Zemřít ukamenováním

všechny jsou pěkné, jezdí v hezkých autech, mají mobilní telefony, moderní kanceláře.... jen těžko uvěřit, že v takovém světě se konají tak "barbarské" způsoby popravy...odvolávání se na tradice je prostě odporné.... a takový režim si zaslouží svůj konec.... na druhou stranu: píchnout někomu injekci před obecenstvem problematické není? .... a to je zase z našeho civilizovaného světa (30.01.2011)

Tento film ve mě zanechal hluboký zážitek. Celou dobu jsem měla "husí kůži" a bylo mi zle při představě, že v tuto chvíli, kdy já si v klidu žiju v ČR, tak ve stejnou chvíli možná někde v Íránu ukamenovávají nějákou ženu. Je to pro mě nepředstavitelné a šokující. Nejhorší je, že nikdo není schopen s touto situací nic udělat. Proto obdivuji každého, kdo se touto záležitostí zabývá v samotném Íránu i za rizika, že sám může být za svou snahu postihován. (11.12.2013)

Dokument jen pro otrlé povahy. Jsou záběry průběhu ukamenování páru v Iránu, ženu zakopali až po krk, muže jen do pasu a pak se vyprovokoval dav ke kamenování, dokud nebyli mrtví. Nejhorší na té celé bezútěšné situaci pro ženy v Iránu mi přijde fakt, že k prostituci je nutí i vlastní manželé, u jedné z obětí bylo ukamenování zmírněno na 99 ran bičem. Pokud žena již není panna, tak nemá právo na jakoukoli obranu cti. Kolik z nás by v takových podmínkách dokázalo žít?! Trošku pomohla rezoluce OSN v roce 2002 a vyhlášení moratoria na kamenování, ale přímé snahy na místě např. organizace Raahi, která poskytovala těmto bezbranným a často negramotným ženám právní pomoc, byla přinucena ukončit svoji činnost a všech 33 aktivistických žen bylo uvězněno a po propuštění odcházejí do exilu. (20.10.2012)

Prvních a posledních dvacet minut jsem neměl na stole pivo, což kazilo výsledný dojem z filmu. (23.11.2010)

Dokumentární snímek z Jednoho světa, který si můžete domů či kamkoliv jinam zdarma zapůjčit a odpromítat jej svým přátelům, známým i neznámým, to vše v rámci projektu Promítej i ty! Režisérská dvojice Farid Haerinejad a Mohammad Reza Kazemi se snažila poukázat na stále platné íránské zákony, které umožňují odsoudit ženu (výjimečně muže) k trestu smrti ukamenováním za skutky jako je cizoložství, znásilnění (rozuměj "být znásilněna") či prostituce (rozuměj "být prostituována"). Prostřednictvím advokátky, novinářky a dalších aktivistek nám přibližují případy odsouzených, které se jim buď podařilo osvobodit či jejichž řízení se stále odehrávají. (06.10.2010)