poster

Co se vlastně stalo s Baby Jane?

  • USA

    What Ever Happened to Baby Jane?

  • Velká Británie

    What Ever Happened to Baby Jane?

Drama / Horor / Thriller

USA, 1962, 134 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • nascendi
    *****

    Nie všetky filmy, ktoré som videl pred desiatkami rokov, prídu pri opakovanom pozretí v súčasnosti o hviezdičku. Aldrichovo dielo je jednou zo svetlých výnimiek. Je úžasným zážitkom vidieť drámu dvoch sestier, ktorá snáď ani nemohla byť lepšie stvárnená, ako famóznou Bette Davis a v ničom nezaostávajúcou Joan Crawford. Je pravda, že film môže byť pre niekoho pridlhý, ale to je iba vecou vyhradenia si vhodného času a nálady na jeho sledovanie. Neporovnávam ho so Sunset Blvd., pretože si myslím, že sa vzájomne dopĺňajú. Prvýkrát sa mi podarilo sledovať film bez toho, aby som donekonečna čakal, kedy ho verejnoprávne televízie zaradia namiesto donekonečna vysielaných repríz.(11.2.2018)

  • lamps
    ****

    Poctivá psychologická soda s poměrně novátorským hororovým feelingem, určitě jeden z hlavních inspirativních zdrojů Stephena Kinga při pozdějším psaní Misery. Takhle vyhrocený sesterský vztah se jen tak nevidí a upřímně mě překvapuje, že film stojí tak moc mimo divácký zájem. Slabiny vidím pouze v prapodivném závěru, lehce přemrštěné stopáži a v tom, že Bette Davis je natolik odporná babizna, že se na ní skoro nedalo dívat... Herecky však klobouk dolů. 80%(14.12.2016)

  • misterz
    ****

    Vynikajúci psychothrilller s brilantne napísanými hlavnými postavami. Ide o príbeh dvoch sestier, medzi ktoré sa nebezpečným spôsobom votrel jeden z najhorších ľudských neduhov - žiarlivosť. Vývoj oboch sestier bol naozaj veľmi dobre premyslený, pričom sa nezabudlo ani na jemné nuansy tohto problému. Tiež sa mi páčilo, ako sa tu poukázalo na vrtkavosť osudu, a že ho máme predovšetkým iba a výhradne len vo vlastných rukách. Navyše postava Jane mi v niektorých ohľadoch pripomenula Normu Desmond z legendárneho filmu Sunset Boulevard (1950), čo bola veľmi príjemná asociácia, hlavne v spojitosti s finálnou scénou. Silný nadpriemer. 85/100(23.2.2018)

  • Oskar
    *****

    "I've written a letter to Daddy / His address is Heaven above / I've written "Dear Daddy, we miss you / And wish you were with us to love" / Instead of a stamp I put kisses / The postman says that's best to do / I've written a letter to Daddy / Saying "I love you" Taková to byla roztomilá holčička, tahle Baby Jane. Celá Shirley Temple! Její andělská tvářička a žvatlavý zpěv živil rodinu a tatínek byl na ni hrdý. Pak se ale něco pokazilo. Žárlivá sestra Blanche se sama dala na šoubyznys, aby se jí vyrovnala a získala tatínkovu přízeň pro sebe. Ne, taková věc se nezapomíná ani po čtyřiceti letech... Prolog filmu, který nás výmluvnou scénou seznámí s Baby Jane a Blanche, když se jim dařilo, a právě text citované kýčovité písně, je klíčem k chápání všeho dalšího, co uvidíme. Zestárlá Baby Jane, která drží svou sestru-vozíčkářku v izolaci od vnějšího světa, není žádné koncentrované zlo seslané z pekel, jak se může jevit. Je to nešťastné "frankensteinovské" monstrum, odvržené svým stvořitelem. Všechny ty strašné věci, které sestře Blanche říká a kruté schválnosti, jež jí provádí, jsou dětinské soutěžení o přízeň tatínka (a potažmo publika), kterého dávno vzal čert, ale sestry se s tím nedokážou vyrovnat. Blanche působí jako vyrovnanější z nich, zato Baby Jane na stará kolena řachlo v bedně a pokouší se zvrátit tok času. Nechá si ušít panenkovské šatičky, jaké nosívala dřív, roztomile pomrkává, pohazuje lokýnkami paruky, na níž svačí moli, a opakuje si nápěv dávného hitu. To bude, panečku, comeback... Taky vám to něco připomíná? Ano, Norma Desmond by si asi s Baby Jane rozuměla. Co se vlastně stalo s Baby Jane? je neskrývaným derivátem filmů Sunset Blvd. a Psycho, namíchaným tak účelně, že stvořil nový žánr. Někdy se mu říká "Grand Dame Guignol" (cosi jako panoptikum starých dam), jindy "psycho biddy". Typické je obsazení kdysi uctívané hollywoodské krásky do role narušené psychopatky a implicitní téma nerovného zápasu s časem. Takže trochu horror, trochu černá komedie a trochu satira. Potrhlé a nebezpečné staré ženy si postupně zahrály třeba i Olivia De Havilland, Shelley Winters, Debbie Reynolds, Joan Fontaine a opakovaně i dvě zdejší hvězdy. Není divu. Bette Davis jako Baby Jane je groteskní, děsivá a dojemná zároveň. Škoda, že čeština nemá přesný ekvivalent výrazu "creepy", protože přesně ten ji vystihuje. Joan Crawford jako Blanche, po fatální nehodě upoutaná na vozík, mívala narozdíl od Bette potřebu ukazovat své postavy v lepším světle, což je zde v souladu se scénářem, přesto některé její momenty možná působí v kontrastu s Davisovou přehnaně učesaně. Znamenité je i obsazení vedlejších rolí méně známými herci. Victor Buono jako Janin korepetitor a Marjorie Bennet v roli jeho matky jsou komickou a zrcadlově obrácenou variací fixace sester na otce. Dobrou práci odvádí i Maidie Norman jako hospodyně Elvíra, která je Blanchiným jediným kontaktem s vnějším světem a Janiným černým svědomím. Ve scénáři by se našly drobné logické mezery a režie možná přehnaně tlačí na pilu zavádějícího označení filmu za horror, ale je to spíš věc individuální chuti než zásadní vada na kráse. 100%(27.8.2010)

  • Goldbeater
    ****

    Tenhle film jsem dlouho odkládal, částečně kvůli jeho délce, která mi ale ve finále vůbec nevadila. Nenudil jsem se a užíval jsem si tu velkou psychologickou hru. Skvělé herecké výkony ústřední dvojice Bette Davisové a Joan Crawfordové jsou to, na čem si tenhle snímek hlavně zakládá. Je to velmi povedené hororové drama, které by si žádný fanoušek žánru neměl nechat ujít.(20.10.2011)

  • - V roce 1961 objevil producent hororového seriálu televize NBC Thriller William Frye román Henryho Farrella s názvem Co se vlastně stalo s Baby Jane? Už tehdy začal uvažovat, že by jednu z rolí mohla ztvárnit herečka Bette Davisová. Produkce však realizaci nedoporučila právě kvůli jejím manýrám při natáčení seriálu Wagon Train. O námětu se dozvěděl také režisér Robert Aldrich, který chtěl podle něho za každou cenu realizovat film. Začal uvažovat o obsazení jedné z rolí herečkou Joan Crawfordovou, se kterou se setkal už v roce 1956 při natáčení filmu Autumn Leaves. Právě Crawfordová se mu tehdy mnohokrát svěřovala, že by si ráda zahrála se svou rivalkou Bette Davisovou. Mezitím ale práva ke knize odkoupil Sid Beckerman a Aldrichovi je nabídl za 61.000 dolarů. Aldrichův nový producent Joseph E. Levin je odkoupil a režisér společně s Lukasem Hellerem mohli začít psát scénář. V lednu 1962 pak Joan Crawfordová sama oslovila Bette Davisovou, zda by si s ní ve filmu nezahrála. Po složitém dohadování obou představitelek o obsazení jednotlivých rolí a přesvědčení producentů, že není třeba obsadit film mladšími herečkami, mohlo natáčení začít. [Pavla Bergmannová, LFŠ 2007] (POMO)

  • - Ve scénách, kdy Jane napodobuje hlas Blanche, je ve skutečnosti slyšet hlas Joan Crawford, protože Bette Davis jej neuměla napodobit. (Kulmon)

  • - Scény z Janiných raných filmů jsou použity z Parachute Jujmper (1933) a Ex-Lady (1933). Když se Batte Davis dozvěděla, že produkce hledá její špatné filmy z 30. let, napůl v žertu prohlásila, že můžou použít jakýkoliv její film z tehdejší doby. (Kulmon)