Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Sara Muller (Bette Davis) se po letech strávených v cizině vrací se svým německým manželem Kurtem (Paul Lukas) a třemi dětmi do svého rodného domu. Její bezstarostná matka a bratr ji s netrpělivostí očekávají a teprve postupem času zjišťují, jak se během let prožitých v Evropě změnila. Překvapením je pro ně také zjištění, kdo je vlastně jejím manželem. (fleurette)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (9)

kyselina 

všechny recenze uživatele

Bette Davis se vrací v roce 1940 po 17-ti letech se svým německým manželem Kurtem a třemi dětmi do Washingtonu ke své rodině. Kurt byl v Německu velkým bojovníkem proti fašismu, a proto se s rodinou museli neustále schovávat. Proto se rozhodli najít klid v Americe :) Nicméně v americkém rodinném domě na ně mimo příbuzných čeká fašistický rodinný přítel, který se Kurtovi snaží zatopit, co to jde. Příběh výborný, zpracování žalostné ... ()

Huguette 

všechny recenze uživatele

Téma zajímavé, důležité, ale provedení je strašně upovídané. Když sebeušlechtilejší myšlenky jsou vtloukány do hlavy dlouhými, nepřirozenými, patetickými monology, začne to dříve nebo později skoro až otravovat. Věřím, že ve své době (1943) taková velká slova měla pro lidi velký význam, ale nyní ta forma (nikoliv obsah!) sdělení už tolik asi nepůsobí. Beulah Bondi, na kterou jsem se těšila, je sympatická a dobrá herečka, ale neměla moc prostoru, Lucile Watson měla sympatickou roli, která tu nepřirozenost filmu zjemňovala. Paul Lukas byl elegán a s Bette Davis se mi jako pár líbili. A role Bette Davis, tahle poloha se mi pro ni moc nelíbí, Bette byla královna hereček, větší než život...a opravdu, toho patosu, těch ublížených obrosvkých očí a pokrouceného obočí bylo občas více než je zdrávo. A ani nijak nepůsobila jako máma a nepřipadalo mi, že to byl záměr. Osobně myslím, že můj syn by mě musel hodně dlouho přesvědčovat, abych souhlasila s jeho plány. Jen náhlá myšlenka: nebylo toto lépe navozeno v Čapkově Matce? ()

Reklama

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Konverzační drama s přemírou konverzace, elegantních replik a herecké toporností, určené spíš pro osvětu a vzdělávání v "židovských vědách". Film je natočen v době, kdy drtivá většina movitějších židů opustila Německo; rok poté, kdy se definitivně rozhodlo, "konečně vyřešilo", co s židy, které nikdo nechce nebo nejsou sami schopni pohybu. Pozadí celého filmu je ale nejednoznačné, rozplizlé a vede k nejistým závěrům; zlý muž (Teck de Brancovis) je přitahován nejen penězi, ale také touží po pomstě za zhrzenou lásku, jeho postoj není antisemitský. Je to padouch, kterého namá ráda ani jedna strana, muži ani ženy. A proto jeho smrti také nikdo nelituje. Díky tomu je opět snazší vytvořit "levicovou frontu" i v táboře tradičně bohaté (a proto i pravičácké) rodiny. Pozn. 1: K tomuto filmu se v několika knihách vrací i Slavoj Žižeka, a komentuje ho ve smyslu "politického zneplatnění (vyřazení) etického aspektu" (Kierkegaard). Pozn. 2: Když jsem si vzpomněl na české herce meziválečné doby, docela se mi nich stýskalo. Tento osten mě bodal zvláště při vystoupeních Betty Davisové a kluků - jo, to i Švakmajerovy loutky jsou živější. ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Herecké výkony jsou tím, co tenhle snímek povyšuje, ale překvapivě to není tolik ze strany Bette Davis jako ze strany Paula Lukase, který je ve své roli skvělý. Už od začátku budete vědět, o co jde, pomalu plíživě se pravdu budou dovídat i všechny postavy. Dobře napsaný scénář s velmi silným finále. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (4)

  • The Screen Guild Theater vysílalo rozhlasovou verzi v lednu 1944 namluvenou Bette Davis a Paulem Lukasem. O dva roky později vysílalo podobnou adaptaci taktéž Academy Award Theater. Ta měla třicet minut a namluvil ji sám Paul Lukas. (SeanBean)
  • Název pochází z německé písně „Die Wacht am Rhein“ z roku 1840. (SeanBean)
  • Divadelní podoba příběhu se hrála 378krát. Hlavní role si - stejně jako ve filmu - zahráli Paul Lukas jako Kurt Miller, Lucile Watson jako Fanny Farrelly a George Coulouris jako baron Teck de Brancovis. Představitelka Sáry byla v podání Mady Christians a baronovu ženu Marthu zahrála Helen Trenholme. (SeanBean)

Reklama

Reklama