Režie:
Tomáš KudrnaObsahy(1)
Lidé žijící v blízkosti zlatého dolu nedaleko kyrgyzského jezera Issyk-Kul pomalu zjišťují, jaké ekologické dopady má jeho činnost a své naděje upínají k jedinému spojenci – skupině českých hydrogeologů... Dokumentární film popisuje náhlý vpád kapitalismu do kyrgyzské vesnice, ve které komunismus ještě zcela neskončil. Po léta byli vesničané z podhůří Ťan-šanu zvyklí spoléhat na velkého sovětského bratra, který jim zajišťoval pohodlný život. Po rozpadu impéria nastala těmto Kyrgyzům krušná doba. Trvala jen do chvíle, než v horách nad jejich vesnicí otevřela kanadská firma kolosální důl na zlato. „Velký bratr" z Kanady mohl jejich potřeby naplnit stejně vrchovatě jako jeho kremelský předchůdce. Alespoň si to tak všichni představovali. Dokument Tomáše Kudrny ukazuje, jak bizarně může vypadat proměna bývalé sovětské republiky v samostatnou demokracii s tržním hospodářstvím a jaké negativní důsledky na hranici ekologické katastrofy může mít. Snímek natočený v koprodukci s Českou televizí získal dvě hlavní ceny na prestižním festivalu dokumentárních filmů v Lipsku. (Česká televize)
(více)Recenze (9)
Hurá akce "po nás potopa". Štáb přijede, proinvestiguje několik grantů a zdramatizuje film jemným nátlakem na několik účinkujících, a to bez ohledu na to, co s nimi bude, až štáb odjede a vzájemně si poplácá ramena za skvěle odvedenou práci a usalaší se zpátky ve svých pohodlných, klidných a bezpečných domovech. ()
Ejhle zase jednou naše statečné investigativce... Zaštítěni logíčky... . . . Kulový zlato kočičí... :-[ - - - P.S. Příští filmek filmového alchymisty T.K. by mohl být investigativně třeba o ČEZ nebo nějakejch těch jinejch tušašskejch bakanejch byznysech, ale to by pak dostal hovno podporu ze všelijakých těch fondů na podporu výroby všelijakých těch rádobynosných kinematografických výtvorů, že... Tak pšš, točíme, nerušit! - - - - - (Poprvé a zcela jistě naposled viděno 3.2.2011 na >jiném prostoru< coby zlatém dolu na chechtáky v té naší /pro někoho/ vysmaté pisskultuře, hodnocení 7., komentář zde jako první - 3.2.2011) ()
Mohli jsme mít ten samý kyanidový důl v Kašperských horách, kdyby úplatní politici získali většinu a nezdvihl by se odpor ekologických organizací a místních obyvatel. Mohli mít v Kašperských horách recepce bezpečné práce. V dokumentu nezazní kolik procent zisku z dolu má kanadská firma a kolik. Kyrgyzstán je zakládajícím členem Společenství nezávislých států. V době natočení tohoto dokumentu bouřlivé období. Nový prezident Kurmanbek Bakijev byl mezinárodně vnímán jako prodemokratický, následný vývoj situace v zemi poukazoval na pozvolný návrat k situaci před Tulipánovou revolucí (potlačování opozice, nesvobodné volby). Ve volbách v červenci 2009 byl Kurmanbek Bakijev zvolen opětovně, opozice však volby označila za zfalšované, znepokojení vyjádřila i OBSE. Dne 15. března 2010 obvinili opoziční aktivisté, v reakci na cenzurované vysílání BBC, vládu ze snahy blokovat všechny nezávislé mediální zdroje informací. Vláda se následně hájila tvrzením, že tyto kroky učinila v reakci na obavy z nepokojů v důsledku zvyšujících se cen energií. Tato situace se stala impulzem k následným nepokojům, které 7. dubna následně vypukly masově, převážně v hlavním městě Biškeku a v Talasu na severu země. Demonstrace byly zaměřeny proti současné vládě s požadavkem odstoupení prezidenta Kurmanbeka Bakijeva. Dav protestujících v Talasu zbil i tehdejšího ministra vnitra. Vláda v zemi vyhlásila výjimečný stav. Předsedkyní nově vytvořené prozatímní vlády se následně stala sociální demokratka a představitelka opozice Roza Otunbajevová, která by měla vytvořit návrh nové ústavy a připravit svobodné volby. V červnu 2010 proběhly na jihu země etnické nepokoje mezi Kyrgyzy a Uzbeky, především ve formě útoků proti uzbecké menšině, hlášeno bylo i rabování a žhářství. Kyrgyzská vláda neměla situaci pod kontrolu a Ruská federace do země vyslala nejméně 150 výsadkářů, aby chránili ruské vojenské objekty a ruské občany. Při nepokojích zemřelo přes 100 lidí, 400 000 opustilo své domovy, z toho 110 000 lidí uprchlo do sousedního Uzbekistánu, který nakonec uzavřel hranice. Kyrgyzstán v roce 2015 vstoupil do Eurasijské ekonomické unie, jejímiž členy jsou Rusko, Kazachstán, Bělorusko a Arménie. ()
Dokument na rozmezí dvou světů, Ruska x Ameriky, zažitého socialismu x nekompromisnímu kapitalismu, dokument odlišný od dokumentů o amerických korporacích, díky jiné mentalitě lidí, kteří žijí strachem z dob socialismu, přítomností kapitalismu a to vše ve státě kde se demokracie teprve rodí, lidé požadují co jim nikdo nesplní a čekají to co v socialismu dostali, ale v kapitalizmu nedostanou. ()
Mam rad dokumenty z postsovetskych republik a tento mi prijde hodne zajimavy. Film plny paradoxu, ktere vystizne sepsal uzivatel Dragoni. Myslim, ze nejen v Kyrgyzstanu, ale snad vsude na svete podobne funguji velke firmy, ktere svou tezbou ci vyrobou ohrozuji prirodu a zdravi mistnich lidi. Vedle hlavniho tematu bylo zajimave podivat se i pod poklicku bezneho zivota Kyrgyzu. Vice podobnych dokumentu! ()
Reklama