Sunday in New York

Až do okamžiku, kdy se objeví Russ, je „Neděle v New Yorku“ podprůměrná komedie s lehce tápající Jane Fonda a opravdu nesympatickým Rodem Taylorem. S příchodem neukojeného přítele se nálada filmu zlepší, stane se z něj situační komedie se vším všudy (nesouhlasím s kolegou betelgeuse, vlastně to celé vnímáme obráceně) a to už mu vydrží. Není to lechtivé, není to erotické, je to americky skrupulózní (stejně jako polibky Fonda s Taylorem), ale taková byla doba. No ale taky nádherně jazzová. (24.11.2012)

Jak jinak než sexy mám označit komedii na téma nezávazného sexu se smyslnou Jane Fondovou a pulzujícím jazzovým soundtrackem? Hlavním hrdinou je ale režisér, který řádně zatočil s divadelní předlohou a přes interiérovou dominanci dává zapomenout na jevištní “čtvrtou stěnu”. Žel ve druhé polovině sráží film právě předloha, která jinak charizmatickému, “cool” obsazení ordinuje příliš mnoho situačních atrakcí, které rozmělňují náladu filmu a navíc ani nepřinášejí kýžený komický efekt. Škoda. (25.05.2006)

Prikláňam sa ku kolegovi dopitakovi, prvá polovica filmu je taká nijaká, Jane Fonda hľadá po meste brata a popri tom sa pripína ku sakám spolucestujúcich v autobuse. Film naberie obrátky a nejaký smer až keď sa objaví Robert Culp. Téma zámeny identít síce nie je nič svetoborné a nie je to ani nejako extra vtipné, ale Culp so svojou  ukecanou postavou vnesie nový vietor a rozprúdi stojaté vody. Síce všetko smeruje k predvídateľnému koncu, ale aspoň sa už film tak nevlečie. Jane Fonda mi ale do úlohy 22-ročnej panny vôbec nesedela a nielen preto, že už mala vtedy 26, jej prejav v tejto úlohe je, akoby bola skúsená 30-nička, proste som jej to nepapal. Ani chémia s Rodom Taylorom príliš nefunguje, predsa len, Taylor nie je Redford. (21.09.2021)

22. Zlatý Glóbus za rok 1964 - nominace (1) - Nejlepší filmová píseň - "Sunday In New York" - Hudba a text Carroll Coates, Peter Nero (11.01.2009)