Mandingo
Režie:
Richard FleischerScénář:
Norman WexlerKamera:
Richard H. KlineHudba:
Maurice JarreHrají:
James Mason, Susan George, Perry King, Richard Ward, Brenda Sykes, Debbi Morgan, Paul Benedict, Ben Masters, Roy Poole, Ji-Tu Cumbuka, Irene Tedrow (více)Obsahy(1)
Mandingo byl natočen v roce 1975 na motivy stejnojmenné knihy z pera Kylea Onstotta. Pojednává o otrokovi afrického původu, který žije ve 40. letech 19. století v Americe a jeho pán jej v touze po peněžitých výhrách vycvičí na zápasníka. Jeho majitel netuší, že jeho zanedbávaná manželka má s jeho nejlepším černým zápasníkem poměr, což také vede k tragickému závěru filmu. Film byl považován za kontroverzní kvůli znázornění rasismu, nahoty, incestu, sadismu a vražd dětí. Frontální nahé záběry Perrymu Kingovi vynesly velkou pozornost, což jeho kariéře nijak neuškodilo, ale ani nepomohlo. (bystroocko)
(více)Recenze (22)
V době, kdy se z produkce blaxploitation filmů stahovala velká hollywoodská studia a dokonce i pro danou kategorii klíčová produkční firma American International Pictures, u níž byly největší hvězdy jako Pam Grier, Fred Williamson či Jim Brown, se do produkce orientované na afroamerické publikum pustil ambiciózní producent Dino De Laurentiis. Jeho spektakulární projekt dal afroamerickému publiku výpravný obraz amerického Jihu v době otrokářství, který si vzal za cíl demytizovat tradiční obraz doby a tehdejší plantážnické společnosti, jaký přinášely jižanské romány, potažmo tradiční hollywoodské tituly jako "Jih proti Severu" (ikonický plakát tohoto snímku ostatně tvůrci "Mandinga" parafrázovali při propagaci svého díla). "Mandingo" coby okatě šokantní plantážový blaxploitation film sestává ze sekvencí, které ukazují ideologické tmářství i excesivní rasismus ze strany bílých a fyzické i verbální ponižování černochů. Vyprávění pak demytizuje tradiční nepřítomnost tělesnosti a sexuality mezi zdmi plantážnických sídel. Zatímco klasické jižanské příběhy rázně separují bestiální přízemnost černochů od bohabojné cudnosti jejich bílých pánů, zde diváci utvrzují své domněnky o tom, jak si ve skutečnosti bílí pánové užívali s černoškami, ale i jak paničky dávaly průchod svému libidu s příslušně vybavenými černými samci. "Mandingo" se svého času stal velkým hitem, což vedlo ke krátkodobé popularitě plantážových blaxploitation filmů. Sám Dino De Laurentiis na hit navázal podobně koncipovaným a obrazoboreckým eposem "Drum" (1976). ()
Masakrálna exploatačná nálož, z ktorej šokantnosti som bol najmä v prvej tretine totálne odpálený. Brutálna dávka násilia, rasizmu a sexu v historickom kontexte, ale pritom klasickej exploatačnej šablóne, ktorá sa najprv vyžíva vo všetkom zakázanom, aby to na konci ospravedlnila s "vykúpením". Koniec je trochu slabý, ale Mandingo je bezpochyby jeden z top klenotov blaxpoitation. ()
Hodně rasistický film se skvělým hereckým obsazením hlavně v podání Richarda Warda a Perryho Kinga kteří podaly hodně slušný výkon. Černý bojovník je otrokem ale zároveň ho mlácení baví, co je na tomto filmu zatraceně drsné je chování k otrokům a zároveň vydělávání peněz za box aniž by z toho zápasník něco měl. Kostýmy jsou naprosto unikátní a i když to není bůh ví jaký film a není to ani typ filmu na který si za rok vzpomenu tak při jeho sledování jsem se bavil a zároveň cítil nesvůj. Hlavním problémem filmu je délka která dokáže být celkem neůnosná. Ale jinak solidní průměr. ()
Tak tady se Tarantino inspiroval u svého Djanga. Překvapivě drsný snímek z prostředí otrokářů v temné minulosti Ameriky. Na svou dobu hodně odvážné a překvapivé, ale hlavně velice dobrý film, jehož jediný zápor je zbytečná délka. ()
Četl jsem několik recenzí a všechny se vesměs shodly na tom, že se jedná o explicitně brutální film, který by se v dnešní době nikdo neodvážil natočit, takže mi bylo jasné, že ho musím vidět. No a po závěrečných titulcích mohu konstatovat, že to rozhodně není nijak zvlášť brutální a také že v dnešní době jsou podobné filmy dokonce vítány. Vždyť je to především o zlých bílých plantážnících, kteří své otroky ponižují a týrají na každém kroku. A to je přece voda na mlýn mnohým aktivistům. Upřímně řečeno mě film víc než cokoliv jiného rozesmál groteskností místních záporáků, kteří si kromě jiného přikládali na nohy černošské děti, aby jim vytáhly revma. Pokud čekáte nějaká jatka, tak budete zklamáni. Pořádně se dočkáte nějakého toho mlácení přes zadek, jednoho bídného věšení a vrcholem má být zřejmě vařící voda v kotli. Za mě zklamání a nebýt kouzla nechtěného, tak bych to snad hodil i do odpadu. 20% ()
Ve své době ve společnosti, kde sex byl několikanásobně větší tabu než násilí, kde stále přežívaly rasistické stereotypy, bylo téma mezirasového sexu asi vhodně namíchaný dráždivý koktejl obého - zřejmě dobrý marketingový tah, který filmu zajistil kontroverzní pověst a tím zřejmě větší výdělečnost. Přitom tam ten sex nakonec samozřejmě prakticky ukázaný není, zatímco násilí běžně a často. Ten souboj černých zápasníků na život a na smrt je každému, kdo viděl Tarantinova Djanga, nějak povědomý. Je to prostě komerční film, byť s vůbec ne špatnými hereckými výkony, takže i ta demytizace „starého dobrého Jihu“ je pojednána s přívažkem senzace. ()
Drašták na entou i přest to trochu naivnější ztvárnění poplatné době natáčení. ()
Kdykoli zazní na úvod blues (i když zrovna tohle je koncertní provedení a žádné zpívání v chaloupce strýčka Toma) víme, že se bude dít něco nekalého. A když potom spatříme jižanský palác, přičěmž i nepoučený obdivovatel architektury tuší, proč vypadá zrovna takto a k čemu slouží, je akční drama na snadě. Evropským desperátům (násilníci, sexuální abrevianti, žebráci) stojícím krok před propastí se podařilo prodloužit svůj poslední krok až přes oceán, a tam si za bukem založit své vlastní panství. Film Mandingo (v pidžin černoch s velkým penisem, tedy i velkou silou) se omezuje na pudový život (sex a násilí) bílých pánů jedné, dílem dvou, jižanských farem. Z mého pohledu je to škoda - a snesl bych i další půlhodinu -, kdyby, byl provázán s běžným žvotem. Jak tito lidé (a kde vzali na to čas) koncipovali osevní plán, projektovali sídliště, směňovali svoje výrobky,....? ()
Brutalne rasisticky film, co ten majitel robil tomu cernochovi to bol total brutal : 68 % ()
Pozoruhodná dráma z čias otrokárskych Spojených štátov. Surová, priama, neberúca si servítky pred ústa čo sa týka otrokárstva a jej zaužívaných princípov. Mason je vynikajúci, ako keby sa priam narodil niekde na americkom Juhu. Príbeh má dobre vykreslené charaktery, svižný dej a aj občasné súboje sú fajn zmáknuté. A záver ma dostal. Nechápem síce, čo mala vtedajšia cenzúra proti nahote vo filme, kedže tej nahoty nie je až toľko, pokojne by som privítal viac, hlavne biele paničky sú až príliš oblečené. 70. roky práveže takýmto odvážnejším počinom priali. Akurát, keď si pozriem tých černošských otrokov, tak podľa režiséra asi príliš nehladovali - všetci urastení, svalnatí. ()
Nemůžu popřít, že jsem se na to díval díky Tarantinovce "Nespoutaný Django". Po shlédnutí musím konstatovat, že si právě z tohohle snímku Quentin urval hodně. Nebýt tohohle snímku, tak by Django nebyl v podobě jakého jsme viděli či by asi vůbec nevznikl. Teď už ale k snímku samotnému..............Velmi silný snímek, který vám poskytne jeden z nejhlubších pocitů, co se týče rasismu. Časté přirovnání afro-američanů k dobytku či jiné zvěři je opravdu zrůdné. V dnešní době si nedokáži plně ani představit, že to tak kdysi bylo a chvílemi to v mých očích zhnusuje lidskou populaci. Zlo v lidech je a je otázka, pokud vyjde ven či zůstane uvnitř skryté. 80% ()
Pod slovem kontroverze si představuji sice něco jiné, ale uznávám, na tehdejší dobu to muselo zapůsobit. Film o době plné paradoxů a o tom, jak si bílý muž frkne semenem, kde se mu zlíbí, bílá žena však musí držet hubu a krok, neb století a postavení si to žádá. Bezpochyby jeden z počinů, který inspiroval Tarantina, aby natočil očekávanou pecku Nespoutaný Django. ()
Mandingo je takové realističtější jižanské drama ukazující naplno jak to tehdy bylo s otroky. Nechybí tu bičování, je to (brutální) černošský fight a spousta sexu (velmi decentního). Syn majitele plantáže odpaňuje mladé otrokyně a s jednou udržuje vztah, majitelé otroky kříží (incest included) aby měli peníze z prodeje mimin... ale běda jak si začne panička s mužským otrokem. Hlavní je taková ta neutralita - bílí černé otroky prostě považují za něco jako domácí zvířata a většina černochů je s tím víceméně srozuměná (až na pár výjimek). Téma výborné, pěkná bluesová písnička, ale zbytek průměr - výprava je žalostná (otřískaná barabizna), herci slabí, hlavně přehrávající Susan George. A pořád je to jižanské vztahové drama - on si veme dívku, ale dívka není panna, načež se rozhádají, on dává přednost otrokyni a ona si začne taky s otrokem. Konec je přitažený za vlasy (SPOILER ta vražda manželky by neprošla ani v 40. letech 19. století). Zkrátka jako u většiny Fleischerových filmů solidní průměr na 3*. ()
zajímalo by mě proč Susan George a další půlka osazenstva mluví jak totální mamrdi. I kamarádi z Turecka po roku studia angličtiny zněli lépe. Jestli mi chce někdo nakecat, že se takhle mluvilo na jihu ameriky ve 40tých letech, tak mi asi uhnije pytel. Na druhou stranu James Mason byl do posledního chlupu otrokář až na dřeň. Totální syrový rasismus sršící na všechny strany je tak odpudivý, že i já se po dodívání cítím jako král slušňáků. Blaxploatation filmek, který vedle rolí Franca Nera posloužil nemálo jako inspirace Tarantinova Djanga. Pro spoustu lidí jistě dnes už nesledovatelný dvouhodinový snímek, ale mě téma amerického otrokářství nepřestane nikdy takovým mrazivým způsobem fascinovat ()
,,You sure look a-funny hanging there.“ Mandingo je docela nepříjemný film. Nebere si servítky a bez obalu ukazuje rasistickou společnost 19. století. Více méně se soustředí na všechny možné prohřešky vůči etice a morálce současnosti. To občas způsobuje, že se příběh upozaďuje a film vypadá jako sled scén mučení, ponižování a sexuálního zneužívání. Postavy jsou však dobře prokreslené, např. z Jamese Masona přímo mrazí a přitom vypadá velmi věrohodně. Přes své nesporné kvality však tento film nebyl dle mého gusta. ()
Okrem toho, že sa 2 hodinky pozeráme na bežný život otrokov a otrokárov v najtemnejšom období Ameriky, paradoxne Mandingo nie je len o brutalite k černochom. Ponúka komplexný náhľad do života v danom období a zároveň baví vtipnými až miestami bizarnými situáciami. Vykresľuje vzťahy medzi bielymi a čiernymi a to ide ruka v ruke s intrigami a posteľnými radovánkami, ktoré vedú k ďalším nepríjemným udalostiam. Ale chtíč je chtíč a keď sa bielej paničke potuluje po dome urastený Mandingo a manžel náhodou nie je doma, to si asi veľmi nepomôžeš. Brutalita filmu bola v 70. rokoch asi trochu na hrane, ale v porovnaní násilia a krutosti v dnešných filmoch, je to asi len taký drsnejší štandard. Krásne 4* ()
Desetiletí 1966 - 1976 považuje za nejplodnější a z tvůrčího hlediska nejlepší období režisérské kariéry tohoto mistra filmového řemesla. Jeho žánrové rozpětí je opravdu široké, což dokazuje i filmem Mandingo. Akční scény jsou podány přiměřeně k tématice filmu - rasismus na americkém Jihu, ovšem v podobě, na kterou nejsme tak zvyklí. Je otázka, zda by dnešní Hollywood se odvážil film natočit tímto způsobem, ale klobouk dolů před Mistrem Fleischerem ! ()
Jasně že jsem skočil na špek, že jde o "explicitně brutální film". Tak akorát houby s octem. Ale o to nejde. Celkově mi to tak trochu zavánělo telenovelou o hodném bělochovi, který miluje otrokyni. Dost jsem se nudil a nebýt tam skvělí herci, asi bych to ani neviděl celé. Potěšila minirolička Earla Maynarda, stejně jako v "Hlubině". A Suzan Georgeovou ze "Strašáků" jsem poznal až někdy v polovině filmu. Děj nebyl až tak špatný, mělo to pár dobrých okamžiků, ale pro mne to bylo zdlouhavé a nudné. ()
Vždyť tam není vůbec nic vidět... :-/ ()
Ještě drsnější kalibr než jednotka. Interracial každodenní realitou. Bílí kolonizátoři měli své slabosti. Filmařsky zručné, herecké výkony autentické. ()