Carlos
Carlos - Der Schakal
Obsahy(2)
Carlos vypráví o životních osudech Ilicha Ramíreze Sáncheze, jenž byl po dvacet let nejhledanějším teroristou na světě. Mezi lety 1974, kdy se v Londýně pokusil zavraždit britského podnikatele, a 1994, kdy byl zatčen v Chartúmu, prožil několik životů pod mnoha pseudonymy a prošel si všemi spletitostmi mezinárodní politiky té doby. Kdo byl Carlos, jak se jeho propletené a mísící se identity propojují, kým byl, než se bezhlavě vrhl do svého nekonečného boje? (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (58)
Scénář: Dan Franck, Olivier Assayas .. Obšírně znázorněný kus teroristického života, radovánek i smrtí na pozadí studené války. Ilich Ramírez Sánchez aneb Carlos je nám zde představen po dvě dekády, počínaje rokem 1973 až do zatčení, včetně klíčových momentů. Těch je skutečně mnoho, takže ten postupný nával jmen, míst a událostí může být místy hůře stravitelný. Ovšem představitel hlavní role je charismatický a přesvědčivý, stejně jako poctivě odvedená technická a především výpravná práce, která dodává poctivou atmosféru. ___ Zajímavý pohled na osobu Carlose, ovšem z úplně odlišného úhlu pohledu nabízí i tento snímek - Assignment. ()
Veľmi pekne chronologicky spracované, na televízne pomery veľmi slušne technicky zvládnuté, prvotriedny casting, krásne lokácie. Počas troch častí ako plnohodnotných filmov táto miniséria nestrácala šťavu a herci odviedli kus dobrej práce. Škoda, že atmosféra sa občas strácala a napätie nie vždy vrcholilo s vrcholmi jednotlivých častí. 85%. ()
Carlose sráží televizní nafouklost, 330 minut neutáhne ani výtečný Ramirez (tedy, ona to spíš neutáhne postava Carlose). Po Veřejném Nepříteli další francouzská pecka, která stejně jako on dokáže zabavit a vyvolat svým stylem nostalgii po kriminálkách sedmdesátých let (i s typickým pocitem, že být vrah je vznešené, skvělé a člověk si u toho hodně zašuká), ale hloubky Baader Meinhof Komplex nedosahuje. ()
Navzdory liposukci má Carlos pořád zhruba hodinu nadváhy. Nebo dvě hodiny podváhy, záleží, z jaké strany to vezmeme. Každopádně jako film příliš dobře nefunguje, protože popisuje až příliš dlouhý časový úsek za použití spartánské výpravy a ne zrovna citlivého střihu. Ramíréz je boží, ale hlavně způsobem, jakým pracuje se svým tělem. S psychikou je to horší a Assaysovo dílo to přibližuje Edelovu Baader Meinhof Kompexu. Což však není žádná výhra, protože proti štíhlému a mrštnému německému atletovi se tenhle otylý Venezuelan nemá šanci vyšvihnout nad průměr - ta "televiznost" mu bere kyslík. ()
Ještě po skončení druhé části jsem chtěl Carlosovi (podobně jako Baader-Meinhof Komplexu) vyčítat takzvanou "romantizaci teroristy". Měl jsem totiž během sledování chuť stát se revolucionářem, v luxusních hadrech bojovat proti kapitalismu, kouřit doutníky, pít whisky a klátit krásné levičácké aktivistky. Ve třetím dílu ale Assayas Carlose doslova myšlenkově i fyzicky vykastruje tak, že na nějaké zidealizované představy opravdu není místo. Nejhorším osudem teroristy totiž není mučednická smrt, ale naprostá ztráta relevance, a nejpotupnější situací pro muže je, když mu přestane fungovat jeho nádobíčko. _____ Budu opakovat, co tu už bylo řečeno jinými, ale Carlos měl podle mě být buď dvou a půl hodinový film nebo deseti-dvanáctidílný seriál. Snažit se zmapovat dvacet let v pěti hodinách a v nich se navíc snažit uvést množství postav a zdánlivě nesouvisejících událostí, se dost dobře snad ani nedá. _____ Mesrine zůstává neohrožen. ()
Galerie (55)
Zajímavosti (1)
- Režisér Olivier Assayas původně do seznamu doprovodných skladeb vložil písně skupiny The Feelies. Její členové ale protestovali proti jakémukoli spojování svých skladeb s terorismem. V důsledku toho bylo použito několik písní kapely Wire. (vangobseck)
Reklama