Režie:
Laurent BoutonnatScénář:
Gilles LaurentKamera:
Jean-Pierre SauvaireHudba:
Laurent BoutonnatHrají:
Frances Barber, Mylène Farmer, Jana Andresíková, Joss Ackland, Jean-Pierre Aumont, Albert Dupontel, Jan Kuželka, Valerie Kaplanová, Richard Claxton (více)Obsahy(1)
"Příběh, ve kterým by si nikdo něpřál být hrdinou." Celovečerní debut režiséra, hudebního skladatele a umělce Laurenta Boutonnata se odehrává na sklonku první světové války v prostředí nehostinného a mrazivého venkova. Právě tam přijíždí mladý lékař Giorgio Volli (Jeff Dahlgren), jemuž skončila vojenská povinnost, aby našel děti Nadace Roux, o které před válkou pečoval. Giorgia trápí onemocnění dýchacího ústrojí. V budově bývalého sirotčince najde jen prázdné postýlky, dozví se však, že děti byly evakuovány do vesničky v horách, aby byly ušetřeny bombardování. Mladý lékař se vydá na cestu do Chanteloup, místa, kde panuje třeskutá zima, kde zůstaly jen ženy, toužící po návratu svých mužů z fronty. Zde Giorgio potkává hospodyni Marii (Frances Barber) a marně se pokouší o záchranu života paní Degrâceové, jejíž půvabná dcera Catherine (Mylène Farmer) je kromě Marie jedinou obyvatelkou rozsáhlého sídla. Dozvídá se také, že všechny jím hledané děti jsou mrtvé. Tato zpráva jím otřese. Ve vesnici střetává Giorgio mnoho žen, které neměly rády sirotky z Nadace Roux, protože trpěly mentální poruchou, vnímali svět jinak. Ubytovává se v hostinci a pozoruje střety obyvatelek s Catherine, která není bláznem (jak ji ženy nazývají), ovšem má duši i chování dítěte. Marie je její jedinou přítelkyní, otce odvezli do nemocnice Sainte-Lucie.
Giorgio se snaží vyřešit záhadu smrti dětí. Všech dvanáct jich utonulo v močále, když s nimi šla Catherine na procházku. Ženy ji proto z jejich smrti obviňují. Catherine naopak tvrdí, že je do močálu zahnali vlci.Giorgio se také setkává s místním farářem (Joss Ackland), který opatruje zapálené svíce, jejichž plamínky představují životy bojujících vojáků. Po roztržce se ženami Catherine svíčky sfoukne. Od té doby už pro ni není v Chateloup bezpečno. Mezi ní a Giorgiem se rodí milostný vztah, poznamenaný však řadou peripetií. Po konci války se ženy dozvídají, že prakticky nikdo z vesnice na frontě nepřežil. Ze smrti svých mužů a synů viní Catherine, kterou musí Giorgio vzít do bezpečí. Na konci filmu se ženy rozhodnou z Chanteloup odstěhovat, vrací se tam pouze Catherine s Giorgiem, aby při závěrečné scéně čelili nevyhnutelnému konci.
Giorgino byl natáčen na zasněžených pláních na Slovensku, postprodukce a některé studiové scény byly natáčeny na pražském Barrandově. Film měl plnit sny - Laurent Boutonnat natáčel především slavné a netradiční videoklipy pro Mylène, Giorgino byl velkolepý projekt, který si vyžádal mnoho financí a energie. Mylène Farmer toužila po herecké roli. S rozpočtem 80 mil. franků (asi 12 milionů eur) je Giorgino jedním z nejdražších filmů evropské produkce vůbec. Premiéru měl 5 října 1994. Po uvedení filmu do kin se optimismus vytratil. Nepříliš šikovné načasování filmu a neznámá jména způsobila své: film se ve své době stal propadákem. Ledová sprcha způsobila neshody mezi Mylène a Laurentem, který se řadu let zdráhal vydat film na DVD (k čemuž došlo až na konci roku 2007).
Mylène Farmer je v dnešní době velice známou francouzskou zpěvačkou, jejíž styl a celkové hudební a obrazové aranžmá je ojedinělé. Každé vydání alba či velkolepý koncert jsou impulsem pro davovou hysterii, a to nejen skalních fanoušků. (Lierre)
(více)Recenze (14)
Šla jsem do toho nevinně s tím, že to bude možná bezvadné drama a také to tak začalo. Po půlhodině jsem si říkala, že je to snad horor, ale ještě jsem to zvládala i když to bylo tak tajemné a pro mě docela hrůzostrašné (pro hororáky pohádka). Ale když už byly všichni téměř šílení a ty hnusné bezzubé, opilé baby ječely v hospodě, že jsem musela ztlumit zvuk, tak jsem se šla mrknout na co že se to vlastně dívám a jasně byl to HOROR. Ale nevzdala jsem to ani při té dlouhé stopáži, tu mohli možná opravdu zkrátit a i když jsem měla tendence to posunout, tak to prostě nešlo, protože by mně uniklo něco důležitého. Často píši o tom, jaká je ve filmech atmosféra, tak tahle byla hodně hustá a k tomu sníh, mráz, vichr a o tom jaké to bylo v blázinci se raději nezmiňuji, to byl hororový bonus. Mylene Farmer hrála skvostně a ještě to celé zdůraznily její zrzavé dlouhé vlasy a nádherná kukadla, které ke konci měly prim. Jeffa, který hrál doktora Volliho nemám moc v povědomí, ale v těch mrazech si to také užil a dívat se na něj nebylo vůbec k zahození:-) Zajímavé, poutavé, šílené a hlavně já nehororka jsem to dala a to je asi můj letošní rekord. ()
Originálne natočený snímok s hojnou dávkou mysterióznej až hororovej atmosféry, ktorý je aj pevne zasadený do dobových reálií. Tá bezútešnosť a hmatateľná úzkosť s očakávaním návratu mužov z vojny naspäť do dediny bola takmer dokonalá. Samotné pátranie po príčinách smrti tých detí bolo tiež celkom zaujímavé, ale ja by som to trocha skrátil. Celkovo som však veľmi spokojný, dokonca film mi svojou atmosférou pri niektorých scénach (napr. scéna oslavy žien v krčme, alebo návšteva blázinca) pripomenul Sokurovho Fausta, no nemalo to tú hĺbku a nemal som pri tom taký nepríjemný pocit. Aj tak ale ide o výbornú atmosferickú záležitosť, pozoruhodné dielo. 80/100 ()
Najdlhší videoklip Mylene Farmer. O bolesti a umieraní. Niekde v Tatrách. ()
Dosť dlhý, veľmi zvláštny, ale s fantastickou atmosférou. Taký je Giorgino. ()
No na to, že je tu uvedená koprodukcia Francúzsko/ USA tak bolo uvedených priveľa českých mien a pár českých hercov som zahliadla tiež. Inak za veľmi zaujímavý považujem sposob akým mladý lekár resuscitoval svoju milovanú:) ešte nikdy som nevidela podobnú techniku, ale určite by som sa v reále rada presvedčila o jej účinku...Každopádne atmosféra bola pochmúrna až strach a ženy boli šialené úplne všetky. Myléne som doteraz zahliadla len v klipe a toto bol prvý film kde som ju videla účinkovať, myslím, že to zládla celkom uchádzajúco. Vlci na konci boli úžasní. Druhý krát si to už každopádne nepozriem, nemuselo by to mať pozitívny účinok na moje duševné zdravie. ()
Tak talianske realie to nie su ani omylom, tocilo sa v Zatci v Cesku. Akurat ze pribeh mal hodne do seba, ta hororova mraziva atmosfera ma pohltila, i ked su i lepsie filmy s mrazivou atmosferou - napriklad take Psycho 1960 : 74 % ()
Zajímavý, atmosférický, originálně natočený snímek o hledání pravdy a též o udržení si zdravého rozumu v nezdravé době. O příběhu by šlo toho napsat mraky aniž bych vyřkl jediný spoiler. Prostředí v němž se příběh odehrává je stejně mystické jako kruté. Vesnice, kde všichni muži odešli do války a krom faráře zde již žijí jen samé ženy, co jsou velice pobožné, většinou i velice ošklivé, špinavé a prostě by jste si o ně neopřeli ani umaštěný řetěz od kola. Hlavní hrdina je psychicky nevyrovnaný, nemocný člověk - voják, jenž hledá vyrovnanost. Jelikož se píše rok 1918, je všem jasné, že ve světě té doby se psychické zdraví bude hledat skoro marně. První část filmu (a vlastně i značná část druhé poloviny) se věnuje snaze hrdiny nalézt odpověď na otázku: jak a proč musely zemřít děti z nadace Roux, o které před válkou pečoval. A později se přidává i péče o psychicky nemocnou dívku, které zemřela matka a do níž se zamiloval. Co všechno bude muset hlavní hrdina pro své cíle obětovat a co ho to nakonec bude stát? Debut Laurenta Boutonnata má atmosféru pomalu lepší, než Burtonovo snímky. Jde sice o více artový film, ale film též velice poutavý. Rozhodně minimálně jednou stojí za to ho vidět. Ať už kvůli jeho pojetí, či kvůli době, špíně a zimě, ve které se odehrává. Moc filmů tak silně totiž nepůsobí. 75% ()
Výtvarně vytříbené, s ponurou atmosférou a natáčené v českých lokacích. Přesto mám neodbytný pocit, že mi něco brání nechat se naplno strhnout a okouzlit. Celou dobu jsem zůstala pouhým pozorovatelem. ()
Škoda té zbytečně přepálené stopáže. Od poloviny filmu režisér ztratil soudnost a film se začal natahovat jak zteřelá guma v teplákách. Opravdu velká škoda, protože film má velmi povedené momenty (podzemí blázince, zpráva o konci války, úplný závěr filmu....). Plusem je však velmi povedená hudba režiséra L.Boutonnata. ()
Horory nie sú moja parketa. Tento som si vybrala cielene, kvôli Mylene Farmer. A prekvapivo mi neprekážali ani tie 3 hodiny. Nechýbala klasická pochmúrna atmosféra, aj nechutné hororové scény. Krásna Mylene svojim výkonom nesklamala, zimná krajina a dobrá hudba, umocnili zážitok. Ak vám neprekáža tento žáner, určite odporúčam pozrieť. Ja sa mu však aj naďalej budem vyhýbať. ()
Laurent Boutonnat je známý především komponováním písní francouzské zpěvačce Mylene Farmer,ale nejen to.Režíruje i její videoklipy.Především ty nejstarší mají nezvykle dlouhou stopáž a vypadají jako krátké filmy.Již zde ve zmíněných videoklipech Boutonnat demonstruje svůj režijní um.Klipy jsou vizuálně fascinující a nejen to.Boutonnat si libuje v mystice,tajemnu,nahotě a v bizarnostech.To vše a nejen to nabízí tento film.Georgino vypadá podobně a působí jako tříhodinový videoklip bez písniček v dobrém slova smyslu.Film je nádherně ponurý,má neskutečnou atmosféru a i přes dlouhou stopáž nenudí.Pravdou je,že jde o psychárnu,kterou ne každý ocení.Georgino se stal bohužel ve Francii komerčním propadákem a je to škoda,protože se jedná o nedoceněný mistrovský kousek s již zmiňovanou Mylene Farmer v hlavní ženské roli. ()
Přepálené rozsahem i efekty. Místy originální a zajímavé, místy jen efektní. (70%) ()
Nebudu zastírat, že jedna hvězda je za Mylene :-* . Je vidět, že krom toho že skvěle zpívá, tak hrát taky umí. Stopáž ukrutná, ale takhle to má Boutonnat se vším :) Je to celé velmi zvláštní, atmosféra nádherná, každý záběr dobře promyšlený... Prostě potěcha pro oko. Horror jsem v tom moc neviděl, takové poetické drama bych to nazval. Všichni herci výborní, hlavně kněz (Joss Ackland), ale Giorginovi (Dahlgren) tu roli prostě vnitřně nějak nevěřím. Pro ženské oko je to asi důstojný protiklad Mylene, ale herecky a vůbec mi přijde takový trochu jelítko... Film jsem viděl nadvakrát, a asi si to pustím ještě jednou, až to na mě zase přijde... tak za 10 let. ()
Manýra, velkolepost, duchovno, city, ztráty a smrt, přitom jde v zásadě jen o vlky, kteří hrají prakticky hlavní roli. Tento snímek stál dvojici Farmer/Boutonnat spoustu bezesných nocí a finanční ztrátu spláceli léta, neni to film špatný ba naopak chvílemi je to až moc ART, hudba je dokonalá a lokace plání slovenských Tater skvěle posloužili náladě a celkovému vyznění protože tady slovo depresivní dostává zcela nový rozměr, co se nepodařilo ukočírovat je stopáž, vyprávět tak "těžký" film a jet to skoro 3 hodiny je moc i na otrlé, navíc tady se žádný happy end nekoná a je to jasné už od začátku, finále je doslova epické trochu připomínajíc Triera a jeho pozdější tvorbu. Je to film svébytný, osobitý, umělecký, otevírající spoustu již zacelených ran lidské duše přesně tak, jak to dělá Mylene Farmer celou svojí kariéru, hraje s námi velmi předimenzovanou hru a je otázka proč Jí to neustále věříme. Smutný příklad toho, jak ego a umělecká svoboda dostali tvrdě přes hubu. ()