poster

X-27

  • anglický

    Dishonored

  • slovenský

    Zneuctená

Drama / Válečný

USA, 1931, 91 min

  • Martin741
    ***

    podla tej ukecanej buzny Wernera Fassbindera ide o jeden z najvyznamnejsich filmov vobec. No, silne pochybujem, respektive rovno znevazujem jeho slova - medzi najvyznamnejsie a najslavnejsie filmy urcite davam Yasujiro OZu- a a jeho film Tokyo Monogatari + Wellesov Obcan Kane. Takze to, co tvrdila tato ukecana bukvica mam uprimne vprdeli, teda zase pardon, to mi uslo a chcel som napisat, ze zasadne nesuhlasim, lebo mam 2. kandidatov na najvyznamnejsie filmy. 50 %(29.3.2020)

  • Matty
    ****

    Mužská podstata špionážního dramatu je v Dishonored rozložena ženským elementem. Těmi skutečně slabými a zranitelnými (a taky dětinskými) jsou muži, nikoli Marie, sebevědomě flirtující i tváří tvář smrti. Mylně se pánové domnívají, že smyslnou ženu-vamp ovládnou, promění-li ji v objekt – s kódovým označením namísto jména. Svou ponižující roli, a s ní i všechny dehonestující převleky, Marie nepřijímá kvůli své koketné povaze, ale pro možnost infiltrovat se do světa mužů (v některých obzvlášť odvážných scénách zřejmě přímo do světa jejich erotických fantazií) a sabotovat jej zevnitř. Její ženství, podtrhované volbou kostýmů, muže ničí. Nejzranitelnější je protagonistka příznačně jako obyčejná žena ve svých civilních šatech na začátku a na konci filmu (a právě její zranitelnosti hned v prvním záběru využívá kamera, když ji neslušným detailem nohy redukuje na erotický objekt). Stejně jako jiné Sternbergovy hrdinky, i Marie se mění z oběti v lovce, jehož zbraní, díky protagonistčiným schopnostem zbraní smrtící, je tělo. Jím si podmaňuje své kořisti, které vyzývá, aby ji svlékaly nebo líbaly. A stejně jako jiné Sternbergovy hrdinky, ani Marie nemůže ve světě řízeném muži uspět. Její láska nemá proti jejich válce žádnou šanci. 75% Zajímavý komentář: Radko(10.12.2013)

  • IdaHutt
    ****

    Josef von Sternberg se pomalu stává mým favoritem. A to pro skvělé filmařské oko - žádný jeho záběr není nudný, každý je promyšlený do detailu, každý je rafinovaně nasvícený. A také si čím dál víc cením von Stenberga pro jeho jedinečnou schopnost organicky spojovat groteskní s romantickým. Jeho filmy vnímám jako vysoce stylizovanou "hru", jež je záměrně, programově vzdálená jakékoli nudné realitě. Je to asi stejný rozdíl jako mezi extravagantními modely na předváděcím molu a běžnou konfekcí na ulicích. Marlene Dietrich nemůže obyčejný smrtelník potkat na ulici. Tu může potkat jedině na filmovém plátně.(17.9.2011)

  • radektejkal
    ***

    Žena (a zvláště typu Marie Kolverer / Mata Hari) je ve válce něco nepatřičného (citace z filmu). Ale nejen válka je světem mužů, světem mužů je i tenhle svět. Pokud jím přestává být, nebo pokud jím již není, neznamená to, že se stává nebo stal světem žen. Stává se světem "nikoho". Stává se kostýmovou tragikomedií. Jan Werich říká, že člověk, když už jednou je, tak má být to, co je..., Marie Kolverer v tom měla krátkou (špionážní) přetržku. Možná Jan Werich nemá pravdu, možná stačí, když člověk skončí takový, jakým je. Možná je to pozdní návrat, ale... Marie Kolverer si ze všech kostýmů, které kdy nosila, aby zmátla muže a dostala z nich co potřebovala, vybrala na poslední cestu ten, který "nosila, když sloužila svým krajanům, a ne své krajině." Pozn: Marlene Dietrichová je sice značně přeceňovanou herečkou, moderní (přirozený, uvolněný) přístup ke svým rolím, ji však nelze nepřiznat.(14.7.2017)

  • EdaS
    ****

    Jestli se dá Dishonored i dalším spolupracím Dietrich a Sternberga něco vyčítat, tak to, že božská Marlene neslouží filmu, ale naopak film slouží jí. Vše je podřízeno tomu, abyste na ni ani po skončení závěrečného titulku nemohli zapomenout - a alespoň z mého pohledu se to daří skvěle. A závěrečná scéna je naprosto úžasná. Je jasné, o kom se mi dnes bude zdát.(27.5.2007)

  • - Postavu plukovníka Kranaua mal pôvodne hrať Gary Cooper, ale odmietol ju, pretože mal prisľúbené, že už nikdy nebude pracovať s Marlene Dietrich, s ktorou si zahral už vo filme Marocco (1930). Nakoniec si však spolu zahrali aj vo filme Pokušenie (1936). (Michal74)