poster

Zabil jsem svou matku

  • Kanada

    J’ai tué ma mère

  • Slovensko

    Zabil som svoju matku

    (festivalový název)
  • USA

    I Killed My Mother

Drama / Životopisný / Psychologický

Kanada, 2009, 96 min

Komentáře uživatelů k filmu (131)

  • Bebacek
    *****

    Kdo někdy nenáviděl svou matku? Tolik pravdivé a ze života.(28.8.2010)

  • Snorlax
    *****

    Dospívání v autorském filmu Xaviera Dolana má trochu hororový nádech, ale je v něm obrovský kus života a smutku.(9.5.2015)

  • Vančura
    *

    Ten film je děsivej, nesnáším na něm úplně všechno. Až bude chtít někdo vysvětlit, co znamená obrat "umělecká masturbace" nebo "pseudoartová sračka", pusťte mu Zabil jsem svou matku. Jedna hvězda za výbornou scénu telefonátu mezi ředitelem internátu a Hubertovou matkou.(21.7.2011)

  • eLeR
    *****

    Hubert mi niekedy neskutočne liezol na nervy, inokedy som ho ľutovala, aj ma rozplakal, aj rozosmial, často som ho nechápala, inokedy zase úplne chápala ... a tak nejak na mňa pôsobila aj matka, ináč výborne zahratá ... raz tak a inokedy úplne ináč ... herecké výkony super a skvelá muzika. Xavier je naozaj talent!(2.3.2015)

  • Dzeyna
    ****

    Je to vážně skvělé. První dílo Xaviera Dolana a taková pecka. Já sice jako první viděla "Je to jen konec světa", ale to ničemu nevadí. S klidem můžu říct, že je Xavier hrozně sexy i když je gay. I když vlastně asi proto, že je gay. Každopádně je to výborně vyvážené a řev ani emoce tam rozhodně nechybí.(5.11.2017)

  • Chrustyn
    ***

    Oproti režisérovu novějšímu snímku, ještě méně propracované a emočně nabité, přesto však působivé, bohužel docela jednotvárné. Vzhledem k věku režiséra, scénáristy a herce v jednom, obdivuhodné.(10.8.2015)

  • Marthos
    *****

    (2x) Ve všech ohledech pozoruhodný a formou zpracování zcela osobitý Dolanův celovečerní debut si zachovává svou výjimečnost především přístupem k zvolenému tématu, které bezpochyby svádí k tisícům dalších a veskrze fádních interpretací, jimž se ovšem tehdy ani ne dvacetiletý začátečník úspěšně vyhnul. Nahlédnutí do nelehké fáze dospívání pubertálního mladíka, hledajícího cestu ke své matce i přes permanentní vyhrocené averzní chování vůči její osobě, nabízí celou škálu definovatelných metafor, narážek a skrytých významů, výborně postihujících soužití dvou zdánlivě neslučitelných jedinců, z nichž ani jeden v zájmu vlastní pravdy nedokáže vyslechnout a pochopit toho druhého. Přecházení od komicky vypadajících žabomyších hádek k psychologicky vypjatým momentům umocňuje cílovou motivaci celého příběhu, uzavřeného jakoby prostým, ale o to více nečekaným setkáním beze slov. Náročný a v rámci dané role maximálně zvládnutý herecký výkon režírujícího Dolana byl byl poloviční bez božské Anne Dorval, doslova koncertující v postavě neurotismem stižené matky, sobecké a milující zároveň, velkoryse odpouštějící i umanutě trvající na vlastních požadavcích, jimiž ubíjí hrdinovo ego. Aniž bychom si to možná zcela uvědomovali, máme před sebou mimořádně vyspělé filmové umění; lyricky dryáčnickou sondu, zamýšlející se daleko více než nad homosexualitou citovým poutem mezi matkou a synem, které může být nenávistné i milující, ale v každém případě neoddělitelné a přetrvávající všechny bouře života. Bez diskuse zůstává fakt, že J'ai tué ma mère náleží k tomu nejlepšímu, co letošní queer filmový festival Mezipatra svým divákům mohl nabídnout. #Mezipatra 2010(16.11.2010)

  • Flakotaso
    ****

    Po výtečných Imaginárních láskách jsem čekal trochu lepší kus. Dolanovi se ovšem nedá upřít, že hned od prvního snímku si vytvořil naprosto originální a jedinečný styl - což je v dnešní době, kdy už bylo natočeno všechno a všemi způsoby, docela neuvěřitelné. A není to jenom o těch zpomalených záběrech, už jenom to jak snímá hovořící postavy - dvě v jednom záběru, otočené ke kameře. Zabil jsem svou matku však není zdaleka tak vizuálně a hudebně opojné, jako následující snímek. Dolan tady zkouší, občas mu to vyjde, občas ne, občas něco působí poněkud nedomyšleně. Několik scén dokonce už zavánělo těžkým nevkusem, například ta s barvami a dvěma "dychtivými" homosexuály. Nejvíce mi však vadila ona zbytečná uřvanost a vztahovačnost hlavního hrdiny, díky čemuž jsem s ním nemohl sympatizovat.(7.9.2011)

  • kajda.l
    ***

    Namyšlený film. Bohužel ne tím příjemným způsobem(27.12.2016)

  • Anderton
    ***

    Zabil som svoju matku znie dosť pózersky kontroverzne a Dolan takýmto spôsobom aj debutuje. V určitom smere sa jedná o debut par excellence, to v momentoch, keď sme ako diváci prinútení sa zamyslieť nad vlastným vzťahom k rodičom či už dnes, alebo v minulosti. Na druhej strane nám ťažko budú postavy nejak zvlášť sympatické a mám pocit, že ich chovanie proste nezodpovedá v tejto forme našej životnej skúsenosti. To odhliadnuc od faktu, že podobné problémy zažívajú všetci. Dolan však formálne v mladom veku machruje a ja sa teším, kedy sa z neho stane vyzretý muž a pripraví nám zrelé diela vzhľadom na svoje životné skúsenosti. Minulý rok sme videli Mami, čo je skoro až dvojička voči tomuto debutu, ale akosi v ňom onú vyzretosť cítiť viac. Proste je to lepší film. Tento je tiež dobrý, búriaci sa kedysi ako James Dean a River Phoenix (všímajte si mizanscénu), ale viac asi znamená pre Dolanových rovesníkov a rovesníkov jeho mladých hrdinov.(21.3.2015)

  • nathalee
    *****

    " Que feriez - vous si je mourais aujourd'hui ?" čo by si robila, keby som dnes umrel ? " Je meurs demain " Umrela by som zajtra . Silný príbeh zo života každého, reálnosť diela vháňa slzy do očí, toľko talentu v 20ročnom človeku som nikdy nevidela, napísať, zrežírovať a zahrať hlavnú úlohu v takej emocionálnej bombe..ešte stále som bezslov.(13.6.2011)

  • Stanislaus
    ****

    Tento film byl stylisticky i obsahově v mnohém podobný o rok mladším Imaginárním láskám, ve kterých se Xavier Dolan věnoval rovněž vzájemné lidské lásce, snažil se ji definovat a nějak ohraničit. Slovní hádky mezi synem a matkou byly někdy možná až moc spontánní a neodůvodněné, ale za to na druhé straně velmi realisticky podané. Svoji matku můžeme nenávidět až do nebeských výšin, ale rozhodně ji nikdy nepřestaneme milovat, což platí i v opačném směru. Nejkrásnější a obrazově nejelegantnější sekvencí byla scéna, ve které honil Hubert svou matku na louce a v lese. A závěr byl moc dobře udělaný. Zkrátka opět velmi krásný a hluboký zážitek, přičemž je pro mě stále neuvěřitelnou skutečností nízký věk režiséra/scenáristy.(29.5.2012)

  • MontyBrogan
    ****

    Film o tom, že aj rozmaznaní smradi môžu mať veľký talent. Vkusná artová vzťahovka, pohybujúca sa v kruhu ale ladne. A ten klavír tam sedí bezchybne.(3.3.2013)

  • Skrk
    *****

    Xavier Dolan v devatenácti letech usedl za režisérkou a scénáristickou stoličku a natočil J’ai tué ma mère. Tedy film, který je na jeho věk až příliš vyzrálý (a potvrzuje fakt, že stejně staří čeští "filmaři" natáčejí kýble hnoje zabalené do studentských filmů) a už tady Dolan nepopírá lásku ke Kar-wai Wongovi či Jean-Luc Godardovi. Dialogy jsou opět vybroušené, hudební složka brilantní, myšlenka filmu příliš pravdivá a Dolan "začíná" objevovat Pop-Art, který ještě více využije v dalších filmech. Jo a abych nezapomněl, emoce na každém rohu!(3.12.2012)

  • ancientone
    ***

    The 200 Blows(28.7.2014)

  • spaceboyCZ
    *****

    Scenar? Rezie? Hlavni role? Vek 20 let? No ty vole, jsem ohromen, jsem omamen....naprosta dokonalost, lyrika z mnoha zaberu jen cisi, Dolan si hraje s nasimi smysly, aby je hyckal a uvadel nas v uzas... Coz o to, ze bychom pubertakovi nafackovali pri prvni hadce, coz o to, ze matka by se obcas nad sebou taky mela zamyslet, ono kdyz si to date vse do kontextu, zamyslite se nad samotnym autorem, tak pak otevrete usta, nevericne koukate a rikate si: sakra, chlapce, pestuj ten talent a nenech se znicit pripadnou slavou.... Zpocatku mi ty vykriky a hadky strasne vadily, ale pak se mi to rozlezelo v hlave a prave naopak, ty hadky tam proste byt musi...musi tam byt, aby ukazaly absurditu dnesni vychovy mladeze, rozdilnost generaci, touhu teenagera po svobode...(1.8.2011)

  • RasputincZ
    ****

    Debut mladého režiséra Xaviera Dolana s kontroverzním názvem Zabil jsem svoji matku o 16-letém homosexuálovi, který už delší dobu nedokáže vlidně komunikovat se svojí matkou. Je obdivuhodné, s jakým objektivním nadhledem servíruje režisér jednotlivé slovní potyčky hlavních protagonistů. Dolan nestaví do práva ani chlapce ani matku, celý film je v podstatě o hledání cesty, jak spolu jednat, komunikovat a najít v sobě ztracenou lásku. Velmi, velmi pravdivé.(19.4.2011)

  • aluna
    *****

    Jó, puberta jsou zlatý časy. A ach ty matky - je jedno, jaké jsou, i ty nejlepší vám stejně vůbec nerozumí, vy nerozumíte jim, máte je rádi, nenávidíte je a nechápete, jak jste mohli vzejít z někoho od vás tak odlišného, zatímco tu podobu dost možná vidí všichni okolo. Jen vy ne.(8.1.2013)

  • Ligter
    ***

    Dolanův debut se mimo přirozené nevyspělosti (což ale není nikterak zásadní problém) jeví i jako tematicky sevřenější celek než Imaginární lásky. Až v nich se začíná naplno projevovat jeho manýristický styl demonstrován zálibou v pestrostobarevných kompozicích a vytříbeným sladěním hudby a dějových situací, v níchž se hrdinové nacházejí, nemluvě o působivých zpomaleních a notné sebeironii. Zabil jsem svou matku podobné postupy využívá jen zčásti a daleko méně se zabývá formálním vzezřením. Navzdory využití podobné strategie promluv do kamer jako v Imaginárních láskách je film odlišný. V jeho druhém počinu nejsou postavy součástí příběhu, pouze artikulují to, čím procházejí i postavy filmu. Ve svém prvním snímku je ale na to Dolan sám, což dodává větší míru autobiografičnosti. Je jasné, co chce říci a lze mu snadno porozumět, film ale jakoby srážela přílišná touha po sebevyjádření. Ke cti ovšem slouží Dolanovi to, že si nenárokuje nijak „objektivní“ a tu jedinou pravdu. Zabil jsem svou matku je spíše filmem-názorem, radikálním v nahlížení skrze optiku samotného aktéra. Menší problém je i nepříliš výrazný posun postav, což je ale pochopitelné, jedná-li se o film, jenž analyzuje určitý problém. Na 19 let je to přesto velmi kvalitní počin, jehož míra ztotožnění závisí na naší zkušenosti. Jen se bojím, aby Dolanovy filmy nebyly zakonzervované v čase, tj. nebyly jen módní záležitostí.(19.11.2012)

  • tobykout
    **

    Ve filmu je spousta scén, při kterých bylo chování hlavních postav opravdu zcestné. Někdy se Hubert choval jako namyšlený spratek, že mi bylo jeho matky i trochu líto, jindy se ale choval naprosto pochopitelně a jeho matka byla příšerně nesympatická a arogantní. To vše, aby byl vidět jejich nehezký vztah, aby byl důvod, proč se hádat. Když je pak celý film jen o tom, přestane existovat smysl, proč se na něj dívat. 40%(27.10.2017)

  • hygienik
    **

    Veľmi rozporuplný film! Kvalitné štylizované zábery a zaujímavý námet sú utopené v povrchnosti a hedonizme, bez snahy o hlbšiu analýzu. Atmosférou to už po 15 min pripomína imaginárne lásky, až keď som zistil režiséra, pochopil som prečo. Nepodarilo sa mi stotožniť so žiadnym protagonistom, takže som film pretrpel.(14.1.2012)