Šanghajský expres

Banální příběh na úrovni laciného milostně-sentimentálního románku okořeňuje tím správným způsobem Marlenem Dietrich. Zatímco její herecký partner přehrává jak o život, ona drží laťku vysoko a dokazuje, že její kouzlo nespočívá jen v jejím zjevu. Rozebírat nějak děj nemá smysl, na tenhle snímek má smysl koukat, jen pokud máte rádi Marlene Dietrich nebo dlouhé cesty vlakem. Já rád obojí. (22.04.2010)

Podivana z kategorie 1A. Tim myslim na Marlene Dietrich... Zajimavy je take Clive Brook v roli cloveka, ktery se nikdy neusmeje. :-) Hoooodne upovidany dobrodruzny film odehravajici se vetsinou v interierech vlaku nebo nadrazi... Nejvic "akce" tam nakonec zpusobi temer stale mlcici Anna May Wong. :-) Ale obrazky nadherne... (28.09.2008)

Film podobně narativní jako prohlídka muzea. Hlavním a v podstatě jediným exponátem je Marlene, která zřejmě cestuje s celým svým šatníkem, neboť před příjezdem do Šanghaje stačí vystřídat šest různých modelů (+ noční košile). Performativní rozměr neustálého převlékání šatů na jednu stranu vyděluje Lily ze světa ostatních postav, které zůstávají po celý film v tomtéž, na stranu druhou se jedná o doplnění důležitého motivu hraní rolí, zaměňování identit, vydávání falešného za pravé. Většina pasažérů něco skrývá, něco předstírá, vydává se za někoho jiného. Šanghajský expres není bezobsažný, jeho jádro pouze tvoří to, co by v klasickém filmu bylo pouze podpůrným prostředkem. Vystavování fetišizovaného těla a hraní rolí. Marlene hraje pouze pro to, aby hrála (jak hraje). Důležité tudíž není, koho hraje, ale že hraje. Sternberg tomu maximálně podřizuje výstavbu příběhu i formální řešení jednotlivých záběrů. Film lze sledovat také jako sérií příkladů, jak efektně vsadit Dietrichovou do prostoru. Záměrná přesycenost mizanscény mnoha překrývajícími se plány (což je obrazový element, který podtrhují taky atypicky pomalé prolínačky) působí nereálně, jako kdyby byla „udělaná“ speciálně pro film. Stejně jako hvězdně nadreálná Marlene. Vypravěčsky sevřenějších a v důsledku toho méně rozvláčných filmů existují stovky, mnoho lepších instruktážních filmů na téma „vytváříme hvězdu“ ovšem neznám. 75% (21.11.2013)

Marlene Dietrich to v mých očích opět dokázala a i když její angličtina ve většině dialogů zní jako kdyby za ní mluvil stroj a její herecký partner vypadá neuvěřitelně strojeně a po celých těch osmdesát minut mi silně vadil, Šanghajský expres je dalším filmem režiséra von Sternberga, který mne nezklamal. A i když příběh v podstatě není nic moc (inspirace Kuličkou je vážně hodně povrchní) a snímek spíše než jako nějaké romantické drama působí jako dokument o tajích obličeje Marlene, nějakým záhadným způsobem funguje a všechno mu lehce uvěříte (včetně pro mne osobně docela překvapivé akce Anny May Wong). Tudíž zasloužené čtyři hvězdičky. :) (14.01.2011)

"There's a dining car this time?" "Yes, madam. Everything but a Turkish bath."     Romantická dráma zaradená medzi 1001 filmami, ktoré musíte vidieť, než umriete a ja len súhlasne prikyvujem. Je zaujímavé, ako veľmi to prostredie, v ktorom sa dej odohráva, pripomína román Agathy Christie (jeho výborné filmové spracovanie napr. tu: Vražda v Orient exprese (1974)). A ešte zaujímavejšie je, že Agatha Christie ho napísala veľmi blízko dobe vzniku filmu (asi o dva roky neskôr). Podobne ako v spomínanom románe sa prevažná väčšina deja odohráva v medzinárodnom exprese (alebo v jeho bezprostrednej blízkosti), prostredie je pre našinca podobne atraktívne exotické (krava priviazaná o koľaje vedie) a je tu takisto veľmi rozmanitá spoločnosť postáv, o ktorých sa postupne dozvedáme ich skryté tajomstvá. Samotný príbeh síce dýcha dobrodružstvom a má aj svoju napínavosť, dovolím si ale tvrdiť, že tu až tak podstatný nie je. Zaujímavejšia je celková podmanivá štylizácia, na ktorej sa podieľa krásna kamera Lee Garmesa (odmenená Oscarom). Popri všetkých pozitívach filmu ale jednoducho nemôžem nespomenúť Marlene Dietrich (Shanghai Lily), ktorá je doslova centrom všetkého diania. Snáď v žiadnom inom filme nebola takto úchvatná, bola to číra radosť sledovať všetky tie jemné odtiene emócií, ktoré sa zráčili na jej tvári. A veľmi sa mi páčilo i skvelé vykreslenie jej vzťahu s chladnokrvným anglickým kapitánom a doktorom Donaldom Harveym (Clive Brook).     "There's only one thing, I want you to tell me, Madeline." "What's that?" "How in the name of Confucius can I kiss you with all these people around?" "But, Donald, there's no one here but you and I." (03.05.2023)