Režie:
Štefan UherScénář:
Alfonz BednárHudba:
Ilja ZeljenkaHrají:
Vlado Müller, Viliam Polónyi, Mikuláš Ladižinský, Vlasta Fialová, Elena Zvaríková-Pappová, Jozef Budský, Augustín Kubán, Míla Beran, Hana Slivková (více)Obsahy(1)
Komédia o podiele hriechu na poľudštení diabla je absurdným obrazom paradoxu morálky ľudí, ktorých zloba prevyšuje a marí všetko úsilie pekelníkov, rozhodujúcich sa svet napraviť, aby mali čo kaziť. V starom opustenom kostole sa schádza skupina dávno penzionovaných, ale kvôli preťaženosti mladších síl opäť aktivovaných čertov na procese proti svojmu kolegovi, ktorý sa rozplakal nad osudom človeka. Chátrajúci kaštieľ v Dolnej Krupej, pamätajúci časy Beethovena a jeho Sonáty mesačného svitu, slúži teraz ako blázinec a protialkoholická liečebňa; odvádzajú sem ženu, ktorá zošalela, keď zistila, že pričinením Obžalovaného bol jej muž neverný s inou, zatiaľ čo ona, milujúca Beethovenovu sonátu, sa zviesť nedala. Horkou iróniou je prítomnosť dvoch géniov: jeden chcel hudbou urobiť človeka ušľachtilým a ľudským - a prehral, druhý chcel pravý opak - a tiež prehral. Zlo sa tak rozmohlo, až sa rozplače samo nad sebou a nevidí pre seba iné východisko ako prejsť do opačného tábora. V disproporcii medzi lapidárnou štylizáciou v motívoch nadprirodzeného a naturalistickou vecnosťou v motívoch reálneho sveta zanikajú viaceré nápadité režijné postupy. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (18)
"Petríček, ty máš v gatiach toľko energie, že by aj fabriku uťahla!" ()
Nadsazené, chvílama vtipné, jakoby pohádkové, zjednodušené - a přece tak pravdivé (až děsivé). Skvělá, svižná, čímsi úsporná a velmi nápaditá režie. Jednoduchý příběh, zajímavé myšlenky. Možná to ale pro plné pochopení člověk musí vidět aspoň dvakrát. ()
-Spravedlnost neexistuje, to je jen výmysl.- Š. Uher je pro mne vedle J. Jakubiska a E. Havetty největší slovenský režisér. Podobenství, v němž pamětník jistě pozná kritiku tehdejší společnosti, kdy čerti jsou ti, co vládnou, a když nedokážou lidi řídit, jak by si přáli, stanou se ...., aby je pak mohli lépe ovládnout. A přesto je tenhle snímek nadčasový, protože je o svobodě, lásce, nenávisti, pomstě, spravedlnosti a touze ovládat. Ani krátký příběh soudce není bohužel minulostí, protože tohle nezmizelo - ti, co mají stát na straně spravedlnosti, tak ne vždy činí. Skvělá vizuální stránka, výborný hudební doprovod. Čerti jako by se i s knížetem stali vzorem pro budoucí pohádku s Čerty nejsou žerty. Tragédie nad komičností zde však převládá. Vlasta Fialová je vpravdě démonická femme fatale. A kontrolní otázka: lze z vlasů ukout hřebíky? ()
Tohle mohl stvořit opravdu jenom GÉNIUS. Štefan Uher(režie), Alfonz Bednár(scénář), Stanislav Szomolányi, Beňo Krivošík(kamera), Ilja Zeljenka(hudba). Všichni tito pánové si zaslouží velký potlesk, protože se velkou měrou podíleli na tomto veledíle. Nesmím samozřejmě opomenout i herce(vypisovat je ale nebudu), kteří na tom všem mají taktéž velkou zásluhu. Když jsem si pročítal těch pár zdejších komentářů tak musím vpíchnout především dva komentáře. A to komentář uživatele PEZ a mýho filmovýho kolegy darkrobyk, kterej mi zároveň i tento film doporučil za což mu tímto velice děkuju. Závěrem snad jen dodám, že je celkem smutný, že takovej filmovej skvost tady má pouze 138 hodnocení. 5hvězd. ()
"Ty máš v gatiach tolko energie, že by aj fabriku utiahla." Zajímavé tématické spojené třeskuté komedie (neb čerti jsou fakt zábavní) a lidské tragédie (neb příběh lidských protagonistů je fakt smutný). Zajímavě podané, zajímavě odehrané. Takhle se už filmy netočí. Škoda. "Spravodlivosť neexistuje." ()
Zajímavý pohled do nitra lidí, jejichž mysl ovládá cizí ďábel...myslím, že na tu dobu těžko pochopitelný film.. ()
Velmi hlučný a vlastně dost iritující film. Nefunkční koncept, nepravděpodobné zápletky - Bednár se svým moralizováním atd. 4 dávám hlavně za kameru a Ducha - s Jakubiskem, Uherem, Hanákem a Hollym ml. měli tehdy Slováci sakra našlápnuto ()
Tak opravdu rarita, když socialistický film pracuje s ďábelským pokušením jako přímou příčinou lidské zhovadilosti, a není to film pohádkový. Nějak mi ale připadá, že je tím člověk vyvazován z vlastního selhání. Expresivní a občas opulentní až barokně. Ale připadá mi, že expresívnosti je až moc, takže degraduje do fraškovitosti, že sám příběh je nepříliš rafinovaný, že podobenství jsou až příliš polopatická. Spíše zajímavé šlápnutí vedle. ()
Nepříjemné expresivní herectví a polopatické pravdy jen těžko překročí dobovou podmíněnost. ()
Zaujímavý námet sa v rukách schopného režiséra nerozpadol (čo prelínaním reálneho sveta s nadprirodzeným bezprostredne hrozilo), dokonca sa nebojím tvrdiť, že sledovanie bolo miestami vysloveným pôžitkom nielen vďaka Beethovenovej hudbe, ale aj Uhrovým majstrovsky komponovaným scénam. Nemôžem sa však zbaviť pocitu, že látka je vhodnejšia pre divadelné spracovanie a koniec šesťdesiatych rokov neposkytoval adekvátne technické možnosti na filmové spracovanie, ktoré by vyrážalo dych. ()
(96/2017) / Celkom výrazný posun od "klasického" Uhera a prvý film ktorý pôsobí moderne(jšie). Zaujímavý nápad s dvomi dejovými rovinami sa podarilo v pohode dostať zmysluplne na plátno, ale herecké podanie určite nesadne každému. Opäť famózny Szomolányi sa vyhral s kamerou a záber za záberom baví dynamikou a nápadmi. Občas mrazilo, občas zabavilo. Predpokladám, že Génius je asi posledný film kde mohla táto dvojica naplno prejaviť svoj sloboný umelecký potenciál. Aspoň tá rozlúčka stáala za to. (8/10) ()
Ano, divadelní ztvárnění by bylo jistě elegantnějším řešením, takto je to na filmové plátno až přespříliš expresivní v mnoha ohledech, a tudíž stravitelné jen s velkou dávkou sebezapření... ()
Sliboval jsem si od tohoto neznámého snímku dost, ale na mě to bylo až příliš fantaskní nebo iracionální, nevím, jak to přesně napsat. Banda čertů má lidem škodit, vyvolávat v nich hříchy, ale aby byl člověk hříšný, musí být nejdřív bez poskvrnky. Aneb Marxův boj protikladů (nebo Hegelův, chcete-li). Takže je tu čert zvaný Génius, který se snaží ukout z vlasů hřebík, nakonec však musí letět do opuštěného kostela na kongres, kde dostane úkol zhříšnit slušnou manželku jednoho sukničkářského ožralky s vysokým postavením v rámci města za pomoci jedné z jeho starých přítelkyň, kterou sehrála Vlasta Fialová. Takřka se mu to podaří, ale místo toho přivede svoji svěřenkyni do blázince, čehož pak lituje, až se mu řinou z očí slzy - a postupně tak uvede do lítosti většinu z té čertovské bandy. A tak nakonec nezbyde, než aby se z čertů stali andělé... Však také podtitul filmu zní "jak polidštit čerta" - nebo tak nějak... Samozřejmě, je to alegorie, ale to skotačení hejna čertů, kteří jsou pro nás lidi neviditelní, ale jsou všude kolem nás, to mi skutečně nesedělo. A výkony herců byly spíš pantomimou. ()
Takéto niečo natočí len génius. Neuveriteľná forma, náhľady kamery, prvotriedné herecké výkony (úplne všetkých), originalita a aj odraz doby, respektíve reflexia všetkých ľudských slabín. Pre mňa úžas, že takéto niečo vzniklo u nás pred pol storočim a že sa o tomto filme vôbec nevie. Značne expresívna a teda nie pre každého vstrebateľná forma, no jednoznačne filmárčina svetovej úrovne. ()
Podiel hriechu na poľudštení diabla - nevídaný námet na sfilmovanie sa Uhrovi a spol. podarilo preniesť na plátno ozaj znamenite. Partia čertov na čele s výstredným Ladižinským a chudákom Polónyim bola stvárnená výborne, ich expresívnosť ma pri prvom zhliadnutí iritovala, najmä ich miestami hurónsky smiech, no pri druhom už ani tak nie. Mrzí detinskosť zobrazenia čertov s rožkami a chvostom, no napríklad čert v podaní Augustína Kubána nemá rohy, lebo je holohlavý... trochu fail jeho zaradenie v tomto diele. Páčilo sa mi však, že žiadne peklo a kotle nebolo zobrazené, kresby či maľby, ktoré lemovali pozadie pri rozhovore čertov, resp. snímanie reaktivácie kolégia v rozpadnutom chráme boli výborné nápady. Výborný bol aj výber dvojice hercov - ľudí hriešnikov, presné typy, pri ktorých to Vladovi Müllerovi veríte a nebojácnosť Vlasty Fialovej v závere tiež. Nesúrodé vsuvky iných minipríbehov, ako predajného sudcu či dvoch maliarov čo znehodnotia svoje socialistické plagáty reklám, nepridávajú filmu nejakú extra hodnotu či neozrejmujú konanie kolégia, a tak mi prišli zbytočné. Ale ako kričí Müller na ulici, nedajte sa obmedzovať, nikým a ničím, ani týmto komentárom :) ()
Třeštivostí připomínající styl Jakubiska nebo Havetty, ale vnitřně chudý až chatrný. Hvězdičku přidávám za dobré herce. Zhlédnut 3.6.1991. ()
"Teraz, vážené kolégium, plačem teda druhý raz, pretože si uvedomujem, ako hlboko som klesol, keď som plakal prvý raz." Čert Polónyi zvedie na zcestie Müllera, rozvráti mu rodinu prostredníctvom femme fatale Fialovej, čím privedie jeho dobrú ženu Zvaríkovú-Pappovú do blázinca. Namiesto toho, aby pociťoval radosť z dobre vykonanej práce, je mu to celé ľúto, za čo je popoťahovaný diabolskou vrchnosťou. Zaujímavé striedajúce sa scény rodinnej drámy, zvlčilého potomstva, výčiny veselej bandy čertov škodoradostne zasadajúcich a popritom priebežne zlo páchajúcich v kostole, kde práve prebiehajú archeologické vykopávky, v maliarskom ateliéri alebo v psychiatrickom ústave v kaštieli. Použitie Beethovenovej hudby mi trochu evokovalo Kubrickov o dva roky mladší Mechanický pomaranč, či už v elektronická podoba "Ódy na radosť" počas titulkov alebo bezslovné scény násilia a deštrukcie podfarbené jej orchestrálnou verziou. Veľmi zaujímavý počin, plný nepríjemných otázok, takže nie je divu, že rovno po dokončení smeroval do trezoru. "Petríček, ty máš v gatiach toľko energie, že by aj fabriku utiahla!" ()
Keby som nevedel, že to režíroval Uher, tipol by som si Jakubiska. Tí čerti ako by vypadli z niektorého jeho filmu. Nielenže ich hrali Jakubiskovi obľúbení herci, ale aj ich správanie bolo také cirkusoidné, ako je to u Jakubiska bežné. ()