One Day
Jeden deň
One Day
One Day
One Day
Režie:
Lone ScherfigScénář:
David NichollsKamera:
Benoît DelhommeHudba:
Rachel PortmanHrají:
Anne Hathaway, Jim Sturgess, Patricia Clarkson, Romola Garai, Tim Key, Jodie Whittaker, Jamie Sives, Ken Stott, Rafe Spall, Matthew Beard, Guy C.A. (více)Obsahy(2)
Emma a Dexter se poznají 14. července 1998 po promoci na Edinburské univerzitě. Cítí vzájemnou náklonnost, stráví spolu platonickou noc i následující den, ale po vzájemné dohodě zůstává jejich vztah jen na přátelské úrovni. Film vypráví o jejich životě v následujících osmnácti letech, sleduje je vždy ve stejný den – ať už se sejdou, nebo ne. Emma se stěhuje do Londýna, chce se stát spisovatelkou, ale pracuje jako servírka v mexické restauraci, kde se seznámí se začínajícím komikem Ianem. Dexter, který je z bohaté rodiny, cestuje po světě a posléze se stává televizním moderátorem v nevkusné noční show. Užívá si pochybného úspěchu, ale pak jeho povrchním životem otřese, když mu na rakovinu zemře matka. Emma začne chodit s Ianem, žádná vášeň v tom ale není. V roce 1996 se 15. července sejde s Dextrem a jdou spolu na večeři do luxusní restaurace. Dexter je ale zfetovaný kokainem, flirtuje se ženami v okolí a k Emmě se chová hnusně. Emma z restaurace uraženě odejde a Dexterovi řekne, že ho sice miluje, ale už ho nemá ráda. Léta plynou, Dexterova kariéra strmě upadá. Nakonec ho vyhodí z televize. Má vážný vztah se Sylvií. Emma se rozchází s Ianem. 15. července 2000 se Dexter a Emma sejdou na svatbě společných známých. Emma oznámí Dexterovi, že dostala smlouvu na knihu, a on jí řekne, že se bude ženit, protože se Sylvií čekají dítě... (TV Nova)
(více)Recenze (629)
Asi starnem, ale mňa ten film celkom dostal:) Chémia medzi Anne Hathaway a Jimom Sturgessom funguje, najmä Hathaway mi svojim herectvom a prejavom výrazne asociovala božskú Audrey H. V mojich očiach kvalitná romantická dráma, ktorá znesie aj prísnejšie kritériá a nie je prehnane sentimentálna. ()
“Miluju Tě, ale už Tě nemám ráda.“ Příběh o tom, jak člověk s pocitem, že má na všechno dost času, dokáže s touto relativní veličinou naivně plýtvat. O tom, jak některé věci (a lidi) považujeme za samozřejmé a nevážíme si jich. O tom, jak jediný krátký a definitivní okamžik může všechno naprosto změnit a my se stáváme bezprizorními. A přesto musíme žít dál – i s tím tíživým vědomím, že jsme prohráli zcela všechno ... „Láska není náchylnost jednoho k druhému, ale neschopnost žít jeden bez druhého.” Friedrich Dürrenmatt ()
Jako kdybych viděl výcuc z Nicholase Sparkse, Love Story a námět převzatý z divadelní hry Každý rok ve stejnou dobu, resp. filmového zpracování této hry... Za každým záběrem, za každou replikou jsem si říkal, tohle zaznělo v Šarádě s Audrey Hepburn a líp, tohle je scéna z jiného filmu. Prostě slepenec, který se autoři rozhodli ukončit tím nejvíce očekávaným způsobem, protože je to přece drámo, ne? Ani mi nepřišlo, že by to mezi herci jiskřilo a vztah mi přišel takový násilný... vlastně jsme se ani nedozvěděli, čím zajímavé ty postavy měly vnitřně být. ()
Velké zklamání co do scénaře, které nemohlo napravit ani tak milé herecké obsazení a jejich veškerá snaha. Vadí mi dnešní moderní trend hraní si na mladé staré a odklad rodiny do čtyřiceti, kdy už to většinou biologicky logicky nejde. Emma jako typická slepice trpěla excesy nezodpovědného klacka 20 let, a pak se oba divili proč že jejich láska nedojde naplnění!? No a vrcholem byl závěr, kdy cesta odříkání a odpouštění skončila nesmyslně tragicky. Nelíbí se mi dnešní degradace tradičních hodnot, které nezmění žádná doba ani režim, protože jsou přírodně dané. Líbilo se mi vtipné stránkování kalendáře, to si hvězdu zaslouží. No jasně, další hvězdy patří právem oběma hrdinům, spravedlivě po jedné. ()
A opět mě jímá neodbytný pocit, že se z toho mohlo dostat o mnoho víc. Chvílemi šarmantně vtipné, chvílemi romantické, chvílemi depresivní. Ale jako celek? 6/10 ()
Příběh o lásce v čase začíná bolestně lehkou romantikou, pak, jak oba stárnou, začne být mnohem bolestivější a drsnější, jenomže to končí v rozbředlém sentimentu. Což z toho dělá milý, ale jen průměrný film. /18. 4. 13./ ()
70 % Má mě rád, nemá mě rád... Emma miluje Dextera, který si tu přízeň, pravda, v první polovině filmu nezaslouží a ani o ni příliš nestojí, lidi se ovšem časem mění a životní preference taky. Závěr filmu není poctivá hra s divákem, je ale otázka, který z možných konců by tak šel označit. ()
"What rhymes with Dexter?" - "Prick. It's a half-rhyme." --- Břitký humor má své kouzlo. Za jeho pomoci se překoná všelicos. Emma to věděla. A proto jsem si její charakter zamiloval jako málokterý jiný. --- Už dlouho mi bylo zle při slovech, že Anne nemá přirozenej sex appeal (svatba!), že byla chována pro disney princezničku a tou už taky navěky zůstane, blah blah blah, blah blah blah - a jsem potom neskonale rád, že když ne jinam, sem můžu kohokoliv vždycky odkázat. Tohle je totiž (pro mě už druhý) definitivní důkaz, že nám Anne dorostla v nesmírně charismatickou, příjemnou herečku. Jinak samozřejmě, ani já jsem se neubránil dojmu, že jsem tohle všechno už někde viděl, ale to fakt čerte vem, když takovou komplexní ústřední dvojici na plátně zase nějakou dobu neuvidíme. Sturgess je děsnej štramák a neodolatelnej buránek, i on tuhle "obyč" romanťárnu neobyčejně povyšuje. A když se k tomu přidá božská Rachel se svou "jednou" melodií, jejíž desátý vstup na scénu přesto vítáte, jako by mělo jít o klíčový vdech z inhalátoru - no ... pak mi někdo vyprávějte, že film nemůže stát na individualitách. One Day je toho zářným důkazem - se všemi pozitivy i negativy -, ale to si zkrátka jednou za čas lze připustit. ()
Tak trochu osudová romance, tak trochu Město andělů, tak trochu podvod. Anebo tak trochu od všeho. Základní rámec vyprávění je zajímavý, ale nakládá se s ním občas trochu svévolně. A taky se děje opravdu všechno důležité 15. července. Jim Sturgess s Anne Hathaway tvoří vynikající jiskřivou dvojici, z hlediska kostýmu a výpravy je to slušná přehlídka jemných změn v období 1988 až 2011, atmosféru hezky dotváří hudba Rachel Portman (a to měla snad jen jediný výrazný motiv!). Akorát těch posledních 20 minut pro mě ten film dost devalvovalo a posunulo mě od nadprůměru k lepšímu průměru... ()
jeden den... krásné prostředí a na můj vkus moc sladká , dojemná, hudba, jinak hezká podívaná s bohužel předvídatelným koncem ( ve tří-čtvrtině) ()
Tento snímek patří k těm romantickým filmům, které zaujmou svou originalitou i přes, dalo by se říct, obyčejný příběh. Od první minuty jsem film hltala až do samého konce. Vynikající hudba, která zcela jistě táhla celý příběh, na mě tedy také měla značný dopad. Zcela jistě tomuto snímku nechybí ani vtip, porce romantiky, nostalgický průřez nedávnou minulostí a ani sympatické a lidsky blízké postavy. Anne Hathaway a Jim Sturgess troří dokonalé duo, mezi kterým to mnohdy jiskří více, než by ve skutečnosti mělo, ale o to je to pak lepší, že? Nutno také podotknout, že závěr filmu jsem takový jaký byl opravdu nečekala a celkem mě i šokoval (těžko říct zda mile nebo nemile). Což je ale samozřejmě zase plus, protože to jen přidá na originalitě celého příběhu a celý koncept alespoň není tak jednoduchý. Jedním dechem, tento film mě zcela okouzlil a stal se jedním z mých nejoblíbenějších. Jediné co na konec jen mohu dodat je, že cesty osudu jsou prostě nevyzpytatelné. - "Whatever happens tomorrow, we've had today." ()
Snaha udělat jiný romantický film, ale bohužel místy se stále objevují americké klišé, chybí už jen klasický happyending, který se však nekoná. Objevují se skvělé části, ty jsou pak střídány možná až trochu nudnými a zdlouhavými pasážemi. Co se mi opravdu na tomto filmu líbilo, byl výkon Jima Sturgesse, který ukazuje, že umí hrát, vynikající hudba Rachel Portman a kniha od Minala Kundery, kterou Anne četla na pláži v 20.minutě... ()
Po přečtení distribučního textu jsem nečekal klasickou romantickou komedii, ale spíše úsměvné drama o postupném růstu dvou přátel, jejichž osduy se po letech spojí. A to se mi bezezbytku vyplnilo. Bavily mě dialogy, ústřední herecká dvojice, jíž byly role napsány takřka na tělo a nakonec i to citové vydírání. Všechno bylo jak má být, dokud mi Scherfig nedala ránu, ze které jsem se už nevzpamatoval. Mělo to bejt jinak! 80% ()
Trailer mě fakt nalákal a tak jsem si film nenechal ujít v kině... Film se snaží se být vším - slaďárnou, dojákem, romantikou, komedií, dramatem, ale spíš bych řekl, že jde o takové odlehčené romantické drama. A Hathaway i Sturgees se mi líbili. Podle kritiky třeba nepředvedli kdo ví jaký herecký výkon, ale ten vztah mezi nimi mi přišel takový opravdový. No, ale v tomto případě jsem chtěl vidět asi trochu jiný konec. Musím říct, že jsem čekal pozitivněji laděný film (čekal jsem vyloženě "feel-good" pocit a happy end), ale stejně se mi svým způsobem líbil. Ničím překvapující, ale pokud chcete vidět "hezký film", Jeden den je dobrá volba. Sice čekal jsem trochu víc, ale špatné to nebylo... // No, po přečtení knižní předlohy musím říct, že film je vážně slabý odvar. Bylo mi to ale jasné - tohle je přesně látka na knihu a do filmu se ani nemohlo vejít všechno. I přesto se to ale natočilo poměrně důstojně a casting se opravdu povedl. Ovšem rozhodně doporučuji knihu, čte se výborně a je to taková civilní věc ze života. :) ()
Neměla bych sledovat filmy, když mám menstruaci. Jsem pak přecitlivělá. ()
Podle traileru jsem čekala, že to bude fakt bomba, ale celý film pro mě bohužel jedno velký utrpení. Scénář byl hodně špatnej. Jediný co bylo dobrý byla hudba, ale to je fakt tak jediný a ještě Anne to docela slušelo. Ale Jim byl docela hodně slizskej. Nechápu, jak to může mít tolik procent. Skoro se to ani nedalo ani dokoukat. Musela jsem se hodně přemáhat. Takže fakt jen slabých 20%. ()
Tvorcovia môžu ďakoval Rachel Portman za jej citlivú a atmosféru dotvárajúcu hudbu, ktorá zachraňovala film. Čo k tomu dodať? David Nicholls je autork, ktorého romány dostávajú ženy aj mužov do kolien( ak teda pripustíme, že sa muž k takejto beletrií uchýli, ale predpokladajme, že áno.) Bolo len otázkou času, kedy sa niekto jeho diela chytí a voľba padla na jeho posledný román Jeden deň. Film, pre ktorý napísal scenár je až príliš rozkúskovaný aby ponúkal nejaké skutočné emócie. Naozaj nebyť hudby a toho, že Hathaway a Sturgess nie sú na hereckom poli úplný nováčikovia, bol by film podstatne neznesiteľnejší. Film sleduje 20 rokov života dvoch postáv, ktoré mali vždy k sebe blízko, ale až po nejakých tých prekážkach si uvedomili, že majú byť spolu. Respektívne hlavný hrdina Dexter si to uvedomil. Koncepčne je film jednoduchý - využíva kopec rôznych odkazov, ktoré znalcov prinútia k úsmev - vybranie si Evil Dead trojky pred Kieslowskeho Modrou farbou - umne narába z humorom - krádež šiat je výborná po hereckej aj filmovej stránke. Romantická línia funguje. Tie pohľady a miesta a atmosféra jednoducho núti vedome porovnávať situáciu páru na plátne s nami. Nie do takej miery, že by nás film vtiahol a potom mohol v (ne)prekvapivom zvrate strhnúť, ale rozhodne do takej miery, že film dopozeráme a nebudeme ľutovať že sme ho videli. Pretože zlý nie je. Veľa vecí tam funguje tak ako má čo dokazujú aj smejúce sa a analyzujúce dievčatá v poloprázdnom kine. Jeden deň je priemerným filmom, na ktorom sa dá nájsť veľa pekných vecí. Záleží na vás či máte chuť hľadať, alebo nie. ()
"I LOVE YOU VERY MUCH, BUT I DON´T LIKE U ANYMORE..." ()
Veľká hromada premárnených p ríležitostí, nesplnených očakávaní, sklamaní, ale aj naplnená láska, na ktorú obaja tak dlho čakali. Mohol by to byť dôkaz o tom, ako sa s nami šťastena, alebo ak chcete osud, dokáže zahrávať a ako nečakane zasiahne do našeho života strata. Nič zvláštneho a predsa výnimočné. A ešte stále, aj notnú chvíľu po zhliadnutí, vo mne dokáže vyvolať úsmev. ()
jako celek veskrze příjemná podívaná, kterou ale ubíjí nespočet klišé a pěkně debilní konec.. ()