Režie:
Wesley RugglesKamera:
Edward CronjagerHudba:
Max SteinerHrají:
Richard Dix, Irene Dunne, Estelle Taylor, Nance O'Neil, Roscoe Ates, William Collier Jr., George E. Stone, Stanley Fields, Edna May Oliver, Judith Barrett (více)Obsahy(1)
Film, natočený podle stejnomenného slavného románu Edny Ferberové, líčí typický úsek z americké historie - osidlování Divokého západu koncem 19. století. Yancey Cravat (Richard Dix) a jeho žena Sabra (Irene Dunne) přicházejí do Oklahomy, aby tu založili noviny. Po počátečních obtížích jejich podnik začne vzkvétat. Když vláda povolí osidlování nové země, dobrodruha Yanceyho už nemůže v městě nic udržet. Jeho manželka sama dál řídí noviny, on však vyrazí znovu na cestu. Na novém působišti se vrhne na politiku a posléze je dokonce zvolen jako senátor do Kongresu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (10)
Oscar 3 : Nejlepší film, Výprava, Scénář - A + 4 nominace: Režie, Kamera, Herec HR - Richard Dix, Herečka HR - Irene Dunne ()
Velkolepa rodinna saga na pozadi budovania Oklahomy. Uz uvodna scena zavodov (ktore boli finale mojho oblubeneho Navzdy a daleko) je mega a az dokonca ide skutocny velkofilm plny krasnych obrazov a velkych tem. Skoda, ze to je tak velmi rychle a rozpravanie tak skokokove. 8/10 ()
Více než dvouhodinové rodinné drama s prvky westernu o založení státu Oklahoma. Vadily mi tam ty velké časové skoky, díky kterým byl příběh (sám o sobě ne špatný) hodně zkratkovitý a epizodický a nedržel příliš pohromadě, dále mě dost štvalo nelogické jednání některých postav a k nikomu jsem si nevytvořil žádný velký vztah. ()
Obrazovo veľkolepý snímok, avšak oscarové kvality tu veľmi nebadať. Príbeh vo väčšine prípadoch nudí a nieje nijak zvlášť emocionálne okorenený tak, ako by sa patrilo. ()
Vážna problematika Američanov koncom 19. storočia a nevyhnutné osídľovanie, ktoré ale kazí zaobchádzanie s nevinnými obyvateľmi. Z tohoto hľadiska sa tvorcovia držali laťky. Táto filmová adaptácia je ale vyslovene veľmi veľmi priemerná, ale s krásnymi obrazmi na komparzistov a dobové okolie s pár žánrovými pozlátkami. Komorné momenty sú ale rozvlákle a nezáživné (samozrejme až na výnimky-koniec napríklad). Max Steiner dáva na začiatku a na konci jednu zo svojich kultových westernových kompozícií a zachraňuje "cool feeling". U mňa zatiaľ bezpečne najslabší oscarový film - 55-60% (je to až k neuverenie, aké klasiky boli úplne ignorované akademikmi a čo s prehľadom víťazilo). Ale opäť sa to dá pozerať z inej nadšeneckej perspektívy, kde bude divák kvitovať zaslúženého oscara (opäť raz vec názoru). ()
Jedná se v podstatě o klasický bildungsroman, kdy sledujeme jednu rodinu, která se rozvíjí a stárne na Divokém západě, jenž prochází hodně zásadními změnami. Snažíme se pak prostřednictvím této rodiny pochopit dějiny. Asi jsem westernový typ, protože tohle dramaticky-politicky-sociální pojetí mě moc nebavilo. ()
Podľa filmovej ceny Oscar: najlepší film roku 1931. . Predstaviteľ hlavnej úlohy Richard Dix mi v mnohom pripomínal herca Benicia Del Tora, v tvári, herectve, aj ten výraz mali podobný. Svoju úlohu zahral celkom slušne, s porovnaním s ostatnými chabými výkonmi, asi jediný herec ktorý mi tam bol sympatický avšak pri prestrelkách to bolo aj s ním hrozné. Svoju zbraň držal neustále u boku, vyzeralo to dosť trápne. Prvá polovica filmu bola v duchu slabučkého Westernu. Druhá už bola čisto pseudo-životopisná dráma. Nebolo to podľa môjho vkusu ()
Bohužel to bylo hrozivě roztahané a bez nějakého komplexního příběhu, který by člověka trochu zajímal. Doba, lokace, kostýmy, obecně technické zpracování se mi moc líbilo, ale obsahově to nestálo vůbec za nic, takže jsem koukal na zajímavé obrázky, které však nedávaly moc smyslu a už vůbec ne zábavy. 35% ()
Cimmaron je další ze zapomenutých oscarovek. Nabízí klasický americký příběh rozvitý do období 1889-1929 a sledovaný z pohledu jedné rodiny. Je to v podstatě totéž co Cavalcade z roku 33, akorát zasazený do amerických reálií. Musím uznat, že první půlka z Divokého západu má něco do sebe, takové to budování městečka od počátku je výborné, je tu i jedna přestřelka. Ale jinak je to vlastně drama převlečené za western, řeší se tu práva indiánů nebo žen a navíc hlavní hrdina se chová jak totální idiot (odejde si tu na pět let, tu na dýl). A hlavně je to moc dlouhé, průměrně zahrané, natočené. Drama roku 1931, leč v porovnání s pár filmy z téhož roku bych Cimmaronu zlatou sošku rozhodně nedal. ()
Jedna paní zřejmě sloužila jako předloha pro Monty Pythonovské dámy. Hlavní hrdina zas vypadal na příbuzného Mirka Dušína a Supermana. Jako aktuální záležitost mi přišlo jeho odhodlání coby novináře psát kdykoli o čemkoli, co považuje za důležité, byť by ho to mohlo stát život. V dnešní době by podobně stál před cancel culture. Film byl pro mne cenný tím, že zobrazoval pro nás už historické, leč tehdy skoro soudobé události, šel jen čtyřicet let do minulosti, takže asi předměty a chování lidí byly zachyceny věrně. ()