What Ever Happened to Baby Jane?
What Ever Happened to Baby Jane?
Režie:
Robert AldrichScénář:
Lukas HellerKamera:
Ernest HallerHudba:
Frank De VolHrají:
Bette Davis, Joan Crawford, Victor Buono, Wesley Addy, Julie Allred, Anne Barton, Marjorie Bennett, Robert Cornthwaite, Anna Lee, Maidie Norman, James Seay (více)Obsahy(1)
Psychothriller vypráví o dvou stárnoucích sestrách, které společně žijí v domě na předměstí Los Angeles. Zahořklá Jane, kdysi ve vaudevillu známá jako zpívající zázračné dítě Baby Jane Hudsonová, se ovšem v dospělém věku dostala do stínu své sestry Blanche, úspěšné filmové hvězdy třicátých let, která je po automobilové nehodě upoutaná na kolečkové křeslo. Zahořklá Jane tak nevynechá jedinou příležitost, aby ji terorizovala. Bezmocná Blanche se nedokáže bránit fyzicky ani psychicky a s hrůzou pozoruje, jak se její sestra propadá dál a dál do naprosté demenci. Jane vytváří pitoreskní hororovou postavu, jejíž hrůzostrašnost vynikne o to víc, když se stará žena oblékne do dětských šatiček. - Pavla Bergmannová (Letní filmová škola)
(více)Videa (1)
Recenze (149)
Miestami skutočne nervy-drásajúce, bohužiaľ s priemernou réžiou, ktorá dokáže síce vybudovať úžasnú scénu plnú napätia, ale hneď ju potopí v množstve nepotrebných vedľajších línií (Edwin, susedka a jej dcéra...) a zbytočných scén. Film by sa dal krásne zostrihať o minimálne pol hodinu. Hlavné hrdinky sú úžasné a podávajú strhujúce výkony, ale koniec filmu je nevýrazný a zhruba tri scény v poslednej polhodinke by mohli byť lepšími závermi. Nemožno prihodnocovať pri pohľade na dobu, práve naopak, boli to už štyri roky od Hitchcockovho famózneho Vertiga... ()
Skvělý film o dvou sestrách - herečkách, jejichž sláva se měnila. V dětství zářila Jane, v dospělosti Blanche. Ta je však ve staří upoutána na vozík a Jane ji tyranizuje. Mistrný psychothriller se dvěma skvělými herečkami, jejichž výkonu dopomohla i vzájemná rivalita a nenávist. Více prostoru dostala Bette Davis a její postavu není možno nenenávidět (existuje to slovo vůbec?)! Zahrála duševně vyšinutou Jane excelentně. Jediné co mi na filmu vadí je to, že začátek byl lepší než konec. Mělo by tomu být naopak. (Nebo ne?) ()
Jeblo jí... jednoduchá odpověď. Ono se není čemu divit, když máte nejlepší léta dávno za sebou a na krku sestru - otravnou vozíčkářku, které jste možná nechtěně na ten vozík pomohli, čemuž se ale vůbec nevidím, ono mít za ségru takovou vyjukanou pipku jako je Joan Crawford, to by jeblo asi každýmu, nutno ale říct, že Bette Davisové ale jeblo na jedničku, navíc je tady už škaredá jak noc, čili např. děs ze stáří už asi ani nemusela moc hrát. Čili hlavně za excelentně jeblou Davisovou za 4. ()
Spíše než horor jsem ve filmu viděl depresivní, psychologické drama o dvou sestrách, bývalých dětských hvězdách, mezi kterými čas vyvolal rivalitu a následnou nenávist. A pokud je ta, která byla v dětských letech úspěšnější, kvůli nehodě upoutaná na křeslo, závislá na té druhé, nevěstí to nic dobrého. ()
Galerie (73)
Zajímavosti (23)
- Závěrečná scéna se natáčela na pláži v Malibu. Na stejném místě, kde režisér Robert Aldrich natáčel i svůj film Líbej mě až k smrti (1955). (Kulmon)
- V roce 1961 objevil William Frye, producent hororového seriálu televize NBC Thriller (od r. 1960), román Henryho Farrella s názvem "Co se vlastně stalo s Baby Jane?". Už tehdy začal uvažovat o tom, že by jednu z rolí mohla ztvárnit herečka Bette Davisová (Baby Jane). Produkce však realizaci nedoporučila kvůli jejím manýrám při natáčení seriálu Wagon Train (1960). O námětu se dozvěděl také režisér Robert Aldrich, který o něj projevil zájem. Začal uvažovat o obsazení jedné z rolí herečkou Joan Crawfordovou (Blanche Hudson), se kterou se setkal už v roce 1956 při natáčení filmu Autumn Leaves. Právě Crawfordová se mu tehdy mnohokrát svěřovala, že by si ráda zahrála se svou rivalkou Bette Davisovou. Mezitím ale práva ke knize odkoupil Sidney Beckerman a Aldrichovi je nabídl za 61 000 amerických dolarů. Aldrichův nový producent Joseph E. Levin je odkoupil a režisér společně s Lukasem Hellerem mohli začít psát scénář. V lednu 1962 pak Joan Crawfordová sama oslovila Bette Davisovou, zda by si s ní ve filmu nezahrála. Po složitém dohadování obou představitelek o obsazení jednotlivých rolí a přesvědčení producentů, že není třeba obsadit film mladšími herečkami, mohlo natáčení začít. (Letní filmová škola)
- Scény z Janiných (Bette Davis) raných filmů jsou použity z filmů Parachute Jumper (1933) a Ex-Lady (1933). Když se Bette Davis dozvěděla, že produkce hledá její špatné filmy z 30. let, žertovně prohlásila, že můžou použít jakýkoliv její film z tehdejší doby. (Kulmon)
Související novinky
Noir Film Festival 2018 – Nikdo neunikne!
Napínavá dramata z vězení, rebelství Samuela Fullera, charisma Roberta Ryana, bojovnost Idy Lupino, emancipace nových osudových žen, šílenství noirových psychopatů, temné příběhy ze severu Evropy a… (více)
"I've written a letter to Daddy / His address is Heaven above / I've written "Dear Daddy, we miss you / And wish you were with us to love" / Instead of a stamp I put kisses / The postman says that's best to do / I've written a letter to Daddy / Saying "I love you" Taková to byla roztomilá holčička, tahle Baby Jane. Celá Shirley Temple! Její andělská tvářička a žvatlavý zpěv živil rodinu a tatínek byl na ni hrdý. Pak se ale něco pokazilo. Žárlivá sestra Blanche se sama dala na šoubyznys, aby se jí vyrovnala a získala tatínkovu přízeň pro sebe. Ne, taková věc se nezapomíná ani po čtyřiceti letech... Prolog filmu, který nás výmluvnou scénou seznámí s Baby Jane a Blanche, když se jim dařilo, a právě text citované kýčovité písně, je klíčem k chápání všeho dalšího, co uvidíme. Zestárlá Baby Jane, která drží svou sestru-vozíčkářku v izolaci od vnějšího světa, není žádné koncentrované zlo seslané z pekel, jak se může jevit. Je to nešťastné "frankensteinovské" monstrum, odvržené svým stvořitelem. Všechny ty strašné věci, které sestře Blanche říká a kruté schválnosti, jež jí provádí, jsou dětinské soutěžení o přízeň tatínka (a potažmo publika), kterého dávno vzal čert, ale sestry se s tím nedokážou vyrovnat. Blanche působí jako vyrovnanější z nich, zato Baby Jane na stará kolena řachlo v bedně a pokouší se zvrátit tok času. Nechá si ušít panenkovské šatičky, jaké nosívala dřív, roztomile pomrkává, pohazuje lokýnkami paruky, na níž svačí moli, a opakuje si nápěv dávného hitu. To bude, panečku, comeback... Taky vám to něco připomíná? Ano, Norma Desmond by si asi s Baby Jane rozuměla. Co se vlastně stalo s Baby Jane? je neskrývaným derivátem filmů Sunset Blvd. a Psycho, namíchaným tak účelně, že stvořil nový žánr. Někdy se mu říká "Grand Dame Guignol" (cosi jako panoptikum starých dam), jindy "psycho biddy". Typické je obsazení kdysi uctívané hollywoodské krásky do role narušené psychopatky a implicitní téma nerovného zápasu s časem. Takže trochu horror, trochu černá komedie a trochu satira. Potrhlé a nebezpečné staré ženy si postupně zahrály třeba i Olivia De Havilland, Shelley Winters, Debbie Reynolds, Joan Fontaine a opakovaně i dvě zdejší hvězdy. Není divu. Bette Davis jako Baby Jane je groteskní, děsivá a dojemná zároveň. Škoda, že čeština nemá přesný ekvivalent výrazu "creepy", protože přesně ten ji vystihuje. Joan Crawford jako Blanche, po fatální nehodě upoutaná na vozík, mívala narozdíl od Bette potřebu ukazovat své postavy v lepším světle, což je zde v souladu se scénářem, přesto některé její momenty možná působí v kontrastu s Davisovou přehnaně učesaně. Znamenité je i obsazení vedlejších rolí méně známými herci. Victor Buono jako Janin korepetitor a Marjorie Bennet v roli jeho matky jsou komickou a zrcadlově obrácenou variací fixace sester na otce. Dobrou práci odvádí i Maidie Norman jako hospodyně Elvíra, která je Blanchiným jediným kontaktem s vnějším světem a Janiným černým svědomím. Ve scénáři by se našly drobné logické mezery a režie možná přehnaně tlačí na pilu zavádějícího označení filmu za horror, ale je to spíš věc individuální chuti než zásadní vada na kráse. 100% () (méně) (více)