Chladné srdce

Vyměnit srdce za kámen a oproštěn od emocí zbohatnout. Myšlenka, která se objevuje ve více pohádkách. Opakovaná transplantace dopadne na jedničku, v IKEMu by po Obrmichlovi sáhli všemi deseti. Nedělňátka mají vystaráno, zavolají si Sklenáříčka. Co máme dělat my, ubohá úterňátka, nám pohádka neporadí. Diskriminace vládne i pohádkovému světu. (16.08.2015)

Celkem sympatický duch s podivným jménem provádí transplantace srdce na počkání, bezbolestně a za pár vteřin a navrch vám přidá kopec zlaťáků. Jeho koníčkem je bytová architektura a recyklace, neboť lidská srdce nevyhazuje, ale cpe do zavařovaček v obýváku, vzorně vyrovnaných na polici, navíc srdce ve tmě svítí, super! Tahle konkurence ale vadí hodnému duchovi Sklenáříčkovi, který si sám nechce špinit ruce, a tak mnoho let "zhodňuje" Petra, až tento konečně Obrmichala zneškodní... Jméno Obrmichl je trochu zavádějící (v knížce je Michl Holandaň), protože děti jsou zbytečně mateny, zda je to zlý duch či obr. Je to dobře natočeno, ale nečekejte ani ždibec humoru, ačkoli se možná pousmějete nad kostýmem Aťky Janouškové, který spíš připomíná kosmonauta. Tvůrci si s pohádkou docela pohráli, dokonce se nenechali zlákat oblíbeným klišé a nevpravili do hospody české tanečky, folklor a muziku, ale snažili se zachovat německý ráz. Co se bohužel na rozdíl od knihy nepodařilo, je živost vyprávění, dobrodružná atmosféra, kdy jste v knize zvědavi, jak to dopadne, zatímco tady máte spíš pocit strachu. Určitě k tomu přispívá natočení ve studiu, pohádka je sterilní, což je škoda. Zfilmovat ji v reálných lokacích a přidat něco triků by byl dobrý nápad! Zajímavost: Hauff zemřel v 25 letech na tyfus, ale stihl toho dost napsat, tahle pohádka vyšla rok po jeho smrti v roce 1828 (!). Je to velmi působivé vyprávění několika pověstí a příběhů se zajímavým rámcem: v hospodě ve Spessartu (ano, v tom známém Spessartu, viz) si hosté vyprávějí příběhy, aby neusnuli a mohli se bránit přepadení loupežníky. (16.03.2015)

Mezi studiovými pohádkami jedna z nejlepších. A v dětství jedna z mých nejoblíbenějších. Velmi mě děsila hlavně ta proměna skřítka z malého ve velkého. Jak postupně roste a jeho hlas vypouští proroctví. A právě to mě celé dětství provázelo. Samozřejmě výborné obsazení, skvělá Aťka Janoušková a skvělé kulisy. Jako by se ani nenatáčelo v interiéru. Povedly se i triky. (08.03.2020)

Jedna z těch lepších vyloženě ateliérových pohádek. Dejdarovi ta role hloupého ňoumy toužícího po penězích dokonale sedla. Ještě více mu seděla role továrníka, který neví, jak se má postarat o svoji fabriku a vůbec nejlepší byl jako neústupný lichvář. Kulisy jsou vkusné, napsané je to také dobře, jen ty cigarety s filtrem nejsou důvěryhodné pro pohádku z 19. století. [175. hodnocení, 18. komentář, 57%] (08.03.2020)

"Odpusť vzácný pane !!" - "Zanech tý kočičí písničky, dědku !!" ;) Nesmírně zábavný pohádkový camp !! Wilhelm Hauf by se nejspíš dost podivil, jak s jeho výtečnými náměty většinou naložili filmaři o spoustu let později.. Sobota ovšem tentokrát s vydatnou Bednářovou pomocí stvořil televizní inscenaci natolik vzdálenou knižnímu předobrazu, navíc natolik filmařsky bizarní a naivní, až jednoho bolí koutky úst.. Dejdar znovu dokazuje svoji hereckou nemohoucnost, ač se snaží jako o duši, a Aťce Janouškové, co zjevně našla inspiraci v Mrazíkovi, by kostým záviděli i emzáci z Mars útočí.. Famózní a především nečekaná zábava.. (28.04.2019)