry s průniky do jiných realit. Typický Allen, dobře , že obměňuje herce. Carla Bruni nebyla marná. (26.10.2011)

V dešti je mi hezky všude, ale začal jsem po tomto filmu neskutečně toužit po procházce deštěm po Paříži s hezkou francouzkou po boku... Francouzku jsem jinak nikdy neměl a v Paříži jsem taky nikdy nebyl. A doteď mě to ani nelákalo! Teď už ano... :-) (28.10.2011)

Moc dobrej film. Nebýt poslední půlhodinky bylo by to za 5. Bohužel závěr se mi nelíbil. To závěrečný vystřízlivění zničilo IMHO romantiku a krásnou nostalgii zbytku filmu. 80% (01.11.2011)

Woody prostě umí. Snílek ve mě byl naprosto nadšen, něco takového bych chtěl zažít.. zachlastat s Hemingwayem, zapařit s Fitzgeraldem, pokecat s Dalím, zkritizovat Picassa... a tohle všechno po boku krásné Marion v noční Paříži... nemělo chybu!! (15.11.2011)

další Allenův příliš rychle napsaný a natočený film, bez charakterů, jen s figurkami, plný klišé a předvídatelnosti... jeden poetickej nápad dobrej film nedělá, to funguje u Allenových povídek, ale ne u těch novějších filmů - od Match Point bohužel Woody zatím nic zajímavějšího nenatočil... (20.11.2011)

Nemám rád Hemingweye,sotva vím co napsal Fitzgerald a vím,že Buñuel je režisér od kterého nikdy neuvidím jediný film.No A stejně sem si tenhle příjemný špacír po Paříži (a čase) s (vždycky) sympatickým Wilsonem užil.Potkat tam do toho Marion Cotillard,tak...tak asi nic,ale na chvíli by mi byla Paříž egal.A jako někdo kdo nevlastní deštník,bych si ji klidně dal i za deště.No aspon',že sem hned tušil kdo má být ''nosorožec'' Adrien. (23.11.2011)