Der blaue Engel
The Blue Angel
The Blue Angel
Režie:
Josef von SternbergKamera:
Günther RittauHudba:
Friedrich HollaenderHrají:
Emil Jannings, Marlene Dietrich, Kurt Gerron, Rosa Valetti, Hans Albers, Reinhold Bernt, Eduard von Winterstein, Roland Varno, Carl Balhaus, Gerhard Bienert (více)Obsahy(1)
Film Modrý anděl učinil jak z režiséra Josepha von Sternberga, tak zejména z herečky Marlene Dietrich hvězdy první velikosti, jimž filmový Hollywood ležel u nohou. Sternberga začali považovat za kouzelníka světla a stínu a na Marlene čekala spousta rolí. Modrý anděl představuje kabaret, v němž se úctyhodný a respektovaný profesor Rath pod vlivem zpěvačky Loly proměňuje v člověka postupně ztrácejícího i poslední špetku lidské důstojnosti. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (96)
Huh. To je všechno, co k tomuhle filmu můžu po pár minutách od jeho skončení říci. HUH... Protože tenhle film mě vážně dostal. Ne ani tak první třetinou, která je docela slabší a popravdě, kdyby v nich nezaznělo několik milých písniček, nevím, jak by to mohlo dopadnout. Pak se však všechno zvedne, začne to být napínavější, profesor nastartuje svojí pomalou a jistou cestu dolů. A na konci to přijde, návrat tam, kde to všechno začalo, do Modrého anděla. Abych byl upřímný, bylo mi profesora v poslední zhruba patnácti minutovce až líto. Vážně, nejraději bych tam mezi všechny vtrhl a zarazil to. Chudák... Jannings byl vynikající, Marlene taky, vždycky jsem se na kteroukoliv její písničku moc těšil. Takže i přes nějaké ty chybičky dávám plný počet, tenhle film si to podle mého názoru zaslouží. ()
Dlouhé nohy, chraplavy hlas a cylindr ji udělaly světoznámou. Roli v Modrém andělu se Marlen Dietrich stala světovou hvězdou a není se čemu divit. Ale čím si me film získal je jeho obrazová řeč. I když jde již o zvukový film, ten kresebny kontrast světla a tmy německého němého filmu v něm přetrvává... ()
Tomuhle příběhu tak, jak je tady podaný, nevěřím. Nepřijímám hloupost s jakou hlavní hrdina jedná, ani plochost všech postav. Třetí hvězda za solidní kokrhání (okamžitý důkaz že zvukový film má smysl!) ()
Nádherný příběh o tom, jak se z přísného a prudérního profesora Immanuela Ratha stane pouhý šašek, a to jen kvůli jedné okouzlující ženské jménem Lola z kabaretu Modrý Anděl. Film je dost starý a zub času na něm jde poznat, na druhou stranu jsem rozuměl němčině v tomto filmu celkem dobře, ačkoliv se ji už neučím a ani ji nepoužívám přes 13 let. Profesor Rath je učitelem na místním gymnáziu ve Výmarském Německu. Je přísný, ale jeho studenti z něj mají srandu a dělají mu naschvály. Navíc rád smrká do obrovského bílého kapesníku. Někteří studenti navštěvují kabaret "Modrý anděl" a mají u sebe fotografie krásné tanečnice jménem Lola Lola. Učitel je najde u jednoho ze studentů a ten napráská své spolužáky. A tak se Rath vydává na vlastní přímo do tohoto hříšného doupěte, působí tam dost zmateně, bloudí po baráku, hledá neposlušné studenty (kteří se mu schovávají a vysmívají) a nakonec se ocitne v zákulisí u Loly. Další den si Rath uvědomí, že zapomněl u Loly klobouk, zatímco si odtamtud odnesl kalhoty, které mu do kabátu propašoval jeden student. A tak se Rath vrátí do kabaretu, Lola je k němu velice vstřícná a milá a profesor tam stráví noc. Dokonce i ředitel kabaretu a kouzelník Kiepert si jej oblíbí. Další ráno je po noci vášně profesor rozespalý, přijde pozdě do školy a ředitel gymnázia mu vyhrožuje vyhazovem. A tak se profesor vykašle na učení a raději se ožení s Lolou a stane se vystupujícím v kabaretu. Rath se na ni stane závislý ponižujícím způsobem, jeho nový životní styl se mu nelíbí a nadává na něj, ale není mu to nic platné. Během čtyř let se z něj stane troska, prodává neslušné pohlednice a stane se klaunem v Lolině taneční skupině, aby mohl platit své účty. Lola si mezitím otevřeně flirtuje se silákem Mazeppou a ti dva si projevují něžnosti, a pan profesor začíná být žárlivý. Následuje závěrečné dějství - návrat do rodného města, které může na vlastní oči vidět, jak kdysi vážený profesor hraje klauna. Profesorovi se na pódium moc nechce, a když jej tam dostanou, tak je ponižován kouzelníkem, který nejprve vytahuje holuby zpod Rathova klobouku, poté vyčarovává vejce a rozbíjí je profesorovi o hlavu a chce po něm, aby kokrhal jak kohout. A při tom všem se za jeho zády líbá Lola se silákem Mazeppou. Profesora popadne amok a chystá se Lolu uškrtit, ostatní jej však přemohou a zavřou do svěrací kazajky. Profesor je pak propuštěn a vrací se v noci do své třídy, kde zemře ponížený a zbídačený za svou katedrou. Z profesora Ratha se stal Unrath a z konzervativního akademika se stala kabaretní onuce. Jo, ženská dovede jednomu zničit život. ()
Hoci už skončila doba nemého nemeckého expresionizmu a zvukový film nastúpil na svoju púť, v Modrom anjelovi ešte stále vidieť jeho dozvuky - či už v kulisách mesta alebo v hre tieňov a tvarov. Sternberg bol zároveň veľmi moderný a dokázal využiť zvuky a ruchy pre zdramatizovanie deja a zdôraznenie kontrastov. Veľmi silné je vyvrcholenie a záver filmu. ()
Klasika svetovej kinematografie je drámou o vzťahu umelkyne a profesora voľne motivovaná románom Heinricha Manna (Professor Unrat). Nemecký film z roku 1930 režíroval Josef von Sternberg a v hlavných úlohách excelovali Emil Jannings ako profesor Immanuel Rath a Marlene Dietrich ako Lola Lola. Profesor gymnázia sa snaží vyšetriť prítomnosť svojich žiakov na estrádnom programe speváčky Loly, a sám sa zaplieta do osídiel lásky. Opúšťa významné postavenie profesora, obetuje kariéru, dobré meno a ožení sa so speváčkou pochybnej povesti Lolou. Po rokoch cestovania sa z uvedomelého človeka stáva troska a klaun, ktorý si svoj kalich horkosti vypije pri vystúpení vo vlastnom meste... ()
Josef von Sternberg urobil pre Marlene a film všetko, čo sa len dalo a snaha priniesla ovocia vo forme FILMOVEJ KLASIKY, a Marlene herecký výkon do výšin hviezd, Jannings taktiež. Toto film, kde si h divák pozrie, ktorí nepozerá na filmy len plocho, zoberie ďalekohľad a do hĺbky. Nie, žeby kašlal na ostatné veci v živote, skôr ak chce mať kvalitný filmový zážitok. Na svoju dobu, v zlatej vyšiel nadčasový film. Cez tú všetkú erotiku, má tento film význam. /95 %/ ()
Moc se mi líbilo zajímavé spojení mezi Emilem Janningsem s půvabnou Marlene Ditrich. Jak se zdá tak i disciplinovaný pan profesor v letech může být ovlivněn špatnou společností a tak se dostat na cestu plnou neštěstí jenom kvůli lehké děvě kterou si chtěl dokonce vzít. Ale jinak moc dobře zpracovaný film a nápad dosadit do hlavní role starého pána kterému byla dána tato ůloha byl ještě lepší. Ale bylo mi ho samozdřejmě trochu líto. A pak se mi moc líbilo jak Marlene v modrém andělovi zpívá že neumí nic než jen milovat. ()
Velice silný film, který nemilosrdně ukazuje pád jednoho spořádaného pána kvůli dívce pochybné pověsti. Rozdílné světy charakterizuje i použitá hudba. Zvonková hra věžních hodin se starou německou melodií věnovanou chvále věrnosti a poctivosti ztělesňuje kantorův svět. Do něho ale stále drsněji vpadává rajcovní Lola s písněmi jako "Ich bin von Kopf bis Fuss auf Liebe eingestellt", "Ich bin die fesche Lola" či "Nimm dich acht vor blonden Frauen". Toto spojení opravdu nemohlo dobře dopadnout... Moc se mi líbí expresionisticky pojaté ulice maloměsta a samozřejmě musím pět chválu na oba hlavní herce. Skladbu "Kinder, heute abend" interpretuje Helmut Berger ve Viscontiho snímku "Soumrak bohů" (einen Mann, einen richtigen Mann...). Na scénáři se podílela celá řada autorů. Když film dosáhl světového úspěchu, každý si nárokoval hlavní podíl na scénáři. Jeden muž, jehož titulky jako spoluautora neuvádějí, později překvapivě tvrdil, že autorem scénáře je vlastně on, a toto své tvrzení dokonce obhájil u soudu - tím mužem byl režisér Josef von Sternberg... Sama Dietrichová ve svých pamětech poznamenala, že ji "Modrý anděl" šokoval : "Nezapomínejte, že jsem byla slušně vychované německé děvče". A ještě citát z jednoho nacistického plátku : "Tady se vědomě židovsky rozvrací a špiní německý duch a německé pedagogické hodnoty a židovský cynismus se tu projevuje obzvlášť podle". ()
Když si starý mládenec nabrnkne Marlene Dietrich v nejlepších letech, nemůže to dopadnout dobře. Naprosto dokonalý Emil Jennings v roli profesora Neřáda bloudí expresionistickými uličkami nejmenovaného německého městečka a postupně se vzdává společenského postavení, majetku a sebeúcty pro lásku ženy, která o něj nestojí. Aneb pro mladou kočičku bude její o třicet let starší manžel vždycky jenom klaun. Někdy drhne tempo a úvod s komediálními etudami je možná zbytečně rozvláčný, i slabší chvilky ale táhne kupředu brilantní Jennigsovo herectví a tak se jím rádi necháte provést až na samotné lidské dno. ()
Tento film není exhibicí nového média (zvuku), ale především vyprávěním o osamělosti a tragickém pádu hlavního hrdiny. 100 % (Alena Prokopová, Ci 12/2007, str. 106) ()
Vlastně největší emoční kanonádu vypálí až časový skok na konci filmu a události po něm následující. Zbytek snímku je sice svým způsobem kouzelný a zábavný, ale ve finále jen přípravnou půdou. Jenže i kdybych využití téhle zkratky a vhodné výmluvy, proč nevidíme úpadek akurátního pana profesora více plynule, mohl považovat za výtku (a tím si nejsem jistý), byla závěrečná emoční palba natolik přesná, že jsem filmu schopen to dlouhé napínání odpustit. Kam se hrabe Cersei Lannister a její ulička hanby. ()
Inteligentní hlupák (Emil Jannings) doplácí na svou emocionální a vztahovou nevyzrálost pádem na samotné morální i sociální dno. V roli profesora se chová jako dotěrný a autoritativní idiot, ale na konci filmu, kdy se vrací jakožto zubožený klaun zpět za katedru to ve mě něco zanechalo - cítil jsem k tomu blbovi lítost a pocit sounáležitosti. Naivita, "chytrost", dospívání, otázka morálky, pokrytectví a pěkné pohyby kamery. ()
Příběh maloměstského gymnasiálního profesora, který podlehne kouzlu barové tanečnice Loly, vezme si ji za ženu a do rozpočtu přispívá hraním klauna. Jeho pád je ohromným dílem Jenningse, kterému zdatně sekunduje Dietrichová jako dívka znající svou cenu. Jen tempo mi přišlo chvilkami unylé, ale kromě skvělých hereckých výkonů je tu i výborná kamera a výprava. Nejvíc se mi líbil vývoj Loliny odrhovačky. ()
"Víte vy, že jste docela pěknej muskej"? Tak tuhle větu slyšel prof Rath na prahu stáří zřejmě poprvé, bohužel pro něj od kabaretní tanečnice Loly. Vztah s ní ho zničí. Ztratí svoje akademické prostředí a nové prostředí - kabaretní - ho nepřijme, poníží ho až do velmi hořkého konce. Emil Jannings byl v roli stárnoucího a ponižovaného profesora velmi přesvědčivý, za sebe musím říct, že mi ho bylo dost líto. Velmi silný výkon. A velmi drsný psychologický film.... ()
Jsem dost zklamaný. Od "nejslavnějšího" německého filmu třicátých let jse čekal více. Nejsem odborník na Heinricha Manna (četl jsem "Poddaný"), ale nevěřím, že jeho román je tak plitký. Chápu, proč je tento film známý spíše kvůli Dietrich než kvůli Jannings. Vývoj profesora Ratha od pedandského učitele po kabaretního klauna je tu trestuhodně odfláknut. Film je relativně dlouhý a přesto je vývoj zredukován na dobu před a po (4 letech). V první polovině jsou zbytné scény dlouhé (nebo se dokonce opakují - první a druhá návštěva Modrého anděla), místo aby se zkrátily a dalo se více prostoru scénám o vývoji k trosce. Celé to působí dost nevěrohodně. ()