Deception

Cellista Karel Novák se vrátil ze tmy (zřejmě KZ) do světla, avšak světlo americké koncertní scény bylo pro něj příliš oslnivé. Navíc však nejen hudba, ale i jeho předválečné přítelkyně. Bette Davisová tu hrála výjimečně náročnou roli, a zda jí zvládla, bychom mohli docenit jen při porovnání (třeba kdyby ji hrála Joan Crawfordová). V podstatě se jedná o jednoduchý příběh, v lecčem až archetypální. Karel rád zapomíná na morálku, když jsou v sázce jeho hudební úspěchy a Cristine si na ni nerada vzpomíná jen tehdy, když jí teče do bot. Hudba Brňáka Ericha Korngolda je zajímavá, ale ne příliš. Byla to jeho v podstatě poslední hudba pro film. (04.03.2021)

Na filmu Deception mě baví několik momentů - 1/ jak nikde ani jednou nezazní, že violoncellista Karel Novák byl zřejmě vězněn v nacistickém koncentračním táboře (přestože slovní náznaky jsou tak jasné), 2/deziluzivní zobrazení světa klasické hudby, zvláště v americkém prostoru, 3/ jak natočit film o autorovi hudby k filmu (brněnském rodáku E. W. Korngoldovi, třebaže přejmenovaném) a docela ho jemně posunout na stejnou úroveň s dvěma esy tehdejší moderní vážné hudby Šostakovičem a Stravinským, což optikou času bylo velikášské gesto hodné atmosféry a charakterů postav snímku a konečně 4/ excelentní nasnímání koncertu s Korngoldovou pozdněromantickou hudbou (nehledě na opravdu zvládnutý tvrdý psychologismus, žádné jedmňounké pseudoproblémy nějakých nul). (30.04.2013)

Emoce, to je oč tu běží. Někdy se herci můžou rozkrájet, a nic. Někdy to ani nečekám, a prožívám s nimi každou minutu. Film patří ústřední trojici postav - jak jinak - milostnému trojúhelníku. Henreid se překonává v roli labilního umělce. Davisová mi poprvé nepřipadá otravná, naopak s ní prožívám její stupňující se paranoiu. Rains předvádí životní výkon a jako jeho fanoušek se rozplývám nad každou jeho scénou. Velká škoda nesmyslného a předčasného finále, po kterém musíme protrpět ještě 15 minut nudy do konce filmu. Ale můj celkový dojem to už nezhatilo. (04.05.2011)

Film je remakem němého filmu 1929 JEALOUSY (tj.poslední film tragicky zesnulé herečky Jeanne Eagels 1890-1929).Bette Davis hrála rovněž v remaku filmu 1929 LETTER-DOPIS za kerý byla Jeanne Eagels jako první herec posmrtně nominována na Oscara a v roce 1935 ve filmu DANGEROUS Davisová hrála postavu volně inspirovanou Eaglesovou (14.12.2012)

Drama z hudebního prostředí koncertních síní New Yorku s hvězdami Claudem Rainesem a Bettie Davis. Není to vůbec špatné. Ale na můj vkus to bylo až příliš dlouhé. (potencionální SPOILER: jen tak pro zajímavost, všiml jsem si, že pokaždé, když je v nějakém černobílém filmu papoušek, je jeho majitel zavražděn :-)) Konec potencionálního SPOILERu.) (04.03.2018)