poster

Co se vlastně stalo s Baby Jane?

  • anglický

    What Ever Happened to Baby Jane?

Drama / Horor / Thriller

USA, 1962, 134 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Oskar
    *****

    "I've written a letter to Daddy / His address is Heaven above / I've written "Dear Daddy, we miss you / And wish you were with us to love" / Instead of a stamp I put kisses / The postman says that's best to do / I've written a letter to Daddy / Saying "I love you" Taková to byla roztomilá holčička, tahle Baby Jane. Celá Shirley Temple! Její andělská tvářička a žvatlavý zpěv živil rodinu a tatínek byl na ni hrdý. Pak se ale něco pokazilo. Žárlivá sestra Blanche se sama dala na šoubyznys, aby se jí vyrovnala a získala tatínkovu přízeň pro sebe. Ne, taková věc se nezapomíná ani po čtyřiceti letech... Prolog filmu, který nás výmluvnou scénou seznámí s Baby Jane a Blanche, když se jim dařilo, a právě text citované kýčovité písně, je klíčem k chápání všeho dalšího, co uvidíme. Zestárlá Baby Jane, která drží svou sestru-vozíčkářku v izolaci od vnějšího světa, není žádné koncentrované zlo seslané z pekel, jak se může jevit. Je to nešťastné "frankensteinovské" monstrum, odvržené svým stvořitelem. Všechny ty strašné věci, které sestře Blanche říká a kruté schválnosti, jež jí provádí, jsou dětinské soutěžení o přízeň tatínka (a potažmo publika), kterého dávno vzal čert, ale sestry se s tím nedokážou vyrovnat. Blanche působí jako vyrovnanější z nich, zato Baby Jane na stará kolena řachlo v bedně a pokouší se zvrátit tok času. Nechá si ušít panenkovské šatičky, jaké nosívala dřív, roztomile pomrkává, pohazuje lokýnkami paruky, na níž svačí moli, a opakuje si nápěv dávného hitu. To bude, panečku, comeback... Taky vám to něco připomíná? Ano, Norma Desmond by si asi s Baby Jane rozuměla. Co se vlastně stalo s Baby Jane? je neskrývaným derivátem filmů Sunset Blvd. a Psycho, namíchaným tak účelně, že stvořil nový žánr. Někdy se mu říká "Grand Dame Guignol" (cosi jako panoptikum starých dam), jindy "psycho biddy". Typické je obsazení kdysi uctívané hollywoodské krásky do role narušené psychopatky a implicitní téma nerovného zápasu s časem. Takže trochu horror, trochu černá komedie a trochu satira. Potrhlé a nebezpečné staré ženy si postupně zahrály třeba i Olivia De Havilland, Shelley Winters, Debbie Reynolds, Joan Fontaine a opakovaně i dvě zdejší hvězdy. Není divu. Bette Davis jako Baby Jane je groteskní, děsivá a dojemná zároveň. Škoda, že čeština nemá přesný ekvivalent výrazu "creepy", protože přesně ten ji vystihuje. Joan Crawford jako Blanche, po fatální nehodě upoutaná na vozík, mívala narozdíl od Bette potřebu ukazovat své postavy v lepším světle, což je zde v souladu se scénářem, přesto některé její momenty možná působí v kontrastu s Davisovou přehnaně učesaně. Znamenité je i obsazení vedlejších rolí méně známými herci. Victor Buono jako Janin korepetitor a Marjorie Bennet v roli jeho matky jsou komickou a zrcadlově obrácenou variací fixace sester na otce. Dobrou práci odvádí i Maidie Norman jako hospodyně Elvíra, která je Blanchiným jediným kontaktem s vnějším světem a Janiným černým svědomím. Ve scénáři by se našly drobné logické mezery a režie možná přehnaně tlačí na pilu zavádějícího označení filmu za horror, ale je to spíš věc individuální chuti než zásadní vada na kráse. 100%(27.8.2010)

  • JohnnyD
    ****

    Miestami skutočne nervy-drásajúce, bohužiaľ s priemernou réžiou, ktorá dokáže síce vybudovať úžasnú scénu plnú napätia, ale hneď ju potopí v množstve nepotrebných vedľajších línií (Edwin, susedka a jej dcéra...) a zbytočných scén. Film by sa dal krásne zostrihať o minimálne pol hodinu. Hlavné hrdinky sú úžasné a podávajú strhujúce výkony, ale koniec filmu je nevýrazný a zhruba tri scény v poslednej polhodinke by mohli byť lepšími závermi. Nemožno prihodnocovať pri pohľade na dobu, práve naopak, boli to už štyri roky od Hitchcockovho famózneho Vertiga...(3.5.2009)

  • Bloody13
    ****

    Skutečné peklo se odehrává v této sourozenecké "psycho-biddy" klasice s hororovými prvky, v níž excelují dvě tehdy skutečné sokyně ve filmové branži. Joan Crawford jako Blanche, která po "nehodě" zůstala na vozíčkovém křesle, a Bette Davis coby psychicky narušená Jane, jež se nemůže vyrovnat se ztrátou dávné dětské slávy, a terorizuje tak svou kdysi slavnější, dnes ale bezmocnou sestru. Obě dámy zde podávají excelentní výkony, přesto se nemůžu ubránit dojmu, že hnacím motorem je postava Baby Jane, jež se stále hlouběji propadá svým výčitkám a demenci. Jako pečovatelka ala Misery je skvostně šáhlá, svou sestru týrá psychicky a následně fyzicky, uzavře jí v pokoji a nechá hladovět. A samozřejmě že pro zachování tohoto tajemství je ochotna i zabít. Kromě obsazení je nutno ještě zmínit parádní práci s kamerou, osvětlením, hudbou a výpravou. Není to kupodivu tak komorní záležitost, mimo jejich dům se podíváme např. do města, a v závěru i na pláž. Do naprosté dokonalosti mi sice něco málo chybělo, ale rozhodně je tenhle snímek právem klasikou.(17.5.2011)

  • Sarkastic
    ***

    „Já nezapomenu. Vsaďte se, že já nezapomenu!“ Cítím určité zklamání. Hlavně z nezvládnutých žánrů. Hororem film není ani trochu (pokud už něco působí děsivě, a to spíš ve smyslu „creepy“, tak je to jen „dětský“ úvod), z thrilleru toho má snímek též minimálně (viz třeba marná snaha vyvolat užitím „dramatické“ hudby nějaké napětí při scéně s vypojeným telefonem, a řada dalších, podobně nefungujících scén). Teror je pak veden jen proti jedné ze sester (které jsem navíc nedokázal více fandit), nepřenáší se bohužel nijak na diváka. Jde tak pouze o psychologické drama (s občasnými překvapivými náznaky podivného humoru v podobě klavíristy a jeho permanentního šklebu…i když vztah s matkou také „stál zato“). A vše stojí na vlastně jediném kladu filmu, totiž hereckých výkonech titulní dvojice. Mě zaujala především Bette Davis a její duševní rozklad zřejmý hlavně ke konci filmu (ten navíc divákovi ozřejmí pohled na dosud viděné). Jen herečky však snímek utáhnout nedokázaly, kvůli nim a výbornému závěru pak dávám alespoň lepší průměr.(13.7.2016)

  • joehot
    ****

    Obdiv je děvka, obzvlášť když o něj člověk přijde. Co se stalo s Baby Jane je cosi jako Misery v Sunset Boulevardu (je mi jasné, že Kingova kniha vznikla o čtvrtstoletí později, prostě jsem se tomu příměru nemohl vyhnout). Do obou jmenovaných však Aldrichovu filmu "něco" chybí. I přesto je Baby Jane rozhodně doporučeníhodná lahůdka se skvělou atmosférou a vynikajícím hereckým výkonem Bette Davis, lahůdka, která se na pátou hvězdu nedostala jen o fousek. Třeba napodruhé?(15.10.2013)

  • - Závěrečná scéna byla točena na pláži v Malibu, na stejném místě, kde režisér Robert Aldrich točil svůj film Kiss Me Deadly (1955). (Kulmon)

  • - Joan Crawford a Bette Davis měly letité spory. Během natáčení tohoto filmu nechala Davis na plac schválně nainstalovat automat na Coca-Colu, protože Crawford měla smlouvu s Pepsi. Jako pomstu dala Crawford Bette Davis do kapes závaží, když se točila scéna, kdy ji Davis měla vláčet po podlaze přes celou místnost. (Karlos80)

  • - V roce 1961 objevil producent hororového seriálu televize NBC Thriller William Frye román Henryho Farrella s názvem Co se vlastně stalo s Baby Jane? Už tehdy začal uvažovat, že by jednu z rolí mohla ztvárnit herečka Bette Davisová. Produkce však realizaci nedoporučila právě kvůli jejím manýrám při natáčení seriálu Wagon Train. O námětu se dozvěděl také režisér Robert Aldrich, který chtěl podle něho za každou cenu realizovat film. Začal uvažovat o obsazení jedné z rolí herečkou Joan Crawfordovou, se kterou se setkal už v roce 1956 při natáčení filmu Autumn Leaves. Právě Crawfordová se mu tehdy mnohokrát svěřovala, že by si ráda zahrála se svou rivalkou Bette Davisovou. Mezitím ale práva ke knize odkoupil Sid Beckerman a Aldrichovi je nabídl za 61.000 dolarů. Aldrichův nový producent Joseph E. Levin je odkoupil a režisér společně s Lukasem Hellerem mohli začít psát scénář. V lednu 1962 pak Joan Crawfordová sama oslovila Bette Davisovou, zda by si s ní ve filmu nezahrála. Po složitém dohadování obou představitelek o obsazení jednotlivých rolí a přesvědčení producentů, že není třeba obsadit film mladšími herečkami, mohlo natáčení začít. [Pavla Bergmannová, LFŠ 2007] (POMO)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace