Reklama

Reklama

Tajemné síly

(festivalový název)
Drama / Krátkometrážní
Francie, 1943, 43 min

Obsahy(1)

Dej filmu sa odohráva v rokoch 1930 až 1939. Mladý poslanec snemovne Pierr Avenel (Maurice Rémy), mladý idealista, zaujal poslancov svojim talentom rečníka. Padol do oka poslancom združených v slobodomurárskej lóži, ktorí mu ponúkli vstup do združenia. Pierr aj napriek výhradám svojej manželky (Gisèle Parry) prijíma a prechádza celým ceremoniálom prijatia. Veľmi rýchle si uvedomil svoju chybu, že slobodomurárska lóža je skupinou mužov, ktorí túžia len po moci a spoločne so Židmi pripravujú pôdu na spustenie vojny. (Volodimir2)

(více)

Recenze (11)

woody 

všechny recenze uživatele

Jedna z mála dochovaných ukázek Vichystické propagandy, vzniklé na přímou objednávku Goebbelsova ministerstva. Příběh je jednoduchý a zkratkovitý - mladý nacionální politik se v naději na kariérní postup přidává ke Svobodným zednářům, přičemž zjišťuje, že všechno je jen klam a šalba a následně mu jde o život. Snímek vysvětluje, co vedlo k událostem v předválečné Francii (Stavinského aféra, Daladierova rezignace), přičemž viníci jsou jasní - socialisti, komunisti, kapitalisti, parlamentarismus, tajné organizace a samozřejmě přízrak z nejděsivějších - lstiví Židé. Nejvíce se mi líbila práce se světlem - v přítomnosti Židů je nasvícení scény takové, aby by byl na zdi jasný obrys židovské fyziognomie. Na filmu je zjevné, že chtěli odkrýt všechny židozednářské rituály a tajná potřesení rukou, aby je zbavili jakékoliv aureoly tajemna ve smyslu "Poznejte nepřítele, bude pak méně nebezpečný." Inicializační rituál nového člena tak zabírá plnou třetinu stopáže. Poslední záběr je klasický - hořící zeměkoule, nad níž se zlostně tyčí věčný Žid a uchycuje ji do svých pařátů. ... Nebyli by to Francouzi, kdyby dělali, že taková kapitola jejich kinematografie se nikdy nestala, čemuž nahrává i fakt, že režisér, stejně jako scénárista s producentem Forces occultes byli po válce popraveni za kolaboraci a většina propagandistického díla se ztratila nebo byla zničena. Zdálo by se tak, že za války u nich vznikly jenom burlesky s natvrdlým Fernandelem ... ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Výborné, snímek dostatečně výmluvný a srozumitelný i beze slov!!! Názorná ukázka toho jak v praxi vypadá a funguje takzvaná demo-kracie a parlamentarismus! Že je to jen prachsprostý podvod páchaný na národech! Skoro bych řekl, že známé zednářské heslo "Ordo ab Chao" (Řád z chaosu) je dnes ještě více aktuální než tenkrát! ()

Mariin 

všechny recenze uživatele

Něco mezi dokumentem a dramatem, v němž jsou ukázány zednářské praktiky, zejména obřad zasvěcení. Cenné zejména tím, že nepatří mezi povinně pochvalná a idealizující pojetí, jaká známe z poslední doby. ()

Flego 

všechny recenze uživatele

Ako agitka je to odporné, ako príbeh zapredaného politika vcelku fajn. Otázkou je, aké motívy viedli tvorcov k natočeniu tohto filmu... ()

Volodimir2 

všechny recenze uživatele

Tajomné sily je propagandistickým filmom z roku 1941, ktorý bol premietaný verejnosti až v roku 1943. Zaoberá sa obdobím veľkej hospodárskej krízy ale aj politickou krízou v 30-tých rokoch vo Francúzsku. Ukazuje na sériu škandálov, ktoré otriasli s Francúzskom, čo nakoniec viedlo ku krvavým nepokojom 6.2.1934. Išlo o proti parlamentnú demonštráciu organizovanú pravicovými skupinami proti prepusteniu policajného prefekta Jeana Chiappeho v prípade aféry Staviský. Demonštrácia sa zmenila na vzburu na námestí Place de la Concorde kde bolo zabitých 37 ľudí a viac ako 2000 zranených. Aj po týchto nepokojoch moc zostáva v rukách slobodomurárstva, ktoré organizovali zmeny v politickej aréne. Na konci filmu chce slobodomurárstvo viesť vojnu s Nemeckom ako štátom, ktorý je proti ich poriadkom. Film má dve verzie 43 minút a 52 minút a je vytvorený bývalými slobodomurármi Jean Mario Riviére, Robertom Muzardom a Jeanom Mamym (Paul Riche), ktorí opustili slobodomurárstvo a spolupracovali s okupantmi. 25.11.1945 bol Muzard odsúdený na 3 roky väzenia, Riviére dostal trest smrti a podarilo sa mu utiecť, Jean Mamy alias Paul Riche bol taktiež odsúdený na smrť a 29.3.1949 popravený. Film je úplne tonalitný nakoľko sa objavil v tak jednoznačných podmienkach času a miesta, že nie je možné pochybovať o jeho vsadení do obdobia francúzskej fašistickej republiky v roku 1943. Ešte by tu patrila zmienka objavujúca sa v záveru filmu o všeobecnej mobilizácii zo dňa 1.9.1939 a samozrejme tu prináležiaca aj "Podivná vojna" vedená Francúzmi až do 10.5.1940. A s ňou spojená zmluva medzi Francúzmi a Poliakmi, podľa ktorej mali francúzske ozbrojené sily zahájiť ofenzívu v 15 deň po mobilizácii v prospech Poľska - na túto ofenzívu čakajú Poliaci asi až do dnes (žiadna sa neuskutočnila). ()

Krt.Ek 

všechny recenze uživatele

Jak už jsem naznačil v některých svých předcházejících komentářích, ztrácím svou důvěru ke kapitalismu a vlastně k celému demokratickému systému. Takže si myslím, že se dá mé mé hodnocení snadno vysvětlit. Upřímně je mi jedno, zda svět takhle chodí nebo chodil, já ho tak v tuto chvílí vidím (možná to je ale jen nerozvážnost mladí a rádoby revolta) a proto hodnotím, tak jak hodnotím. ___ Poznámka k celospolečenské situaci: Nechci se pouštět do nějakých hlubokých analýz rozebírající otázku moci Svobodných zednářů či dokonce možnou latentní mezinárodně židovskou diktaturu, přece jenom nemám toto téma dostatečně nastudované, ale byl bych rád, kdyby někteří z Vás, jenž tento komentář přečtou, začali o tomto tabu tématu trochu více přemýšlet. Ono je na každém šprochu pravdy trochu. A tady na tohle téma jsem našel docela pěknou řádku dokumentu, jenž jsi zastánci pro-izraelské politiky (Izrael dle mého hýbe světem) a vůbec politiky dnešního světa za rámeček nedají - a co je důležitější tyto dokumenty nepocházejí od radikálních nacistů, jenž chtějí každého žida upálit (uplynovat, pověsit a nevím co ještě), ale od vzdělaných pánů humanitních oborů typu politologie, historie, atd ()

NinonL 

všechny recenze uživatele

Inteligentní a výřečný poslanec francouzského parlamentu je naverbován svobodnými zednáři (sedícími v tomtéž parlamentu). Jejich cílem je, aby své schopnosti využil ve prospěch této tajné (diskrétní) společnosti. Tento hraný dokument o rituálu zasvěcení a chapadlech, které zednáři rozvíjejí, je částečně seriózní, částečně karikaturou. Ve zkratce asi tolik: Mezi zednáře může vstoupit jen svobodný člověk dobrých mravů, aby se z něho stal otrok a sluha pochybných existencí a zločinců. Okultní síly nebo jen bezohledná honba za mocí, kariérou a penězi? ()

fragre

všechny recenze uživatele

Po filmové stránce nevalná vichystická agitka proti "židozednářskému spiknutí". Děj je prajednoduchý - mladý nadějný poslanec je vlákán do sítí zednářské lóže, časem však prohlédne, že za všechen élend, který kdy stihl Francii, jsou zodpovědní jeho noví bratři, chce vystoupit a odhalit toto spiknutí, proto je naň spáchán atentát a umírá (téměř) v náručí snoubenky právě ve chvíli, kdy z nádraží vyjíždějí vlaky plné odvedenců na fronty II. světové války, za jejíž rozpoutání jsou samozřejmě zodpovědni zednáři. Děj je dosti řídký, a to dobrou třetinu zabírají scény přijímání adepta do lóže a jiné rituály. V intencích ideologie pronacistického režimu je parlament představen jako žvanírna (neprohlásil něco podobného Lenin?) ovládaná zákulisními piklemi (dnes v tomto schématu nahradili zednáře lobbisti). A samozřejmě se stále divákovi podsouvá to, že zednáře ovládají Židé, což je vypointováno závěrečným obrázkem démonického Žida na hořící zeměkouli a nápisem FIN zakomponovaného do Davidovy hvězdy. Inu, různé zakulisní spolky nepochybně šíbují mocně politikou, zde není paranoie nikdy dost, ale o jejich výhradním židozednářském původu lze s úspěchem pochybovat. Tam jsou hlavním pojidlem moc a peníze. Rasa, víra či příslušnost ke spolku jsou jen pojidla dodatečná. O zednářích moc nevím, jejich obraz v obecném povědomí kolísá od pokrokářů přes společenský klub po ďábelské spiklence, ale v jejich prospěch aspoň hovoří to, že byli pronásledováni kdekterým totalitním režimem. Taková prvoplánová agitka, kterou je tento film, se snad ani nedá hodnotit. ()

Brejlil 

všechny recenze uživatele

Woody to vystihl naprosto přesně. Film je až nablbý ve své přímočaré nelogičnosti. Demokracie je předvedena neplodnými hádkami v Národním shromáždění, zednáři kují pikle kdesi v zákulisí a mladý ideály nacionalismu zatížený poslanec je po svém vstupu k zednářům neustále žádán o protislužbu. Legrační je naprostá nelogičnost. Úvodní mapka světa předvede celý svět lapený do sítí židozednářských spiknutí, jen Německo a jeho satelité jsou zářivě bílé ostrovy. Válka je podána tak, že zednáři ji vyprovokovali, přestože věděli, že nemají proti Německu šanci. Jenže v dlouhodobém měřítku zřejmě Německo porazí a vydělají na tom. Upřímně, film na mně působil v tomto ohledu spíše jako podvratná protiněmecká propaganda, to ale nebylo jistě jeho úmyslem. Tvůrci tohoto veledíla se ani příliš nesnažili nějak jej filmově pozvednout. S výjimkou několika hrátek se světlem jde o naprostou rutinu. Jen snad: režisér Jean Mamy byl popraven, scénárista Jean Marquès-Rivière byl odsouzen k smrti, ale uprchl z Francie ještě před koncem války a producent dostal tři roky v pevnosti. Ale kdoví, jestli tyto údaje jsou správné. ()

Tipko 

všechny recenze uživatele

Síce starý krátky snímok z kruhov vysokej politiky, ale veľmi trefný a pravdivý. Nad jeho obsahom by sa mali zamyslieť hlavne súčasní politici a tí ktorí, plánujú do politiky vstúpiť. ()

kiv 

všechny recenze uživatele

Výjimečný film. Rozhodně to není žádný filmařský skvost; a politicko-propagandistická objednávka, na kterou dílo vzniklo, je také neoddiskutovatelná. Hlavní poselství filmu je vyšinuté, avšak vystavěné na skutečných zednářských pohnutkách a reáliích. Obraz politického kolbiště je s jistou dávkou naivity a zjednodušení obrazem skutečných principů, které ovlivnily řadu událostí (nejen) evropské historie. Odporné zednářské rituály jsou pravdivě ztvárněné. V tomto ohledu je film unikátní a jedinečný. V tom je jeho obrovská přidaná hodnota, jako takový je však bezpečně označen spikleneckými, nacistickými, paranoidními a jinými nálepkami, což jej činí lépe uklizeným než kdyby byl někde zavřený v trezoru. ()

Reklama

Reklama