Victorious Wings
Režie:
Čeněk DubaScénář:
Jiří MarekHudba:
Jiří ŠustHrají:
Rudolf Křivánek, Jiří Adamíra, Eduard Dubský, Vlasta Fialová, Josef Benátský, Julie Charvátová, J. O. Martin, Karel Richter, Antonín Mikulič, Josef Vinklář (více)Obsahy(1)
Poctivou prací k socialismu, takové je heslo tohoto filmu. Odehrává se mezi dělníky v továrně na výrobu letadel, kde funguje úspěšný plachtařský klub. Dělnou práci tu narušuje jedině samolibý, individualistický konstruktér - ale ten díky kolektivu pochopí své chyby a napraví se. Celé vyprávění vrcholí na mezinárodní plachtařské soutěži. Vznikla příkladná stalinistická agitka ze sportovního prostředí. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (11)
Docela roztomilý film o tom, co dělal Ruda, než začal studovat národopis, kterému nikdo nerozumí. ()
Snímek o správných, spravedlivých, pracovitých, slušných a ve všech směrech poctivých hoších a mládencích z Aero klubu, přetéká naivitou. Hereckou i režijní. Ani zajímavý pohled na konstruktérskou práci na letadlech, či podrobnosti o létání, nic nezmohou. Šroubované dialogy a zmatená režie, i když bez přehnaného, rudého obalu, se nedá přehlédnout. ()
Pěkný film ze zajímavého prostředí pilotů větroňů. Byla ve mě malá dušička, obával jsem se, aby to podle názvu nebyla propagandistická masáž z války. To se naštěstí nekonalo a navíc je tady na rok 1950 minimum politiky. Pár průpovídek typu: vidíte, soudruzi, i dělníci mohou létat. Istruktor Paukner hulí fajfku snad i ve větroni. Super startér větroňů. Nevěděl jsem, že něco takového existuje. Dobré výkony Fialové, Adamíry, Deyla i učňů. Myslel jsem, že jeden z učňů je Antonín Šůra, ale není nikde uveden, tak je to asi jeho dvojník. ()
Adamíra svou první velkou roli odehrál prakticky celou v montérkách. K tomu navíc ještě neuměl své pozdější žonglérské kousky se svým podmanivým hlasem. Takže jsem přišla o jediná lákadla tohoto snímku. Čekala jsem optimistickou agitku, dostala jsem optimistický film s agitačním nádechem. Scénář není nikterak komplikovaný, ale rozvíjí příběh dvou rivalů jak v osobní, tak ve sportovní rovině celkem zdařile. Poměrně zásadní výtku bych měla k radikální změně chování Rudy, ke které došlo hodně krkolomně. To Adamírův pozdější floutek poslouchající swing v Zítra se bude tančit všude si aspoň stojí za svým. ()
Žánrově zajímavé, herecky směšné, filmařsky průměrné. Od dob odstrašujícího případu leteckého filmu Slavia L-Brox každopádně krok vpřed (a to nejen k socialismu). ()
Zajímavosti (5)
- Pro historii plachtařství je film velmi důležitý, protože ukazuje řadu slavných typů kluzáků. Například německý Kranich, náš Šohaj 25 a hlavně jediný čs. akrobatický větroň Luňák, glajtry a školní větroň Pionýr. Rovněž naviják a start tzv. gumicukem. (ČSFD)
- Film je jedním z mála dokladů z dob, kdy bylo povoleno létat v mracích. Piloti bezmotorových větroňů se v bouřkách dostávali nad 7 i 8 tisíc metrů, což sebou přinášelo řadu problémů a rizik. Dolety byly však velké. Pro velké riziko nehod byly lety v mracích brzy nato zakázány. (ČSFD)
- Pro film pilotoval větroň Luňák letec 601. a 198. stíhací perutě RAF Jiří Maňák. V době, kdy film přišel do kin, byl už ale ve vazbě komunistického kriminálu. Jiří Maňák byl jediným českým stíhacím pilotem „hloubkařem", který létal jako velitel 198. britské squadrony, a jedním z mála cizinců, kterým Britové svěřili velení své stíhací perutě. Stal se jedním z pouhých tří lidí na světě, kteří přežili nouzové přistání s Typhoonem na mořskou hladinu, když byl 28. srpna 1943 při letu nad Holandskem poblíž Knokke sestřelen. Úplné rehabilitace se Plk i.m. Jiří Maňák dočkal až po roce 1989. Je nositelem celé řady našich i zahraničních vyznamenání, např. Československého válečného kříže 39, medaile Za chrabrost i anglického DFC – Záslužného leteckého kříže. (MurielRezek)
Reklama