Santini's Enigma
Režie:
Jiří StrachKamera:
Martin ŠecHudba:
Jan JirásekHrají:
David Švehlík, Martin Stropnický, Monika Timková, Marek Taclík, Lucia Bugalová, Petra Molnárová, Viktor Preiss, Michal Pavlata, Robert Jašków, Hynek Čermák (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Filmově televizní zpracování známého románu Miloše Urbana organicky propojuje prvky thrilleru, mystiky a hermetické filozofie s poutavým historickým exkurzem. Na pozadí fascinující a znepokojivé architektury Jan Blažeje Santiniho, která světově unikátním způsobem mísí prvky baroka a gotiky, se rozvíjí příběh člověka, hledajícího na počátku nového tisíciletí ztrácející se pocit smyslu a životního naplnění... Nespokojený zaměstnanec reklamní agentury Martin Urmann je pověřen nesplnitelným úkolem, který má fakticky ospravedlnit jeho náhlý vyhazov ze zaměstnání. Martin úkol přijímá, ale je to spíše gesto vzdoru, než vážně míněná snaha zachránit své postavení. Práce ho nepřímo zavede na stopu tajemných vzkazů dávno mrtvého architekta, které se zdají promlouvat přes hloubku času přímo k němu. Martin se pouští do honby za rozluštěním těchto zpráv. Jeho cesta je lemována záhadnými vraždami, které nějakým způsobem musí souviset s jeho pátráním. Fascinující síla světa, do kterého se postupně propadá, vylučuje možnost, že by od svého záměru odstoupil. Musí dojít až na konec, kde čeká odhalení, které od základu změní celý jeho, doposavad pečlivě udržovaný, pohled na svět. (Česká televize)
(více)Recenze (266)
Vědomí vlastní zanedbatelnosti, pokora vůči něčemu většímu, a hlavně ticho. V době permanentního stresu, materialismu (nebo spíš konzumu) a zahlcení informacemi - včetně vtíravé a řvavé reklamy - jistě odvážné a sympatické poselství. Po technické stránce je to nádhera, architektura Santiniho staveb je tu snímána způsobem, z něhož se srdce tetelí. Obsazení je taktéž výborné, nicméně lučištnice z jiného světa (když ne bytostí, tak rozhodně schopnostmi) vše posouvá za hranici, kterou jsem ochoten akceptovat... Ona a tajuplné vraždy vychylují váhy směrem k šestákové lacinosti "záhadologického thrilleru", jakých jsou k mání stovky. Škoda, trochu střízlivější podoba by dokázala divy... takhle je to na dolní hranici doporučeníhodnosti. 70% ()
SKRYTÁ OBĚŤ JE MNOHDY VÍC, NEŽ KŘIČENÁ PRAVDA. Tak takhle má, přátelé i nepřátelé, vypadat pořádný thriller. Architektonickej. A k tomu Bůh, žena a trable, tři věci, bez nichž se nic neobejde a smysl příběhu, který není ani šokující, ani dramatický, ale zkrátka jediný možný. A chytrý, i když některým rozhodně bude vrtat hlavou poněkud déle. Trocha zdravé ironie ("Nejhorší je vidět ženu přicházet z pouště a vědět, že nejde za vámi") také neuškodí. Proti mluví rychlé tempo vyprávění a tím pádem poněkud těžkopádnější divákova orientace a diskutabilní konec, který působí částečně jako berlička. Hudební motivy se často opakují, ale instrumentace se i tak jeví jako shůry... Marek Taclík by mohl občas lépe artikulovat, ale i tak mu jeho komickou figurku/hlavního záporáka lehce uvěříme. Velký plátno na vás, Jirko Strachu a Martine Šeci! :o) ()
Jirka Strach na působí sympatickým dojmem, takže toto hodnocení mě není až tak příjemný, ale co se dá dělat. Pro mě osobně se jednalo o nesrozumitelný nudný blábol, který po filmařský stránce byl sice kvalitně natočen, ale ani jeden okamžik jsem necítil nápětí a větší tohou přijít záhladě na kloub mám i v prodejně Albert, kde se snažím rozluštit datum spotřeby u jogurtů. A ta holka s těma šípama, byla asi dcera Viléma Tella, protože sundat svatýho páprdu přes pootevřený dveře bůh ví odkud předčí i proslulou srandu se švýcarským jabkem na hlavě. ()
Jsem rád, že pan Jiří Strach zkouší do diváků dostat tyhle konspirační thrillery. Sám je mám moc rád. Ale u nich je hrozně těžké divákovi představit příběh tak, aby ho pochopil a necítil se u něj jako debil. Taková Ďáblova lest byla o dost lepší. Nejenom ve vypravování příběhu, i když u něj jsem se také ztrácel, ale především v samotných hercích. Krajina a kulisy vypadají nádherně a konečně také někdo využil přednosti České republiky, ale ti herci, ti se v tom filmu kroutí tak netypicky, že nebyl snad jedinej, kterej by se mi v tomhle filmu líbil. Každopádně, co mě udivilo úplně nejvíc, tak to byla chvíle, kdy jsem se ke konci filmu jen tak ze zajímavosti podíval na profil filmu tady na čsfd a lidé ho vesele už před koncem okomentovali jednou hvězdou, popřípadě odpady. Nechápu, proč tohle mají za potřebí a zřejmě to nikdy nepochopim. ()
Ne, Strach nezvolil zrovna ten pravý klíč, hlavně k filmu, který pojednává o svátosti mlčení. Ne že by Santiniho stavby nesnímala kamera pohledně, ale je to estetika reklamních spotů Unesca, nikoli Urbanův svět, v němž se modernita slívá s anachronismem, mýtus se skutečností a fabulace s pravdou. Něco takového je do televizního filmu nepřenosné a pokud něco Santiniho jazyk zachraňuje, pak že patří k těm dějovějším autorovým prózám. Tudíž alespoň něco z napětí se do filmu přelévá, byť tu chybí klíčová dimenze literárního stylu, bez nějž se Urbanova díla mění v sérii podivných šestákových historek s popletenými motivacemi postav. Pokud však tenhle solidně sehraný, nasnímaný a ozvučený film dostane do staveb jednoho z největších architektonických géniů alespoň pár zvědavců, pak měl jistě smysl. Sice úplně jiný než kniha, ale i tak... Sedmikostelí se však namouduši začínám bát, Strachova snaživá televiznost se k urbanovskému světu vůbec nehodí. ()
Režisér Jiří Strach nikdy neskrýval fakt, že je praktikující katolík, takže námět filmu asi poučeného diváka nepřekvapí, každopádně takhle vyhraněný ujetě barokně-katolický film jsem nečekal...a posléze ani nerozdýchal. Televizní adaptaci stejnojmenného románu Miloše Urbana bych ale nejraději překřtil na ,,Skladovače mrtvol" (...i když Urbanova záliba v bizarních vraždách spojených se sakrálními památkami je obecně známá, tohle fakt bylo moc...). A i když mám tohoto režiséra celkem v oblibě, začínám se trochu bát jeho filmového Sedmikostelí... ()
Už dlouho jsem neviděl tak špatný a nefunkční film. Scénář je tak chatrný a děravý, že naprosto není jasné, jaké jsou motivace postav. Jejich chování většinou naprosto nedává smysl. Do toho jsou bez nějakého vztahu k ději vkládány další a další záhady (např. tajemná droga - proč?!) a téměř nepřetržitě hraje dost otravná chrámová hudba. K tomu se hromadí mrtvoly a každému, včetně policie je to úplně jedno. A nadto, když se ukáže to, co se dá tušit, totiž že klíč k Santiniho šifře je asi na stejné úrovni jako u jednoduché mystery geokešky (což nakonec není špatná inspirace pro založení geokešky věnované Santinimu), tak už se člověk musí smát. Kdyby se to alespoň nepřetržitě netvářilo jako velký film o velké záhadě, jejíž rozluštění změní svět. Možná to ale byla skrytá komedie a nepochopil jsem to. ()
Šedivě vyblitý obraz by byl poslední problém, tenhle pokus o mystiku strhávají především toporné postavy tlačené k zádumčivým pohledům i ve chvílích, kdy je to spíš legrační (jak samozřejmě dokážou lidé v tomhle světě přijmout vraždu). Celý námět mě příliš nestrhl a pátrání po univerzální větě mě vlastně vůbec nezajímalo, protože jsem nedokázal pochopit, proč by měl být architekt Santini nějaká autorita vedoucí vůbec k přesvědčení, že by takovou větu mohl znát. Ani v ostatních aspektech to ve mně nevzbudilo příliš zájmu. ()
Svatá vylízanosti! Šifra mistra Srandiniho... Strachu vole! Toť ale zase blábol! Jen se mi chce nakonec křičet do děje - zloděj křičí chyťte zloděje! . . . Santini je možná znám svou univerzálností, Strach tak leda svou televizáckostí... Škoda, že oni tihle novostrůjci dopizdí sebelepší možný námět, to už asi (...ne, opravdu! - vždyť se podívejte do análů, kdo je co, a oni snad ani nemůžou věřit, že jde ještě vůbec o nějaký >kumšt< , že...) holt lepší být nemůže... Mladí trendaři přehrávají a drmolí své repl/i/ky, starci přehrávají a snaží se ty mladé ještě nějak předrmolit, brzy jazyk ozývat se ve vší té šmíře - a celé to smrdí ni kadidlem ale kadičem, tváří se to tajemně a moderně ale v principu je to ve vší té nevyrovnané podbízivosti zoufale neoriginální, obsahem pokrytecky otravné a formou zas místy i telenovelově nechtěně komické. A že někdo umí pracovat s kamerou a všelijakými objektivy, filtry a vychytávkami (počítačové dodělávky nevyjímaje) - tak jo, i za tu machu je tedy ta jedna hvězdička. Chrámy samotné pak za nic nemůžou... . . . Škoda už jsem říkal, svrbí mě jazyk... Blablablablabla... Amen. - - - P.S. Urbanovu knížku jsem nečetl, ani mě to nebolí... - - - P.P.S. A Jirko, tak pozdravuj všechny ty svý Kňoury a příště něco (k)akčně z Kroměříže, mají tam taky jeden mysteriozní chrám, hotovej palác mysli - blázinec! Hudbu by pak k tomu mohl složit Landa... %-[.. - - - - - (Poprvé viděno 4.12.2011 na >šaškiniho sprostoru< , hodnocení 66., komentář zde s vyplazenýn jazykem nešťastně přeživšího jako šťastně třináctý - 4.12.2011) ()
Studio Neda Flanderse uvádí: Šifra mistra Santiniho aneb formou nadprůměrné televizní hrátky se světlem, hudbou, sakrální pravdou a světskou fabulací. Až se panu režisérovi dostane do rukou opravdu kvalitní scénář pro velké plátno, nebudu mít o něj Strach. A ta kouzelná formule, pánové Kňourové, tu zná nejlépe Dave Gahan v královském hermelínu, sedíc na skládací židli uprostřed velehor.. ()
(Rádoby)barokizující samoúčelno mimo skutečnost a vědu občas bolí víc, než je zdrávo. ()
Nízké hodnocení, které Santiniho jazyku dávám, mě mrzí. Opravdu. Ale ono se fakt nedá svítít, když je ten film stejně špatný jako Ďáblova lest. Možná ještě horší. Sice obstojně natočené, ale tak hloupé dílko... Pardon, ale příběh je nehorázně naivní - co má být mystické, je směšné, co má být napínavé, je směšné taky... Neustále jsem měl pocit, že si tvůrci jen na něco hrají, že něco napodobují, ale nevytváří vlastní věc. Bída. Dokonce i herecky - Viktor Preiss si příliš nezahrál, Martin Stropnický nesrozumitelně huhňal, David Švehlík je sice sympaťák, ale slova, která mu do úst vkládal pitomý scénář, v jeho podání zněla velice lacině... Jediné, co bych kromě hezkých obrázků pochválil, je Jiráskova hudba. Režie Jiřího Stracha mě tentokrát docela nudila - tak například příchod do každého kostela vypadal úplně stejně - kamera se točí, zabírá všemožné klenby, do toho zní sborový zpěv... A nic se neděje. ()
Monstrózní kokotina, která nemá ani hlavu, ani patu, ani koule a dokonce ani prdel, do které by to celé šlo nakopat. Ve splácanině všeho možného už chyběla jen Gappa a sedm trpajzlíků, aby byla škála žánrů úplná. Jako pokus o sdělení nějakých hlubokých idejí to selhalo úplně, protože na konci se dozvíme jen to, že se vraždilo jen kvůli tomu, že Santini měl ségru, což se stejně řeklo hned na začátku (zřejmě nějaký mystický kruh:-)), a ta bílá hrůza měla debilní dvojče, což se ukázalo hned. ()
Tak tohle se nepovedlo. Nebyla to ani kriminálka Hostivař (Švehlík, Stropnický), ani skvělý Brainstorm .. Byla to pro mne jen taková cestománie po barokních sakrálních stavbách zaměřená primárně na českou spešl věc - barokní gotiku a já bohužel čekal víc... Což o to, kamera úžasná, hra světel, průhledy z jedné kaple do druhé....Člověk se cítí malým a pokorným v paprscích světla či snad Božího jasu... Ale to je filozofie a účel baroka a takto kostely byly zkrátka stavěny... Natočit to tedy s dobrým světlem nemusí být až takový problém... Zbytek příběhu byl u mne na odpad, nejsem příznivcem ,,šifer Leonarda a da Vinciho kódů" . Proto mne podobné thrillery ponechávají chladným. Po čtvrté vraždě jsem bez výčitek přepnul a rozuzlení si nechal s klidem ujít. Pane Strachu, fandím Vám, ale už prosím žádné Strážce duší či filmové bedekry tohoto typu. Hvězda jen za ty krásné průhledy do Santiniho lodí. Jan Blažej Santini - to byl skutečný borec. * ()
Můj potenciální zážitek z filmu možná zkazilo přílišné očekávání. Knihy Miloše Urbana mám hodně rád a byl jsem zvědavý, jak se podaří převést jednu z nich na obrazovku. Nepodařilo se. Nebudu se ani pokoušet obě média srovnávat, ale film prostě selhává v těch aspektech, které dělají film filmem. Všechno zkrátka působí spíše směšně, atmosféra veškerá žádná (práce se světlem? Lol, to myslíte ty kužely záře linoucí se z oken? Samotné Santiniho stavby působí světelně daleko lépe samy o sobě, nemusí se jim "pomáhat"). Nejzoufalejší na filmu je bohužel výběr herců a hereček - jediná trefa do černého byl pouze Preiss v roli starožitníka Unterwassera. Motivace postav je nelogická a neopodstatněná, všude potkávaj mrtvoly, normálka ne? Sestup do podzemí ve Křtinách bohužel nabídne podzemí kláštera v Louce (románské, kde Santini určitě žádnou klenbu dělat nemohl, což je docela fail). HUDBA: velká bída. Hudba hraje mimořádně podřadnou roli, je jednotvárná, nekoresponduje s dějem a je špatná. PS: a jak tak koukám na ty komentáře, je to sranda, jak to "pochopili jen ti, co dokáží přemýšlet" ()
Jiří Strach je filmový Santini. Tak brilantní práci se světlem jsem v moderním filmu už dlouho neviděl. ()
TV/// Obsazení 6/10 Děj 4/10 Hudba 4/10 Prostředí 6/10/// +David Švehlík, jisté tajemno je lákavé -upřímně docela nudné, 90 minut se zdá dlouhých, kdo má rád reálné české filmy bude otráven/// Santiniho jazyk je typický český mysteriózní film, tak jak je Češi (ne)umějí. Výhodou je naše české prostředí, které žádný americký nebo jiný film nenahradí a také fakt, že v tomto žánru moc filmů nemáme. Nevýhodou pak samotný děj, který jen tak tak udržel moji pozornost. Nicméně bylo celkem potěšující vidět Marka Taclíka v záporné roli a několik známých tváři v rolích vedlejších. Jen nechápu jak mohl Jiří Strach natočit takový průměrný film./// Celkem 47%/// ()
By mě zajímalo, jestli alespoň autor scénáře ví, o čem to jako vlastně mělo být. Když ta bába od splavu přišla s lukem a šípy, došlo mi, že se jedná o vskutku vydařenou taškařici, na niž je škoda času. ()
Predloha Milosa Urbana nepatri od nej k tomu nejlepsimu, ale ma stejne jako tento film par dobrych momentu. ()
Na něco tak stupidního se katolík ani odborník snad ani nemůže dodívat. Strach využívá církevního materiálu a interpretuje jej neskrývaně podbízivým způsobem, aby vyhověl pokleslému vkusu diváka, formovanému thrillery a mysteriózními kriminálkami. Ovšem jen těmi přiblblými, jako Šifra Mistra Leonarda. Modernista Strach je poslední dobou posedlý jakousi kabalistickou mánií šifer a symbolů. Namísto Trojana tu vydává "moudra" tentokrát Stropnický... Je fakt, že v českém prostředí, v minulosti doslova saturovaném katolickou kulturou, bohužel zatím žádný filmový tvůrce nedokázal tuto pochopit a uchopit; jinými slovy opravdových katolických českých filmů je minimum. Strachovy filmy (tak jak o nich rád sám mluví) do nich však určitě nepatří. ()
Související novinky
Psycho Film 2011
Psycho Film 2011 se uskuteční ve dnech 3. – 5. června 2011 v Praze a 8. – 10. června 2011 v Opavě. Věnuje se tématům psychiky člověka, letos se zaměřuje na hranici mezi vírou a duševní nemocí.… (více)